Hell Fast Attack IX (Brno, Obora – 26. – 27. 6. 2015)

Konečně nastal ten den, den, kdy se v Brně v útulném kempu Obora pořádal již devátý ročník undergroundového BM festivalu Hell Fast Attack, na který jsem se těšil již po skončení minulého ročníku, který na mně zanechal hluboký dojem. Už před startem bylo jasné, že budou nějaké ty komplikace, jak s antifou, tak s křesťanskými fanatiky, nebo také s návštěvností. I když to vypadalo docela černě, nakonec vše až na pár neduhů probíhalo přátelsky a hladce (Někdo nám zasmradil vlez do areálu, že, antifáci? Nebo křesťanský poskok s letáky, který za své počínání také zaplatil.). Při příchodu nás tedy zasáhl onen ohavný pach, já jsem ho ovšem nevnímal, spíše mě postihla euforie z toho, že jsme konečně na místě. Fronta při kontrole lístků i jejich koupi nebyla nijak zvláště dlouhá a počet lidí byl tak akorát i v areálu. Ano, nevím, jak pořadatelé prodělali a jsou v mínusu, ale areál Obora byl tak akorát zaplněný, tedy dalo se krásně hnout a najít každého, koho jste najít potřebovali. Na místě jsme byli o nějakou hodinu a půl dříve, takže jsme se posilnili pitím, které jsme prostě museli ihned otestovat, po informacích, že HFA nabízí nové pivo. Bylo skvělé, konečně šel i cítit nějaký ten alkáč v krvi. Jídlo jsem nekupoval a měl své, ty děsné ceny nehodlám platit, ale podle toho, co se říkalo, aspoň jeho kvalita vzrostla o několik levelů výše. Mohu říci, že to aspoň krásně vonělo. Areál se dále zaplňoval a byl to potěšující pocit, vidět nadšené a natěšené fanoušky z různých zemí. Již před startem první smečky jsem se stihl seznámit i se slečnou z Německa, velmi přátelští lidé. Celkově panovala taková ta pohodová atmosféra, kdy se dalo seznámit a pokecat s kýmkoliv, tohle nabízí tak akorát velké festy se spíše rodinnou atmosférou. Proto radši podobné akce, než třeba monstrózní Brutal Assault, leč ten má rovněž své kvality, to bezesporu.

Den první – 26. 7.

Celý program odstartovali našinci ADULTERY, kteří tuším odehráli předposlední koncert a chtějí své počínání zabalit. Na internetu mě jejich tvorba nijak zvlášť nebavila a ihned jsem znuděně muziku vypínal. Naživo to bylo něco zcela jiného, nevím, jestli to bylo jen nadšení z toho, že jsem konečně po roce na HFA a že již něco živě slyším, ale šmakovalo to. Spíše jsem při tom ovšem lítal s pivem v ruce a zdravil všechny známé tváře, tudíž jsem kapelu nevnímal tak, jak si zasloužila, mnoho lidí si ji ale jistě užilo, neboť atmosféra byla pozitivní.

PANYCHIDA, plzeňská velmi oblíbená pagan metalová úderka, na kterou jsem měl neustále smůlu a viděl jsem ji jen jednou před lety. Konečně se naskytla příležitost. Jejich koncert v brněnském M13 klubu totiž neproběhl a tak to se mnou a s kapelou ubíhalo dál. Intenzivní vystoupení plné energie a pozitivní vlny emocí. Fanoušci pařili, vznikal i první menší kotel, což se na teprve druhou kapelu většinou nevídá. Šla vypozorovat oblíbenost tohoto uskupení z Plzně. Jediná výtka, možná trošku vokál mohl být více nahlas, jinak zvukově šlo ještě o to lepší a kvalitnější – (ke zvuku se ve článku vrátím ještě vícekrát, poněvadž se stal dosti diskutovaným tématem a jsou k tomu důvody). Zpěvák Vlčák je živel, showman, prožívající své počínání a muziku, již kapela vypouští z nástrojů. Kytaristé Honza a Míra si celý koncert také užívali a vysekávali jeden lepší riff než druhý. Bravo, Česko nebylo rozhodně zostuzeno. Zazněly písně jako „Moon, Forest, Blinding Snow“ nebo „Wayfarer’s Awakening“ z poslední fošny.

