Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Tak lidi, dnes to bude něco z domácí scény. Album Vězení bizarních bohů jihočeské kapely Mater Monstifera, které letos vydal Pařát Magazine, je už jejich třetí řadová deska. Pokud jste o nich neslyšeli, tak byste měli zpozornět, protože kvalita tohoto počinu se nedá přehlédnout. Nejdřív krátce k hudebnímu stylu Mater Monstifery. Řekl bych, že stylově jsou zakotvení v melodickém death-metalu, ale je tu i výrazný vliv goth element. Hudba na tomto albu by se místy dala přirovnat k Dark Tranquillity v jejich více melancholických polohách. Kapela si tyto styly umí přeměnit k obrazu svému, takže na některých skladbách vyniká harmonizované…

Již v obscuro redakčních tipech jsem jméno Dagoby zmiňovala v souvislosti s tím, že vydali novou desku. Ta mě nakonec zaujala natolik, že jsem se rozhodla na ni napsat plnohodnotnou recenzi. „Black Nova“ je v pořadí sedmým studiovým albem a vyšla 25. srpna. Byla jsem opravdu velmi zvědavá, s čím letos tato francouzská kapela přijde. Svou hudbou se dotýkají převážně industrialu, death metalu a groovu, ale nechybí ani občasné orchestrální prvky. Po tom, co po vydali svou třetí desku „What Hell Is About“, která se dá považovat za jednu z jejich nejlepších, se s vydáním „Face The Collosus“ trochu ztratili a trvalo jim dalších pět let, než…

Melodeath prý nemusí pocházet jen ze severu, protože i na jihu vznikají kvalitní projekty. Alespoň o tom jsem se dočetla v promo materiálech nového alba. Nelze než souhlasit, je to pravda. Dominance severu byla narušená mnohokrát. A když v roce 2016 otřásla severským trůnem výrazná, často sdílená a opravdu vynikající píseň „The Rain“ od řeckých Aetherian, musela jsem zvednout palec i já, a to jsem neúprosným zastáncem sněžných plání severu. V tomto roce Aetherian představují nové album, které vychází pod křídly Lifeforce Records a přiznávám, byla jsem na Řeky dost zvědavá, protože avizované album vypadalo hodně slibně. Když se vrátím k „The…

Znovuobnovená slovenská značka Immortal Soul Production se po dlouhých letech probudila opět k životu, a to ve velkém stylu. Z rukávu sype jednu desku za druhou a díky tomu uvízlo v naší síti EP od kalifornské bandy Carnal Necrosis „Origins of Malevolence“. Kalifornská partička Carnal Necrosis se pohybuje na scéně od roku 2013 a hned následující rok se prezentuje demo nahrávkou nazvanou jednoduše „Demo“. Až zkraje letošního roku se kapela odhodlává nahrát EP „Origins of Malevolence“, obsahující šest skladeb. Hned ze záčatku je nutné si přiznat, že Carnal Necrosis nepřichází s ničím přelomovým, nýbrž se drží osvědčené old school death…

Fanoušci severského melodické doom/death stylu (Swallow the Sun, October Tide apod.) budou pravděpodobně znát švédskou kapelu Slumber. Slumber vydali jediné album s názvem Fallout (2004) a později se přejmenovali na Atoma, s čímž přišla i změna stylu směrem k atmosferickému rocku. Desku Fallout bych si troufl zařadit mezi to nejlepší, co v žánru vzniklo: skvěle napsané písně, které vás vtáhnou do sebe a unáší jako řeka, ale které jsou přitom taky dost výrazné, aby nepůsobili šedě a monotónně (s čímž mívají doom/death kapely tak trochu problém). Proč o nich mluvím? Poté, co Slumber změnili jméno a do určité míry i…

Thy Art Is Murder jsou zpět. Po tom, co po návratu frontmana McMahona vydali velmi vydařený singl „No Absolution“, na sebe nové album nenechalo dlouho čekat. Jejich v pořadí čtvrtá full-lenght deska s názvem „Dear Desolation“ vyšla na začátku srpna. Album „Dear Desolation“ tematicky uzavírá načatou trilogii – po jejich debutu „The Advesary“ to vše začalo „Hate“, deskou plnou agresivity a nenávisti k světu, díky které kapela vyšla v obecnou známost, následovala „Holy War“, která kritizovala náboženství, a „Dear Desolation“ je třešničkou na dortu v podobě alegorické kritiky současné politiky. Co se týče hudební stránky, Thy Art Is Murder se s novou deskou posunuli od deathcoru…

Kapky vody stékají po setmělých oknech ztichlého nočního města, nad kterým se prohání vítr, který jako by se nemohl rozhodnout, zda bude pouze vánkem, nebo strašlivou, temnou vichřicí schopnou rvát střechy a listí ze stromů. Tak na mě působí nová deska finské kapely Skein hrající alternativní metal. Skupina byla založena roku 2004 v Tampere, nejde tedy o nováčky v oboru. Kapela má na svědomí tři EP, z nichž první vyšlo roku 2005. S debutovým albem Of Wings Unfolding kapela otálela poměrně dlouho, jelikož vyšlo až roku 2014. Čekání se však fanouškům vyplatilo. Nedostalo se jim totiž jenom koncepční desky, ale zároveň i románu, který…

Recenze, která je příliš osobní, se špatně píše. Buď se člověk neubrání dost zjevným pocitům zklamání, nebo naopak euforii, která brání kritické části mozku objektivně myslet. Pro mě je Distress of Ruin osobní. Těžko se vysvětluje proč. Možná tenhle osobní zážitek pramení z první písně, kterou jsem od nich slyšela. Byla to píseň „Bystander Effect“ a mně se zdálo, že jsem se také stala náhodným divákem něčeho hlubšího, než jsem očekávala. Jsem zvyklá poslouchat hudbu ve velkém množství, tu, kterou chci, i tu, která se ke mně hrne ze všech stran, někdy trochu bezcílně ťukám like na sociálních sítích a hudba…

Metal nezná hranice je možná stokrát otřepané klišé, ale pořád platí a platit i bude. Prosadit se ve světě tvrdé hudby ze Spojených arabských emirátů stojí pořádné množství energie, odhodlání a víry to nevzdat. Trio Nervecell tyto vlastnosti má a na aktuální desce „Past, Present…Torture“ je jen potvrzuje. Se svou třetí deskou si dalo trio z Dubaje pěkně na čas. Na „Past, Present…Torture“ byly napsány první dvě skladby už v roce 2013, ale koncertování, navrácení se k vydavatelství Lifeforce Records a věci spojené s nahráváním měly za důsledek to, že se celý proces natáhl na čtyři roky. Samotné nahrávání muselo…

Poslední „promobraní” pro mě obnášelo malé překvapení. Poté, co jsem si u praskajícího ohníčku rozbalil v pytlovině zabalený balíček s plackou, kterou mi přinesl poštovní holub z temné věže, kde sídlí velitelství Obscuro, jsem zjistil, že datum vydání tohoto disku je rok 1998. I shledal jsem, že se jedná (dle tvrzení vydavatele, italského labelu ATMF) o reedici klasického, i když podceňovaného blackmetalového metalového alba, které po boku ranných desek skupin Enslaved a Satyricon mělo utvářet tzv. viking metal. To bohatě stačilo k získání mé pozornosti a já už šel točit klikou svého kufříkového gramofonu s troubou. Pokud jste už někdy…

1 21 22 23 24 25 42