Prvním albem mě nadchli a svou čerstvou novinkou potvrdili, že se nejednalo o náhodu. Mám na mysli slovenskou kapelu Morna a jejich album „Nuisance“. Kdo sleduje tyhle mladé Dubničany na sociálních sítích, mohl mít o desce relativní přehled. Ale Morna už na první desce „A Tale of Woe“ předvedla, že překvapeními se v jejich hudbě vůbec nešetří.
Na úvod si můžeme užít rytmičtější skladby „Life After Heroes“ a následující „To Think Alone“. Jinak převládá doomové napětí, rocková svěžest a ze všeho nejvíc styl, který je kapele nevíc vlastní, a to progresivní death. Důkazem budiž „Deceiving Gleam“. Technicky jsou na tom členové velice dobře a nebojí se pustit do delších instrumentálních pasáží. Nejlepší na tom všem je to, že to vůbec nevadí. V tomto případě nejde o umělé natahování songů, ale na povrch vyplouvá krásné hudební cítění pro každou notu. Pro opravdové gurmány doplním, že si na „Nuisance“ užijí i akustickou kytaru. V opusu „Trollkarens Dikt“ totiž určitě oceníte po celkem divokém začátku akustické zklidnění, neboť skladba je dlouhá přes jedenáct minut. A stejně tak, jako se střídá klid s bouří riffů, střídá se čistý vokál s growlingem. Musím zmínit, že Robert Ruman si vede velice dobře, zvlášť, když ještě hraje na zmiňovanou akustiku a sólovou kytaru. „Trollkarlens Dikt“ ukazuje Mornu v tom nejlepším možném světle. Prostřední pomalou pasáž si můžu poustět stále dokola, aby se náhle začaly kytary s bicími honit jako mraky před letní bouřkou. Ale bouřka se nekoná, jen píseň v opět relativním poklidu dojde ke svému konci. Poslední dvě skladby se nesou v instrumentálním duchu, kde opět můžeme obdivovat progresivní fantazii kapely. Na celkovém projevu má bezesporu zásluhu i bubeník Jakub Filip, pro kterého není problém jak pořádně udeřit, tak doprovázet kytary při loudavých pasážích a až fantazijních výletech. Nesmím opomenout ani Michala Vlkovice, který velí rytmické kytaře, basovou linku píšícího Tomáše Cvečku a hosty, již se také na Nuisance podíleli.
„Nuisance“ je album, jenž je pro jeho náladovost až nemožné pochopit na první poslech. Ale čím víc poslechů, tím samozřejmě budete víc pronikat do hudebního světa čtyř kluků, kteří jsou schopni zaujmout svým talentem.
Foto:facebook.com/Mornaband
Morna - Nuisance
Klady
- Atmosféra
- Hráčská kvalita
- Stylová rozmanitost
- Growl/čistý vokál
Zápory
- Málo vokálních partů
- Náročnější na poslech