11261914_960878393932964_3044656114620344869_n

 

Po PANYCHIDĚ nás čeká vikingský nájezd z Polska. Žel bohům, Poláci se nerovnali Plzeňákům a ani atmosféra nebyla tak intenzivní, jako při PANYCHIDĚ. Vystoupení chybělo ono nadšení ze hry a nějaká ta jiskra. Písně ovšem zněly dobře a některé momenty rozhýbaly solidně i mě. Kapela bude vydávat nové EP a již vypustili skladbu, která nezní vůbec marně, tak na to mrkněte.

Ve 20:10 přišel čas na kult z polských území. ARKONA se s tím poprala na jedničku. Vystoupení jsem neviděl celé, neboť jsem se někde zasekl u piva, ale z toho, co jsem prožil s ostatními, musím konstatovat, že kapele to na velkém pódiu sluší, předvedli famózní show a to jsem se obával toho, jak bude set na velkém pódiu fungovat, myšlenky na více se hodící malé prostory byli ale ta tam. Zazněly písně z celé diskografie skupiny, tudíž si na své přišli jak příznivci kultovní tvorby, tak i ti, co rádi poslední povedenou desku.

11709826_960879217266215_7424692843179044119_n

Nyní něco pro pobavení, NOKTURNAL MORTUM jsem prošvihnul i přes to, že jsem nejspíše pařil s ostatními, žel bohům, nic si z vystoupení nepamatuji, krom toho, že jsem se účastnil válčení v kotli. Reakce byly různorodé, z toho, co jsem tak zaslechl, nebo si přečetl a překvapilo mě to. Škoda, tak za pět let si na ně zajdu, jak zde budou hrát, snad si dám s pitím větší pozor 😀

Poté jsem se ovšem z nějakého důvodu ze stavů, jež mě přenesly mimo realitu, vyhrabal při vystoupení ELDERBLOOD, kteří hráli místo odpadlých DARKESTRAH. Není mi známo, proč tato exotická parta neodehrála, ale je faktem, že z poslechů na internetu mě skupina nijak zvláště nezaujala a jejich neúčast jsem přešel mávnutím ruky a vlastně s nadšením, že konečně uvidím ukrajinské symfoniky, na které jsem se moc těšil. ELDERBLOOD byli výborní, přesně jak jsem očekával. Z pódia se linul temný, symfonií prolezlý black metal, ze kterého čišela mystika do všech koutů areálu. Ukrajincům slušela tma a světelná silueta barev linoucích se mezi přihlížející. Hrálo se z debutové desky, prozatím jediné, takže zazněly zásadní písně jako „My Death“. Mocné vystoupení, Ukrajina má opravdu mocnou scénu.

Poté jsem slavnostně vytuhnul venku v oné již přicházející zimě společensky znaven, no, spíše jsem doslova umíral a myslel, že už si snad půjdu i lehnout, od této chyby, která by mě hodně mrzela, mě oprostili našinci INFERNO. První tóny písně „The Firstborn from Murk“, která se temně a nenávistně linula až k mému mrtvému tělu, které ihned ožilo a pochodovalo si to přímo do prvních řad. Tam jsem se spolu s ostatními likvidoval v kotli a užíval si neskutečnou, okultní a nenávistí prošpikovanou muziku, která disponovala i neuvěřitelně čistým, tvrdým zvukem. Nejlepším za celý fest. Adramelech je skutečně démon, jeho projev a vokál vraždil, získal si celý dav hrozičů. Zakuklení kytaristé si s přehledem sázeli mezi lidi atmosférou nasáklé riffy a kytarové stěny pohlcující lidské bytosti do nekonečné prázdnoty a beznaděje. Opět se konal průřez celou diskografií, a tudíž si na své přišel prostě každý. Největší šílenství přišlo při kultovní „Peklo na zemi“, při které se rozjel divoký kotel, kdy pivo létalo nad našimi hlavami a rozlévalo se na všechny strany. Masakr, nejsem jediný, kdo si myslí, že INFERNO zahráli nejlíp za poslední roky. Zničen a unaven jsem se dobelhal zlitý jako zvíře do dodávky, ve které jsem měl přenocovat a spokojeně usnul s vědomím, že další den bude alespoň pro mě ještě lepší a nabitější, plný dalších zážitků a alkoholických radovánek.

