Graveworm – Ascending Hate (2015)

Vítr a bouře řádí nad pouštní plošinou, jež spaluje smrtící slunce. Písek letící vzduchem zakrývá oblohu jako přikrývka smrti tak, že je celý prostor zahalený tmou a i sluneční záře stěží prostupuje k zemské půdě. Onen vítr ovšem smete písek z hrobů, které unikali před zraky lidí po dlouhou dobu. Kostry v otevřených hrobkách, mrtvé pohledy kamsi do nebes. Jen tak leží a znázorňují smutek z lidské existence a její konečnosti. GRAVEWORM a jejich nové album „Ascending Hate“ je jako vykopaná mrtvola, která nejspíš měla zůstat ležet v zemi napořád. Italové uměli vždycky přijít s kvalitní nahrávkou, s materiálem, ve kterém se prezentovali jako black/gothic metalová kapela, která neurčuje směr žánru, ale drží pevně jeho nejvyšší kvality. Problémem je, že se GRAVEWORM dostali do bodu, kdy umírají a bere si je onen písečný prach a tolik opěvovaná smrt. Alba jako „(N)Utopia“, „Diabolical Figures“, nebo i poslední deska „Fragments of Death“, byli výborné fošny, které neměli potenciál udělat nějaký rozruch na metalové scéně, ale dobré písně se příjemně poslouchali a GRAVEWORM uměli nasadit dvě tváře, ta jedna byla nekonečnou brutalitou, nenávistí a zlobou, ta druhá romantická tvář, jako kdyby se dvě kostry zapomenuté v nekonečném čase drželi za ruce a byli propojené životem, jež žili. Italové tyto dvě polohy prolínají a pojí v jednu a tak je tomu i na novým CD „Ascending Hate“.

557C8823-graveworm-snippet-of-bon-jovi-runaway-cover-streaming-image

„The Death Heritage“ začíná, navazuje další píseň a další píseň a tak album prosviští, aniž by nějak zaujalo. První poslech a z alba jsem neměl vůbec nic, vlastně ani ten druhý. Až po chvíli se mi album začínalo dostávat do podvědomí, problémem je, že kapela na CD nemá čím zaujmout a tak muzika proletí jedním uchem dovnitř a druhým ven, aniž by jste si cokoliv pamatovali. Muzikanti se dostali do situace, ve které se ocitli v pasti, jenž si na sebe připravili nevědomky samy. GRAVEWORM se pomalu spouštěli do hrobu, aniž by si to kdy uvědomovali. Kompozice nemají dostatečně poutavé a originální nápady, nedosahují kvalit písní z let minulých a vy se pak při poslechu materiálu budete pouze nudit. Prostě jen kopírují sebe sama, ale pod úrovní. Je smutné, že mě zaujala až teprve šestá skladba „Stillborn“, která je jediným záchytným bodem mezi těmi všemi kostlivci, válejícími se v na obrovských hromadách. Úderná a tvrdá melodika, poutavá atmosféra a po té překvapí elektronické koření, i když na chvilku. Zde GRAVEWORM dokázali, že by jim třeba nějaké to oživení v podobě experimentů slušelo.

Proč si skupina neudržela vysokou kvalitu jako u písně „Stillborn“? Uskupení se doslova pohřbilo zaživa mezi ony mrtvé souputníky a kapelu zasypal písek věčnosti. „Nocturnal Hymns II (The Death Anthem)“ uzavírá album hymnicky, obsahuje pěkný refrén s takovou vznešeně-romanticky-temnou atmosférou a pěknými melodiemi, sice to není nic světoborného, ale člověk se pak má alespoň něčeho chytit a potěší atmosferičnost kompozice. „Ascending Hate“ ukazuje potenciál kapely, ale naprosto nevyužitý a pohřbený někde hodně hluboko v podzemí, při tom když si vzpomenu, jak jsem hltal alba jako „Diabolical Figures“, jsem zklamán. Na druhou stranu, pořád se Italové drží nad průměrem a dají vám nějakou tu atmosféru, občas nějaká melodie zaujme, nebo vás upoutá vynikající zvuk a technická složka materiálu, která disponuje velkou porcí energie. Bez duše, ale drtí a láme. Album si občas pustím, když člověk nemyslí a smíří se s tím, jak se věcí mají, nakonec je deska stravitelná, jen jí nebudu sjíždět tak často, jako minulé dílka.

graveworm-banner

GRAVEWORM řadím mezi zklamání roku. Příjemně poslouchatelná hudba mi nestačí, čekal jsem mnohem více od takto zaběhnuté a zkušené kapely. Muzikanti by si měli vzít jako vzorec takovou „Stillborn“ a natočit album obsahující podobné písně. Vůbec bych se nebál experimentování, uskupení se dostalo do slepé uličky stejně jako AMON AMARTH na posledním albu. Nerad bych sledoval úpadek a sebevykrádání u skupiny, jakou je GRAVEWORM. A bouře utichá, písek odkrytý z kostlivých těl ležících a hledících do nekonečné prázdnoty odhalil temné obrazy smrti samotné. Vyhaslé duše, hledající klid. A nastalo ticho, mrtvé ticho zvěstující ztracení. Co už, třeba ona kostra vstane z mrtvých a začne šířit peklo na zemi. 6/10.

Album vyšlo u AFM Records v roce 2015

Tracklist:
1.The Death Heritage
2.Buried Alive
3.Blood, Torture and Death
4.To the Empire of Madness
5.Downfall of Heaven
6.Stillborn
7.Liars to the Lions
8.Rise Again
9.Son of Lies
10.Nocturnal Hymns II (The Death Anthem)

Sestava:
Stefan Unterpertinger – kytary
Stefan Fiori – vokály
Maschtl Innerbichler – bicí
Eric Righi – kytary
Florian Reiner – basa

 

 

 

 

Podobné články

Graveworm – Ascending Hate (2015)

About The Author
- Black, post, doom (sludge/stoner), ambient, noise, drone, post-rock, shoeagez (Harakiri for the Sky, Anomalie, Downafall of Gaia, Sedna, Belphegor, Horna, Blaze of Perdition, Hetroertzen, Sarkrista, Inferno, Alcest, Les Discrets, Lost in Kiev, Last Leaf Down, God is an Astronaut, Infestus, Marduk, Ad Hominem, Rotting Christ, Kroda, Baptism, Khors, Nokturnal Mortum a mnoho dalšího. Redaktor webů: Marastmusic.com, Metalirium.com, Bes Webzine.sk

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na