Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Není tu nic špatně, ale na druhou stranu tu není ani nic, co by mohlo nadstandardně zaujmout. Právě taková slova mě napadla při poslechu stále aktuální nahrávky kapely Darkwind z Frýdku-Místku – „Ventum Tenebris”. A stále si za těmito slovy stojím. Darkwind jsou ale sympatičtí, a to zejména tím, že nikomu nelezou do prdele jako jiné české kapely (některá jména vás jistě napadnou), plus nemají žádnou trapnou image a k tomu potřebné pózy. Jsou to jednoduše srdcaři, kteří se za nic neskrývají a hrají ten svůj oldschoolový metal.  V červenci minulého roku pánům a dámě vyšla v pořadí teprve druhá…

Autorský projekt Tuomase Saukkonena se vrátil v plné síle a v nové podobě. Album „Waves“ z dílny Dawn of Solace ukazuje jinou, jemnější a meditativnější tvář osamělého finského vlka a přesvědčuje nás o tom, že Saukkonen na poli finského metalu ještě neřekl poslední slovo. https://www.youtube.com/watch?v=xpjP5PXc-1k Torba jeho posledních let patřila plně Wolfheart. Do tohoto projektu napnul Saukkonen všechny svoje síly, čas, energii a finance. Určitě se vyplatilo. Wolfheart vylétli do výše a upozornili na sebe natolik, že už jsou dnes považovaní za finskou stálici, i když jejich historie ve skutečnosti není tak dlouhá. Naopak Dawn of Solace, to je vzpomínka, uspaná Růženka.…

Na sklonku minulého roku vydali britští The Drowning pod hlavičkou indického labelu Transcending Obscurity Records album „The Radiant Dark“, které se svou temnou atmosférou váže na šedou oblohu, husté mrholení a prochladlou zem. Plnotučný doom s elegantním podkresem je pro úzkou skupinu speciálů, úchylných na všechno, co se velmi, ale velmi zvolna rozkládá… Páté album britských The Drowning je syrové a jednoduché, nechce nás oslnit paletou výstřednosti. Rozhodně nejde o vycizelovanou, technicky opulentní hudbu, jde jen o projev, který vám pomaličku rezavým struhadlem sedře kůži ze zad, a pokud se budete zrovna topit v depresi a uvažovat o nedostatku vitamínu D,…

On Thorns I Lay už po dvaceti osmi letech na metalové scéně zaslouží titul řeckého metalového pokladu. Mistři teskné melancholie, škrábané do alb směsí zřetelně rytmiky a klávesové opulentnosti i čistých a elegantních kytarových sól, vydávají u Lifeforce Records novinku s názvem „Threnos“. Poslechli jsme si ji a můžeme se začít kochat. Od doby, kdy řecká kapela Paralysis vstoupila na scénu, do doby, kdy už jako On Thorns I Lay vydala své deváté album v řadě, uplynulo dlouhých osmadvacet let. Na metalové scéně se mezitím událo mnoho změn, ale kapela zůstala věrná death doomu, který ji dokonale definuje. Řekové mají cit pro…

Poslouchat novou desku Schammasch je jako důvěrné setkání se starým přítelem, který vám do života vnesl nečekané zážitky, nezapomenutelné prožitky, pronikl do skulin vaší duše a zanechal v nich esenci toho, po čem vždy toužila. Když slyšíte jeho jméno, vaše srdce začne bušit rychleji a čas se zastaví. Proto při zaznění prvních tónů „Srdcí beze světla“ pro mne přestává existovat běžná realita a ponořuji se do mnoha spekter jejich verze black metalu. Rukopis hlavního srdce kapely C. S. R. je i zde rozpoznatelný hned od začátku. Vrstvené riffy podpořené tajemnou basovou linkou zařezávající se do nicoty, pomalé rozjezdy, změny tempa…

Nové album kapely Postcards from Arkham. Poslouchám jej už potřetí a stále ho nemám dost. Jejich síla a energie jsou tak nakažlivé, že vás to chytne za ruku a jen tak nepustí. Ale pojďme s recenzí této novinky začít trochu netradičně. Ráda bych začala s hodnocením toho, jak se prezentují po vizuální stránce. Říká se: „Nesuď knihu podle obalu.“ Někteří grafici by nad tímto moudrem mohli zaplakat. To se ovšem netýká kapely Postcards from Arkham a člověka, který vystupuje pod pseudonymem Frodys. To on se zasloužil o to, že nové album „Oakvyl“ vás zaujme na první pohled. Třemi slovy –…

The Inhibitor je parta mladých kluků z Moravy, přesněji z malého městečka Hranice, a po pěti letech vydali nové, v pořadí druhé album, nesoucí název „The End is Hear“. Už podle samotného názvu bylo zřejmé, že album ponese spíš temnějšího ducha. A skutečně tomu tak je. Vše to začíná skladbou „Prologue“. Při ní vás opravdu obejme pocit, že konec všeho se skutečně blíží, a vy si připadáte jak na konci post-apokalyptického filmu. Upřímně, jen tak se mi nestane, že by mi hned z prologu vyskočila husí kůže po těle. Můžu tedy s klidem říct, že začátek se klukům podařil na…

Kapely hrající tradiční, syrový, black-sabbathovský doom metal to neměly vždy nejlehčí, jak poznamenává Henry Rollins v jednom krátkém dokumentárním snímku o The Obsessed. Na jednu stranu tuto „pouliční“ formu doom metalu, jak ji nazval frontman doomové legendy Bobby Liebling, neměli příliš v lásce ani metaláci, které zajímala hlavně techničnost a rychlost, ale ani pankáči, kteří chtěli v první řadě agresivní hudbu, u které se dá pogovat. V posledních dekádě se ale z tohoto outsidera stal velký oblíbenec posluchačů tvrdé kytarové muziky. Důvody k tomu jsou různé, nebudu vás nudit nějakými rádoby kulturologickými spekulacemi, od toho tu máme Advojku a podobné…

Pokud máte chuť na trochu té melodické melancholie, album s názvem „The Death of Gaia“ od death/doomových Officium Triste je pro tyto deštivé podzimní dny to pravé k poslechu. Tito holandští hudebníci se mohou těšit ze světla světa už čtvrt století a 13. prosince vypustí tohle album, které je již šesté v řadě. A myslím si, že se posluchači tohoto směru rozhodně mají na co těšit. Officium Triste obohatili svou tvorbu nejen podzimním duchem, ale také přidáním více instrumentálních složek, jako je například klavír nebo smyčce. A jelikož sama mám velkou slabost pro smyčcové nástroje, byla jsem při poslechu přímo unešená, a…

Chladná polární noc, opředená temnotou, zahalená do mystické atmosféry, narážející na magickou záři neurčitého světla, ve kterém se ukrývá otázka po původu chladu v nás. Kaamos Warriors vydali nové album. Severofinská kapela, která se stále teprve formuje, rozhodně zaujme. Bojovníci polární noci přicházejí se syrovým zvukem klasického black metalu, s občasnými výkyvy černého kyvadla k deathu a doomu. Abych pravdu řekla, už jsem si tak zvykla na sofistikovanější a rafinovanější black metal, opředený nejrůznějšími vlivy a experimentem, že vrátit se zvukově k počátkům žánru mě trochu bolí. Abych přijala a strávila nové black metalové album, potřebuji delší čas a víc myšlenkového prostoru, víc…

1 6 7 8 9 10 42