Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Elektronika a death metal. To je Asylum 8. Šestice z Kuopia si zakládá na hravosti a kašle na žánrové předsudky. V době, kdy se fanoušci přou o to, jestli je industrial vlastně ještě metal, Asylum 8 si hraje s elektronickými postupy a deathovým screamem, který doplňuje čistým vokálem. V malém, úhledném balíčku nového alba se tak mísí poměrně třaskavá kombinace chemických látek. „Repressed“ je díky tomu hodně hravá záležitost, která asi nesedne jen tak někomu. Tedy někomu střízlivému, stojícímu v klubu s překvapeným, nechápavým výrazem a zírajícím chvíli do své limonády bez cukru a chvíli na tu sbírku blonďatých šílenců na pódiu. Asylum rozhodně nevisí na…

Je nedělní říjnové ráno. Venku je zamračeno, vítr silně fouká a z reproduktoru se ozývají první tóny z druhé studiovky portugalských doom metalistů Painted Black. Po dlouhých sedmi letech se do boje o vaši přízeň vrhá pětice z Lisabonu nosící jméno Painted Black. Deska „Raging Light“ vyšla 6. října u WormHoeDeath a zatím je k dostání pouze v digitální verzi. S fyzickými nosiči se samozřejmě počítá, protože už obálka z dílny Phobos Anomaly Design stojí za to. Ovšem to nejpodstatnější se nachází přímo na nahrávce. Painted Black jsou řazeni do doom metalové škatule doplněné o termíny jako prog, ambient a gothic… Nikde…

Bouře, která vám vhání tuny řídkého bahna do plic a dusí vás. Nemohoucnost uprostřed plnosti zvuku a odkapávání vlastní krve do hloubky, kam neslyšíme dopadat ty těžké krůpěje. Projekt Hallatar přichází s debutovým albem, které zní, jako by vás kdosi svázal na židli v prázdné, setmělé místnosti, ve které pomalu stoupá kalná voda a potom vás krmil hořkou čokoládou. Pocit tíže, postupně vzrůstající tíže, je u tohoto alba velmi naléhavý. Jedna z legend praví, že doom je příliš okrajový a odmítaný žánr. Že ho nechápe moc lidí, že je těžko zpracovatelný pro ucho a mozek, že je nudný a zdlouhavý… jenže právě to…

Extrémní metal se po své adolescentní fázi na konci 80. a začátkem 90. let vydal do zajímavých míst. Kreativním jedincům otevřel dveře k experimentování, k novým formám výrazu. Některé nové styly, které se vylíhly z „klasických žánrů”, jsou dle mého často více hra s formou, než, řekněme, rozšiřování hudebních horizontů. Jsou ale kapely, které lze právem označit za progresivní či experimentální, protože nezabředávájí do formulaického výrazu a posouvají hranice toho, co považujeme za „extrémní”. Velkým inovátorem, který ovlivnil řadu nových kapel svým hutným, komplexním, disonantním soundem, jsou beze sporu Gorguts. Inovátory – experimentátory ale najdeme mezi kapelami snad všech důležitých scén (nedávno jsem…

Tak jo. Trochu se mi zkomplikoval život. Až budu na konci roku psát žebříček nejlepších finských metalových alb tohoto roku, na trůnu se mi poperou giganti. Začali to Wolfheart s vynikajícím albem „Tyhjyys“ a nadílka melodeathových alb pokračovala nadžánrovou opulentností Shade Empire, nadanými Dimman a nakonec dynamickými Distress of Ruin. Do ringu vchází velká finská naděje, Bloodred Hourglass. A je otázkou, svrhne-li tohle dítko svého otce Tuomase Saukkonena, který jako Kronos trůní na finských melodeathových nebesích? BRHG je totiž homunkulem, kterému frontman Wolfheart pomáhal chodit. Dítě se naučilo chodit a vykročilo zpod otcovských křídel k novému vydavatelství Ranka Kustannus a na oltář…