Den Druhý – 27. 6.

Nocleh v dodávce nebyl zrovna nejpohodlnější, a tak jsem se celý rozlámaný a nevyspalý probudil již brzy ráno s vědomím, že první kapela spustí svůj koncert až o půl třetí, neboť se díky odpadlým DARKESTRAH vše posunulo. Proto následovalo několik hodin nehorázné nudy, ve které mi společnost dělala jen krutá a nemilosrdná kocovina. Jelikož jsem si moudře nezajistil výlet na Macochu, nebylo co dělat a nezbylo nic jiného, než čekat. Ponaučení pro příště, i když, jít společensky unaven s bolavým celým tělem někam do jeskyní, to není zase taková pohodička. Napětí rostlo při blížícím se koncertě první kapely a konečně jsem i viděl známé tváře vracející se z výletů.

První tóny českých DEGORYEN se rozeznívají do areálu, i když jsem muziku poslouchal od naší dodávky (kamarádi zdržovali, a tak jsme nestihli začátek), tak jsem byl nadšením bez sebe. Poté jsme se vypravili konečně k pódiu, kde hrdě vládl svým hlasem Nergal, podmaňujíc si dav před pódiem. Tahle kapela je koncert od koncertu lepší a lepší, kluci jsou sehraní a dva naverbovaní válečníci z DARK SEAL velice prospěli zvuku skupiny. Zvukově to bylo také velice kvalitní, kvalitnější než následující zahraniční hroziči. Šlo vidět, že jsou DEGORYEN oblíbení, neboť je uctilo svými vlasy a pokřikem dost lidí. Pro mě se každý další koncert DEGORYEN stává výživnější a slastnější, plný euforie z toho staroškolského masakru.

AEON WINDS ze Slovenska rovněž nalákali mnoho zvědavců dopředu. Mě ale kapela nechala chladným, a tak jsem seděl na svahu nalevo od pódia a vše jen sledoval s pivem v ruce. Slováci, již se pohybují v atmosfericko-black/progressive metalových bažinách, zněli tak nějak prázdně, nudně a bez jiskry, bez nějakého výraznějšího bodu plynula každá píseň stejně jako ta předchozí a vše se slévalo v jeden celek. Studiově si rád poslechnu, ale naživo průměr. Byl jsem ale sám tohoto názoru, na kapelu se pěje samá chvála, co člověk, to vkus.

Po AEON WINDS přichází ovšem něco, na co jsem se těšil neskutečně vrchovatou měrou. Španělští depresoři EMPTY. Už při zvučení a spatření jejich corpse-paintů mi běhal mráz po zádech. Miluju jejich tvorbu, především na poslední desce se chlapi předvedli a více odbočili k depressive black metalu. Ano, víc by ke skupině ladila  tma, i tak se jednalo o koncert, při kterém naskakovala husí kůže. Démonické líčení a celková image muzikantů, výzdoba pódia, které bylo obeseto oprátkami, to vše s démonickou hudbou tvořilo mrazivý zážitek v onom horkém dni. Hrálo se nejvíce z poslední fošnyEtica Profana Negativa, smutné melodie, ve kterých vynikala drnčivá baskytara vokalisty Drizzta přilákaly více a více lidí, šlo vidět, že skupinu nezná tolik fanoušků, ale že si Španělé získali pozornost. Nechtěl jsem ani uvěřit, že je konec, nějaké kritiky směrem ke kapele byly, ne každému to sedlo. Zvuk, moje první výhrada, byl zezačátku děsně přehulený, možná až nepříjemný, ale po nějakém tom uběhnutém čase se vyrovnal a bylo to pro ušiska přijatelnější.

