Arakain, Dymytry, Absolut Deafers

Prodloužený víkend se dal využít všelijak. Někdo si šel zasportovat, někdo odpočíval a někdo si zvolil za formu zábavy návštěvu koncertu. Zvolil jsem si koncert kapel Absolut Deafers, Dymytry a Arakain ve zlínském Masters of Rock Café. Absolut Deafers byli pro mě velkou neznámou, u Dymytry jsem se chtěl podívat na jejich klubovou show a Arakain jsou pro mě sázka na jistotu. Ale pěkně po pořádku.

Do klubu jsem se dostavil pět minut před začátkem vystoupení Absolut Deafers. Tato ostravská skupina vznikla v roce 2007 a loni vydali CD Zrození. Hned od první pecky odpálili skvělý heavy metal, který skoro zaplněný klub hned strhl. A když si zpěvák Honza “Joker“ Jašek podal ruku s lidmi v první řadě, tak se kotel dostal do ještě většího varu. Mě dostaly do varu perfektní texty, kytara Jiřího “Cremila“ Czyže a hlavně pěvecký přednes Jaška. I celkový dojem kapely, jenž si vystoupení užívala, byl dobrý. Prostor dostali i fanoušci, kteří si zařvali při songu Fuck off. Bohužel čas jejich vystoupení se nelítostně naplnil, tak snad zas někdy pánové, budu se těšit.

Po Absolut Deafers přišel prostor pro kapelu, která je pro někoho modlou, jenž rozčeřila stojaté vody české hudební scény, a pro někoho kapela, která těží z příbuzenského vztahu Jiřích Urbanů… Osobně zachovávám neutrální postoj a od Dymytry znám akorát album Neser! Jako první se zjevil za svými bicími démon Miloš Meier, po něm zbytek kapely a nakonec zpěvák Protheus. Jelikož jsem se pohyboval ve 4. řadě, mohl jsem si prohlédnout kostýmy a masky, v kterých Dymytry vystupují. Musím uznat, že image mají fakt výbornou. Snažil jsem se zachovat jisté dekorum a soustředit se na vystoupení, ale nešlo to. Show v kombinaci s kotlem mě strhla a neměl jsem šanci uniknout. A když zhruba v půlce setu začala má nejoblíbenější skladba Dejte mi pít, bylo mi už skoro vše ukradený. Lidi bez rozdílu věku kolem mě řádili a zpívali s kapelou, až mě překvapilo, že Dymytry oslovili i starší generaci. O fanouškovskou základnu se tahle kapela rozhodně bát nemusí. Set byl svižný, energický a sólo Miloše Meirea bylo parádní. Došlo i na cover kapely Arakain a jsem rád, že Kolonie termitů byla zahraná bezchybně. Na pódiu se objevil i zpěvák Kainů Kainů Honza Toužimský, aby si zazpíval v songu Ztracená generace. Jediné, co mě trochu zarazilo bylo hecování kotle o pořádný masakr při poslední písničce. Snaha o pit byla, ale vzhledem k tomu, že se v předních řadách nacházely holky i děti, tak vzala tahle myšlenka rychle za své. Nicméně koncert to byl odehraný parádně.

Ta správná dávka metalu, alespoň pro mě, se teprve chystala. Na Arakainy nedám dopustit a i když jejich poslední album bylo trochu slabší, tak mají v rukávu pořád dost songů, které jsou zárukou velice kvalitní pařby. Jediný song z posledního alba Adrenalinum, který zazněl, byl otvírák Adrenalin. Jinak zazněly pecky jako Gilotina, Paganiny, Ďábelská hra, Černý koně, Adrian… Došlo i na balady Zase spíš v noci sama a kultovní Marylin. I Arakain si zahráli skladbu od Dymytry a to song Média. Při Stromu života pomohl Honzovi Toužimskému Protheus a duet to byl povedený. Jsem rád, že díky internetovému hlasování zazněla Acceptovská Princess, při které se prošli pódiem Dymytry ve slipech a ručníky hozené přes ramena. Vtipná vložka, která nejednoho pobavila 🙂 Došlo i na bubenícké sólo Lukáše Doksanského, ale pro mě osobně byly vrcholem kytarové sóla Mirka Macha. Na pódiu působí dojmem, jako by tam ani nebyl, ale jak promluví svou kytarou, strhne na sebe veškerou pozornost. Radost ho sledovat a slyšet, ale to platí vlastně o celé kapele. Arakaini dokázali, že jsou pořád ve formě a baví je obrážet naši zem křížem krážem, aby rozdávali hudební radost.

Pomyslnou třešničkou celého večera ale bylo společné vystoupení obou kapel. Předcházel mu bubenický souboj, ze kterého mi vyšel vítězně Miloš Meier. I když Doksanského sólo s ručníkem přes hlavu bylo také strhující. Postupně přibyly na pódiu další bubny, na které tloukli další dva členové z každé kapely. Parodií na japonské Yamato se bavil jak nastřískaný sál, tak i účinkující. Ale došlo ještě i na pár písní. Společně zahrané skladby Žít svůj sen a hlavní pecky obou kapel- Strážná věž a Apage Satanas, která udělala tečku za celým koncertem.

Na závěr asi tolik. Tohle spojení Arakainů a Dymytry se mi velice líbilo a dokážu si je představit i na nějakém obrovském prostoru. Ale jak už jsem zmínil, jsem rád, že cestují po republice a my, fanoušci, si je můžem vychutnat v blízkosti našich domovů.

 

Podobné články

Arakain, Dymytry, Absolut Deafers

| Článek, Reporty | 0 Comments
About The Author
- Až o sobě něco zajímavého zjistím, dám vědět

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
  Odběr  
Upozornit na