Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Nothgard jsou německá melo-deathmetalová skupina, o které je v poslední době celkem dost slyšet. První album jim vyšlo před sedmi lety, od té doby Dom R. Crey (známý i jako kytarista Equillibrium) a jeho parta zažila rychlý vzestup. Dnes jsou Nothgard zastupováni předním americkým metalovým labelem Metal Blade, hrají turné s předními melo-death kapelami jako Wolfheart či Omnium Gatherum a na příští rok chystají turné po USA. Frontman Crey popisuje jejich hudbu jako „epický melodický death metal“ a je nutno říct, že na tom popisu něco je. Melodický death metal jakožto žánr má sklony k „epičnosti“ či velkoleposti – mohutné „zvukové stěny“ kytar, často…

Němečtí deathmetalisté Deathrite mě až donedávna míjeli a při poslechu jejich aktuální desky „Nightmares Reign“ mám čeho litovat, už i proto, že jejich domovké Drážďany mám téměř za rohem. První eponymní desku vydala tato pětice už v roce 2011 a během let jim podařilo získat pozornost nejprve lokálního labelu Per Koro Records, následně přešli k daleko známějším Prosthetic Records, aby se svou letošní novinkou zakotvili u Century Media, což je samo o sobě pořádný úspěch. A dlužno dodat, že úspěch zasloužený! „Nightmares Reign“ je totiž velmi důstojným vstupem na velkou scénu. Ačkoliv se v promo materiálech často objevuje spojení „death…

Ostravská mlatička Nahum má venku novou, v pořadí třetí desku a naší milou povinností je zprostředkovat vám prvotní setkání s tímto počinem. Ačkoliv si myslím, že představováním této kapely se dopouštím trestuhodného nošení dříví do lesa, nedá mi to a pro pořádek uvedu pár iniciál. Osobně se příliš škatulkováním nezabývám, protože je dle mého názoru nemožné, ale jistý přídomek death-thrash by ke kapele Nahum sednul jak prdel na hrnec. Jak již bylo úvodu napsáno, jedná o třetí desku a proti předchozímu snažení, kdy se vesměs celá administrace srazila do aktivit členů kapely, svěřili se pánové pro tentokrát labelu MetalGate a…

Ultar jsou poměrně známou hudební akvizicí na to, že se jedná o novinku, i když nevím, zda si to pánové zaslouží. Přeci jen, určitě nejde o kapelu, která by měla nějaký větší vliv na scénu a byla nějak více zapamatovatelná. Neznamená to však, že musí být nutně špatná, leč musím přiznat, že jsem měl s poslechem „Kadath“ trošku problém, jenž stále přetrvává. My se tedy podíváme, zda si pánové zaslouží potenciálně větší zájem v budoucnu. Ultar je velice čerstvá kapela, která vznikla v roce 2016, ale od roku 2011 fungovala pod jménem Deafknife. Osobně mě upoutala lovecraftovská tématika, jíž se…

Finsko svůj metal miluje a propaguje. Nové kapely mají výborné podmínky do začátků, kvalitní studia, hledače talentů, dobré managery, otevřená rádia, skvělé promo. Globální úspěch gigantů typu Nightwish, Sonata Arctica, Apocalyptica, H.I.M nebo Stratovarius udělal ze země tisíců jezer zemi tisíců kapel. Je to dnešní Mekka metalu, tavící kotlík, líheň talentů. Jeden ze světových leaderů si ale uvědomuje, že jeho nejzářivější hvězdy povážlivě stárnou a při nekonečných světových tour začínají recyklovat samy sebe. A i když je Finsko nejsilnější ve svém death metalu, jeho sláva plyne hlavně z metalu, který je přijatelný pro co nejširší vrstvu posluchačů, od dětí po babičky.…

Jelikož pocházím z Uherského Hradiště, stejně jako Made by Zero, a lokální scénu jsem dlouhé roky sledovala velmi podrobně, mému zájmu tato kapelka samozřejmě neunikla. Vlastně vždycky pro mě byla takovým zlatým hřebem v záplavě metalcorových kapel, které kopírovaly jedna druhou nebo se nešikovně snažily o inovaci. Made by Zero si však jeli to svoje, bez ohledu na to, co říkali ostatní, a musím přiznat, že to fungovalo. Hlavně na živých vystoupeních, kde byli schopni rozpoutat peklo. Nikdy vlastně neupustili od melodického, razatního metalcoru, který na koncertech dokáže lidem, stojícím pod pódiem, pořádně rozproudit krev v žilách svou sympatičností a…

Před dvěma lety oslnili albem „Slave to the Machine“ a po dvou letech se vrací s novinkou „Infinity“. Finští Project Silence jsou tentokrát ještě techničtější a jejich industriální chlad je hlubší. Změnil se jim trochu zvuk. Je plastičtější a víc obrácený do sebe. Víc vyniká medvědí mručení charismatického frontmana, ukrytého pod velmi nefinským jménem Delacroix. I on je o dva roky starší a jeho hlas bych skoro nepoznala. Natolik se vylepšil zvuk na novém albu. Na Delacroix je více v popředí a jeho hlas jako by vycházel z té industriální jeskyně zralejší, vznosnější, aristokratičtější. Project Silence také trochu zvolnili. Neženou se kupředu, vychutnávají…

Přichází podzim a s ním vane z Finska větší chlad, hlubší deprese a nemožnost uniknout ze spárů temnoty. Čas začít si pouštět hudbu, ze které odkapává přízračný smutek. Čas na Tomb of Finland. Zase jde o projekt, který neotřásá žádnou z finských stagí, je to kapela, která má svou fanouškovskou základnu, ale nijak neovlivňuje dějiny finské hudby. Nicméně, a to nicméně je pro mě dost podstatné, Tomb of Finland jsou zároveň uskupením, které má vlastní tvář a hodně individuální projev. Nezapadnou v davu. A to se ve finské hudbě počítá. Možná je to tím, že členové kapely přišli z jiných projektů nebo hrají paralelně ve…

Nestává se často, aby se objevila recenze půl roku od vydání desky, ovšem novinka od pražské death metalové kapely Diligence se mi dostala do rukou teprve nedávno. Někteří už třeba znáte „Abundance In Exertion“ nazpamět, někteří o ní nemáte ani potuchy. My rozdíly neděláme, protože tyhle řádky jsou pro všechny a tak zmáčknu PLAY a roztáčím CD… Jelikož se jedná o death metal, očekávám od prvních vteřin smršť, ale kdepak. Zlověstné intro, kde vládnou temné smyčcové barvy, rozežene svým hlasem frontwoman Dahlien a brána do pekla se otevírá dokořán. Brutální mix klasického death metalu a jeho modernější podoby je pořádně…

Českému posluchači metalové muziky, který nežil posledních dvacet let zalezlý pod kamenem, jistě nemusí Cruadalach nikdo příliš představovat. Kořeny této kapely jsou, řekl bych, v „hardcore“ folk metalu, tj. stylu, ve kterém jsou nosné melodie často hrány na akustické nástroje a kytary přebírají doprovodnou, rytmickou funkci. Cruadalach ale „nekreslí podle čísel“ a s každým novým albem můžem vidět kvalitativní i stylové posuny. Sound nového alba lze popsat jako adiktivní mix folk metalu a modernějších groove metalových a metalcorových prvků, který zní naprosto přirozeně a bez jakýchkoliv nesouvislostí. Po krátkém intru s houslemi, cimbálem a flétnou, který posluchače ponoří do atmosféry…

1 12 13 14 15 16 42