Enisum patří mezi kapely, které čerpají chladné poryvy inspirace od slovutných Agalloch. Ačkoli tato kapela se odvíjí trošku jiným směrem, ty společné záchytné body zde nacházím. Italští Enisum, i když pocházejí z tak žhavé země, jako je tato líheň špaget, jsou zamračení jako obloha před silnou bouří někde daleko na divokém severu. Z jejich tvorby se dají vycítit nespoutané síly živlů, ale také křehkost slabého vánku, zpívajícího o tom, jak je příroda krásná a jaký relaxační účinek na duši má.  Přiznám se, že jsem první tři desky kapely neokoštoval, i když je mám v hlavě snad rok připravené k poslechu.…

Dravci z Tampere na scéně! Asi by se ten titulek docela vyjímal na úvodní stránce bulváru. Jasně, vím, že takový výkřik nepatří na úvod solidní recenze, ale nějak jsem si nemohla pomoct. Agresivní melodeath, hodně oscilující na okraji death a thrash metalu se žene s dravčí silou kupředu a plní uši křikem, vzájemně se proplétajícími zvuky, kily těžkých riffů a dryáčnickými bicími. Je to dravé, je to hravé a je to hlavně hodně slibné. Torchia, pětičlenná skupina z Tampere se s ničím moc nemaže. Nijak zvlášť nepotřebuje vytvářet nějaké vznešené melodické linky, celé pojetí hudebního světa finské pětice je o filosofii: „Pěkně do toho…

Když byla v roce 2004 oznámena pauza, nikdo nevěděl na jak dlouho to bude. Roky plynuly a okolo kapely ticho. V roce 2015 se však ze zkušebny začaly ozývat mrtvolné tóny… Ale dost už napínání, slovenská death metalová legenda Dehydrated je zpět s EP „Resurrection“! Dvacet let po debutu „Ideas“ přináší piešťanská kapela radost do uší ve velkém stylu. Kytarista a hlavní mozek Braňo Jurák se obklopil novou sestavou, ve které třímá v ruce mikrofon Drahoslav Drahan Gabriš, jehož znají UG fans ze souboru Depresy. Svým hlasem dokonale zhmotňuje hudbu Dehydrated, protože jeho vokál zabíjí. Svým growlem vyhlásil muzikantské časti…

Desire for Sorrow přicházejí s nově naleštěným hávem, který v sobě skrývá mnohá překvapení. Jedním z nich je i koncept nahrávky, ze které sice čpí ponurost, tak jak jsme zvyklí, ale nově bylo přimícháno i sci-fi koření. Zavádějí nás do děje hrůzostrašného příběhu a rozebírají dlouho omýlanou touhu po tom, aby člověk žil navždy. Zápletka se točí kolem muže, v jehož hlavě vykvetlo semínko myšlenky na nesmrtelnost, které věnoval celý svůj smrtelný život a setkal se s úspěchem. Dokázal nemožné a strhl z lidstva opratě smrti. Později však na povrch vyrůstá ohavnost tohoto činu, kdy si i sám stvořitel uvědomuje,…

Netajím se tím, že poslední dobou dávám přednost spíše moderněji pojatému black metalu před tím klasického střihu. Není to tím, že bych jej už neměl v oblibě. Spíše jsem začal hledat něco čerstvého a nového. Post-black metal mám rád poměrně dlouhou dobu. Jak šel čas, začal jsem objevovat krásy post-metalu, jenž ve svém nitru snoubí romantický a nebezpečný vztah doom metalu, sludge metalu a post-hardcoru.Tohle bádání se značně podepsalo i na mém vnímání black metalu, díky čemuž jsem už před delší dobou podlehl kapelám, které se stále pohybují v black metalové rovině, avšak ve vzorci zmíněných formací naleznete převážně sludge…

1 20 21 22 23 24 42