Za magické vůně kadidla a zaříkávání mysteriózních formulí přichází ze špinavých podzemních kopek britští CRADLE OF FILTH se svým novým počinem, jež kapela nazvala „Hammer of the Witches“. Po ne zcela přesvědčivém předešlém díle „The Manticore and Other Horrors“, které disponovalo silným zápachem punku a silných vlivů heavy metalu, přichází tyto krysy s něčím, co všechny ty, jež kapelu odsoudili, překvapí a vlastně již překvapilo před vpuštěním do světa pomocí třech písní předčasně porozených z lůna mocné Lilith. Album minulé, přiznám se, v oblibě mám, leč mnoha lidem nesedlo. Líbí se mi ten přímý tah na branku, agresivita a údernost desky. Vybočením to bylo ovšem negativním a některé mouchy jsem si našel i já. Pryč byla ona epičnost, tudíž atmosféra byla slabší a také ona zvrhlost a šílenost kultovních desek nenastala. Materiál tedy vybočil kamsi do prázdna a mnoho lidí ho nepřijalo.
Pekelná trojka v podobě vypuštěných kompozic však zanechala pozitivní dojem na všech fanoušcích, dychtivě čekajících na novou fošnu. „Right Wing of the Garden Triptych“ vychází jako první z oné trojice a představí nám zvukovou malbu, jež působí nesmírně vyrovnaným dojmem, kloubíc staré postupy z děl jako „Midian“ s omamnou chutí lákavé a elegantní symfonie z let minulých. I přes nános smyčců píseň krásně metalově drnčí a poukazuje na fakt, že by se kapela mohla stát opět oblíbenou i u těch, co ji již dávno pohřbili hluboko, hluboko pod zemským povrchem a nechali pomalu umírat a hnít. „Deflowering The Maidenhead, Displeasuring The Goddess“ a „Enshrined in Crematoria“ jsou naopak přímější a mají větší tah na branku, přesto vyváženost hraje hlavní roli, a tak pekelná trojice zvedla očekávání všech.
Ony písně napověděly v tajemné hádance, jakým směrem se průvodci hororovými příběhy vydají. Že by moc oněch čarodějnic, o kterých nám Dani vypráví? Že by se odehrál magický rituál, jenž by dokonale a vyvážně seskládal hudbu, ve které je metalová vrstva dokonale propojená s aranžemi rovným dílem? CD je totiž silné především v tom, že i přes množství aranží, detailů, smyčců a kláves, zná kapela meze a ví, kdy má přiostřit. Můžete slyšet doslova omamné smyčcové pasáže, které si vás podmaní jako svůdné čarodějnice hladící vás svými prsty po celém těle a sladce šeptající vám své hříšné myšlenky. To rázem pomine, ony překrásné čarodějnice se změní v démonické bestiální bytosti a ostré riffy Ashoka a Riche rozpárají vaše tělo. Skupina přesně ví, kdy ubrat aranží, kdy zpomalit, kdy zrychlit, ví přesně, co dělá a sedí to zcela dokonale. Jako kameny tvořící hradby prastarého hradu, z něhož se ozývají strašlivé skřeky Daniho Filtha.
Hororová atmosféra se navrací na maximum, ožívá prastaré umění kapely učinit z muziky doslova hororový soundtrack. Nejvíce ovšem desce prospívá právě Ashok a Rich. Změna kytaristů je opravdu znát, neboť riffy jsou mnohem zajímavější nežli kdy předtím. Typicky blackové postupy střídají sekané thrashové kytarové útoky a až heavy party. Zvukovou klenbu zdobí vyšperkované vyhrávky a sóla, tudíž muzika působí jako rakev, rakev dříve obyčejná, nyní však samotnými tesaři ze záhrobí zdobená okultními znaky. Marthus perlí ostatně jako vždycky. Můžete zkoumat mnoho detailů v jeho hře, v jeho přechodech. Opět nám dokazuje, komu patří post nejlepšího bubeníka ČR, celé těleso žene vpřed maximální rychlostí.
Určit, která z písní by byla ta „nej“, to je úkol, který nemá smysl provádět. Každý hudební obraz má totiž nějaký ten záchytný bod, výraznou pasáž nebo něco, co ho povznese. Každičká kompozice vypráví svůj vlastní příběh, jednotně však tvoří kouzelnou knihu, ve které nesmí chybět ani jedna stránka. Jinak bude dílo neúčinné. Většina lidí tvrdí, že se jedná o nejlepší album od dob kultu „Midian“. Moje nejoblíbenější díla jsou však „Godspeed on the Devils Thunder“ a „Cruelty and the Beast“, mými prioritními alby však již zůstanou nejspíše do konce dnů. Je pravdou, že „Hammer of the Witches“ je vynikající deska, která si zaslouží svůj věhlas. Moje nejhorší obavy, co se týče směřování CRADLŮ, naštěstí nebyly naplněny. Narážím na fakt, že Dani působí v kapele DEVILMENT, která mne odradila svým vyzněním. Debutové album vypadá jako kalkulovité a umělé cosi bez špetky atmosféry a duše. Jsem rád, že tohle Dani nezavedl i ve své domovské kapele. Co jsem původně chtěl vytknout, byl zvuk, který na mě rovněž působil mírně jako kalkul a s jistou umělostí, měl jsem pocit, že by potřeboval pokropit živou vodou, nebo spíše nějakým čarovným práškem, přesto jsem si nejspíše zvykl a nakonec se mi ve výsledku začal zamlouvat, protože nechal vynikat vše i přes mnoho detailů a zní na poměry kapely tvrdě a hutně. Že by zvyk?
Dle reakcí album „Hammer of the Witches“ sklidilo překvapivý úspěch. Uvidíme, jakou bude mít trvanlivost a jak si s tím Dani poradí na koncertních pódiích. Pro ty, co ještě neměli tu čest, zkuste to, za pokus nic nedáte. Materiál je vyvážený, promyšlený, silně atmosférický a plný zábavných pasáží, jež mají tu schopnost, že se nad nimi pozastavíte a zamyslíte se, že se pousmějete a v hlavě vám probleskne myšlenka o starých dobrých CRADLECH. Krom onoho zvuku, jenž někomu může dělat potíže, nenacházím slabinu, maximálně u dvorního muzikanta Daniho Filtha, jehož vokální projev je stále neměnný až na fakt, že nezní již tak šíleně, maniakálně, jako dříve. To již ale trvá nějakou tu řádku let a není to žádným překvapením. I tak, je to prostě Dani, bez něj to nejde a přeci jen jeho originální projev nesmí nikdy chybět. Tuto poznámku neberte nějak extra vážně, jen takové nepatrné rýpnutí do jinak skvělého díla! 9/10
Album vyšlo u Nuclear Blast v roce 2015.
Tracklist:
1. Walpurgis Eve
2. Yours Immortally…
3. Enshrined in Crematoria
4. Deflowering the Maidenhead, Displeasuring the Goddess
5. Blackest Magick in Practice
6. The Monstrous Sabbat (Summoning the Coven)
7. Hammer of the Witches
8. Right Wing of the Garden Triptych
9. The Vampyre at My Side
10. Onward Christian Soldiers
11. Blooding the Hounds of Hell
Sestava:
Dani Filth – Vokály, texty
Marthus – bicí
Ashok – kytary
Rich Saw – kytary
Daniel Firth – basa
Lindsay Schoolcraft – doprovodné zpěvy, klávesy