11219437_960879513932852_6723978044733833908_n

 

Poté jsem si opět odběhl pro ten zlatavý, velmi chutný mok a vracel se k pódiu s tím, že již mají hrát ULVEGR, na které jsem se těšil, ale na pódiu stáli muzikanti, které jsem nepoznával. Celí od krve a pomalovaní, s fanatickými výrazy, za tónů nenávistné hudby spustili něco, co bych mohl označit za peklo v hudební podobě. Až po pár minutách jsem se dozvěděl, že to jsou italští DEATHROW, které jsem neměl naposlouchané a jen jsem věděl, že za tím stojí multiinstrumentalista, jenž hraje na bicí v ACHERONTAS, mihl se i u AD HOMINEM, že je velmi aktivním muzikantem na BM hudebním poli. Omráčen tou krvavou show, kdy i cákala rudá do lidí, jsem myslel, že si urvu hlavu z krku. Thorns u mikrofonu předváděl nelidské výkony, jeho fanatický a arogantní výstup spolu s jeho místy až maniakálním vokálem dělal s lidmi opravdu hodně. Šlo vidět jak celé dění prožívá a ždímá z toho vše, co se vyždímat dá. I když jsem měl kapelu nenaposlouchanou, považuji vystoupení Italů za asi nejlepší koncert na HFA.

11009218_960879690599501_8173860480355178396_n

11693931_960879867266150_6146694681399220679_n

Po DEATHROW nastupuje další smečka, na kterou jsem se velmi těšil, kultovní ukrajinská formace ULVEGR, kde za mikrofonem a kytarou stanul zpěvák a kytarista ELDERBLOOD Astargh a samozřejmě strůjce projektu, vokalista a kytarista ze spřízněných KHORS Helg. No, začátek koncertu byl zvukově děsně přehulený, chvíli jsem se v tom ztrácel a otřásal jsem se pod nánosem hluku, to se spravilo postupem dalších písní, ale ideál to nebyl, především zvukaře bych ztrestal, neboť lítala hlasitost nástrojů a měl jsem pocit, že vypadávala levá kytara. Jinak se i tak jednalo o výborný koncert ve kterém se hrálo ze všech desek.

Zvukař to na HFA tentokrát celkem mrvil. Nástroje měnily hlasitost a vypadávaly, neříkám všechny skupiny, ale některá vystoupení to poznamenalo. Již se setmělo a i přes únavu jsem odsledoval set OBTEST, pagan metalistů z Litvy. Studiově pro mě nuda, naživo snad ještě horší, muziku jsem přestával více a více vnímat a nakonec jsem odešel ke stánkům s pivem hledat kohokoliv známého. Počasí se mírně kazilo a nastal chlad, déšť, tudíž jsem se odebral k dodávce se vytunit a poté natěšeně naklusal dopředu na něco, co jsem toužil vidět kdoví jak dlouho.

ACHERONTAS z Řecka, okultní, mystický black metal okořeněný temným, rituálním ambientem. Zde se měl odehrát největší a nejzlejší set dne, nakonec to skončilo pohromou. Už zvučení trvalo neúnosně dlouhou dobu. Nohy bolely, nevyspalost (v dodávce jsem se musel kroutit na sedadle, nespal jsem téměř celou noc), to vše spolu s opilostí mne již zmáhalo a moje podrážděnost vzrůstala. Začátek setu mě ovšem probral. To, čeho jsme byli svědky, bylo zlo, jaké jsem nezažil u zatím žádné BM kapely, co jsem viděl a ovládlo mě to. Dlouhý rituál, který skupina brala smrtelně vážně. Zpěvákovo fanatické zaříkávání doprovázela slastná vůně kadidla a rituální ambient. Vokalista poté začal do vzduchu kreslit mystické znaky a začal se zaklínám, které vyvolávalo omračující účinky. Poté se všichni členové rozešli k nástrojům a začal koncert. Průser byl patrný od začátku, neoptimální ozvučení a největší problém měl mistr za bicími Thorns, který po chvíli vypadal docela nasraně. Nevím přesně, co se dělo, ale bicí vypadávaly, najednou nešly slyšet činely, poté kopáky a tak neustále dokola, také nešly odposlechy, proto se i zastavil koncert v jedné z písní. Kapela odehrála vlastně poslepu, muzikanti se neslyšeli, čest jim že to zmákli. Nejde mi jen do hlavy, proč bubeníkovi neustále padala palička z ruky, asi už na to kašlal, že by? Škoda, jinak by byl ACHERONTAS vrchol, Muzika Řeků zní rituálně a ovládne vás, zhypnotizuje. Snad příště, každopádně by mě zajímalo, co zvukař blbnul. Přitom se pánové z ACHERONTAS maximálně snažili koncert uhrát a odejít nějak čestně. Hrálo se ze všech desek, největší moc však měly novější písně, které mají epičtější háv.

