Recenze: Ensiferum – Two Paths

Sedíte večer u ohně, pečete si maso, připravujete se na další den, na den, kdy můžete zemřít v boji, nevíte, zda následující den bude váš poslední, nebo ne. Takto na mě působí nová deska Two Paths. U některých songů máte chuť slavit a chlastat tolik medoviny, kolik je zdrávo. U některých se pozastavíte a zapřemýšlíte. Každý posluchač dobrého folk metalu si zde najde své. Ensiferum novou deskou potvrzuje svoji velkolepost. Nesnaží se moc experimentovat, hrají si pořád ten svůj styl.

Ensiferum je folkmetalová kapela pocházející z Helsinek ve Finsku. Bývají řazeni ještě do viking metalu či melodic death metalu. Kapela funguje už od roku 1995, z původní sestavy dnes zůstal jen kytarista Markus Toivonen. Současným zpěvákem kapely je Petri Lindroos, jenž byl dříve zpěvákem v kapele Norther. Když nebudeme počítat dema, singly a EP, jedná se o sedmou studiovou desku těchto finských bojovníků.

Teď už k desce. Úvodní skladba „Ajattomasta Unesta“ je kromě intra k celému albu také intrem k druhé písni s názvem „For Those About to Fight for Metal“. Již od první sekundy úvodu „Ajattomasta Unesta“ se dostanete k cíli aury, kterou se skupina pokouší ilustrovat. A když začne „For Those About to Fight for Metal“, je naprosto nezbytné, aby tito kluci věděli, jak vytvářet zábavné, chytlavé a bombastické zážitky. Toto – dovolím si říct – je jednou z nejlepších kompozic v historii Ensiferum, není jen zábavná, ale také překvapivě velkolepá. Dívám se na ni tak, že tato píseň shrnuje všechny pocity a kulturní zážitky, které dělají metal milovaným a bohatým žánrem. Z kolosálních pěveckých sborů, které doprovázejí verše k chorusu, je to perfektní píseň a stále více zahřívá srdce pokaždé, když ji posloucháte. Nicméně nejvíce za koule vás chytnou hned písně „Way of the warrior“ a „King of storms“.

Texty písní jsou stejně dobré jako na jakémkoli albu od Ensiferum. Zatímco množství energie je dostatečně vysoké na to, aby nakrmilo celé městečko, texty často zasahují do cihlové zdi kreativity. Produkční hodnota vypadá slušně, ale existují některé části, kde některé riffy zní nevýrazně nebo vokály jsou smíšené. Neexistují však žádné viditelné problémy, když se objeví neortodoxní lidové segmenty – jako když je akordeon Netty Skog zjevnější – což je samozřejmě hlavním smyslem zde. Jádro toho, co reprezentuje Ensiferum, je udržováno a stále neporušené v celém úsilí, podobně jako u předchozích alb „One Man Army“ a „Unsung Heroes“ to stále klouže při některých příležitostech, zejména když se drasticky mění z epického a agresivního nářezu na radostnou středověkou píseň a naopak.

 

 

 

 

 

Ensiferum - Two Paths

Ensiferum - Two Paths
81

Skladby

9/10

    Originalita

    8/10

      Produkce

      8/10

        Zpěv

        8/10

          Instrumentální složka

          8/10

            Podobné články

            Recenze: Ensiferum – Two Paths

            About The Author
            -

            3 komentáře

            • Dragoth
              Reply

              Album by ušlo, ale ty čisté mužské vokály jsou tak falešné, že to níčí celou hodnotu alba. Jako úplně to trhá uši. Nechápu proč si na to nepozvali nějakého hosta. Šílený, co dokážou vypustit do světa.

              • Pohan
                Reply

                Nepřijdou mi ty čistý vokály jak říkáš.. Když v Ensiferum byla ještě Emmi, tak ta na živo neuměla zpívat, ale na deskách to znělo dobře. A podle mě to tak bude i u této desky.

            You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>