Únava mě tak zlomila, že jsem již ani pivo nepopíjel a jen seděl v dodávce a hleděl do blba. Na nohy mě postavily démonické zvuky linoucí se skrze stromovinu od pódia. To němečtí kultovní black metalisté DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT započali svoji show, jež vypadala jak z nejhorších nočních můr. Onielar není člověk, ale démon v ženské podobě, její projev bral dech. Skřek a vytí jako z nejtemnějších nočních můr, její zlý výraz a šílené pohyby činily z vystoupení zlo. Celá kapela si to dávala s přehledem, sehraně zahrála písně, jež mapovaly diskografii skupiny a na své si přišli jak old school fans, tak příznivci novější tvorby. Bubeník Horrn vlastní opravdu zajímavě postavenou sestavu bicích, kterou lámal kosti všem v kotli. Areálem se rozléhalo bestiální zvířecí vytí a skřek, kdy  slova vokalistka střídala tak rychle, že člověk nechápal nic z toho, co slyší. Opět krvavá show, kdy se zpěvačka napila a vyprskla krev tak, aby po ní stékala, poté ji chrstla do hladových a rozvášněných fans. Kotel byl divoký, lidi i přes veškerou únavu pařili ze všech sil a nakonec skupina musela zahrát i přídavek. DNS je špička současného black metalového podzemí, i vizuální stránka hraje prim a doplňuje celou show. Obrovský obrácený kříž před bicími, oltář, krev, vše spolu s muzikou.

Po konci koncertu jsem již spěchal do dodávky se vyspat aspoň trochu, byl jsem na dně sil. Vyspal jsem se opět příšerně, co jsem nadělal, ráno bylo peklo, úklid, loučení se a smutek z toho, že je po festu, ale plný zážitků jsem se těšil, jak si aspoň doma vychutnám CD, která jsem si nakoupil. Lidi bez nějakého spěchání a chaosu balili věci a postupně opouštěli areál, ať už auty nebo autobusem jezdily skupinky. My odjeli zhruba v půl jedné. Věřím, že tam zůstalo ještě pár jedinců do pozdního odpoledne, ne-li do večera. Tak je další ročník festivalu Hell Fast Attack za námi, byl po všech směrech luxusní a ještě lepší než minulý ročník, krom toho místy pokulhávajícího ozvučení. Doufám tedy, že se příště na desítce všichni ve zdraví sejdeme a vše bez problémů znova proběhne a užijeme si snad (věřím, že tento fest neumí nabídnout špatné kapely) další porci luxusní muziky a zábavy. Tímto díky Hradečákovi a Aldovi za luxusní ročník festivalu Hell Fast Attack a příště!

11666257_960880013932802_3305608649971871498_n

Za fotky děkuju Markovi Maślánkovi.

Seznam účinkujících:

Pátek
16:30 – 17:15 Adultery
17:40 – 18:25 Panychida
18:50 – 19:40 Saltus
20:10 – 21:00 Arkona
21:30 – 22:40 Nokturnal Mortum
23:10 – 24:00 Darkestrah
00:30 – 01:20 Inferno

Sobota
13:30 – 14:10 Degoryen
14:35 – 15:20 Aeon Winds
15:45 – 16:30 Elderblood
17:00 – 17:50 Empty
18:20 – 19:10 Deathrow
19:40 – 20:30 Ulvegr
21:00 – 22:00 Obtest
22:30 – 23:30 Acherontas
00:00 – 01:00 Darkened Nocturn Slaughtercult

 

Podobné články

Hell Fast Attack IX (Brno, Obora – 26. – 27. 6. 2015)

About The Author
-

Fanoušek black/post-metalu, rocku/pagan metal a ambientu, shoegaze, experimentů, milovník koncertů a festivalů, jo a špaget.

Redaktor magazínů: Flowee, Metalirium.com, Marastmusic.com a Bes webzine.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>