Přesuneme se nyní společně do roku 2002, kdy u labelu Supersonic Records vyšla pro kapelu významná deska „Symbol of Life“ a pro britské gothic/doomaře nastala nová kapitola existence. „Symbol of Life“ byl takový návrat Britů do staré formy, ovšem v novém kabátě. Po šílených experimentech s pop/elektronikou, kdy kapela na albech „One Second“ a „Host“ opustila svoje doom/gothic metalové romance, se vytasila s něčím zcela nečekaným a vlastně v rámci diskografie skupiny alternativním.

„Symbol of Life“ bylo alternativou, neboť si vzalo onu elektronickou složku z předešlých děl a spojilo ji s gotickou érou PARADISE LOST. Tento temný koktejl má za výsledek energickou, tajemnou hudbu v jednom. Písně na „symbolu života“ uhánějí v hitových melodiích povětšinou ve středním tempu a jsou charakteristické tvrdými kytarami, které doprovází tajemná elektronika, jež je někdy více, někdy méně v pozadí strun. Pod tímto nánosem zvukové stopy tvoří podmaz bublající baskytara, jež rovněž občasně vyplouvá na povrch a místy rázně přitvrzuje skladby. Bicí jsou úderné, podporují energii, spolupracují s industriálními jevy kompozic a tvoří tak dokonalou rytmickou paletu zvuků.

Nick zde předvádí doposud nejlepší pěvěcký výkon. S hlasem si pohrává a hraje prim v atmosféře, plus přihrává oné energii a dynamice. Skladby jsou neuvěřitelně podmanivé, chytlavé, co kompozice, to hit alba, ale nečekejte žádné prvoplánové popíkářské vypalováky. Kvůli až neskutečně velkému množství skvělých nápadů, které z alba doslova přetékají, je téměř nemožné vybrat nejlepší písně, ale k poslechu před sehnáním si celé fošny zkuste „Perfect Mask“, nekončící exploze energie s noční atmosférou. Jako když jdete na noční párty do ulic města zahaleného tmou a pustíte si tuhle pecku, jež vás nakopne. Ano, tohle album si nejraději pouštím po nocích při tmě, atmosféra hudby k tomu vyloženě vybízí.

83fc4487ff35883f3ccf5b0e3e0

Zhasněte světla, nalijte si víno a pusťte si album „Symbol of Life“. Noční temnota a tajemnost alba udělají své. Tohle veledílo považuji za dosud nejlepší v rámci diskografie kapely, leč old school fanoušky nejspíše nepotěšilo, já se k němu vracím od dob, co PARADISE LOST poslouchám a vím, že nejsem sám tohoto pozitivního názoru. Moderní gothic metal, jenž vás přenese do nočního klubu, kde budete omámeni drogami prožívat extázi v záblescích blikajících světel. 10/10

Album vyšlo u Supersonic Records v roce 2002.

Tracklist:
1. Isolate
2. Erased
3. Two Worlds
4. Pray Nightfall
5. Primal
6. Perfect Mask
7. Mystify
8. No Celebration
9. Self-Obsessed
10. Symbol of Life
11. Channel for the Pain

Sestava:
Nick Holmes – zpěv
Gregor Mackintosh – kytara
Aaron Aedy – kytara
Stephen Edmondson – basa
Lee Morris – bicí

Paradise Lost - Symbol of Life

10

Zvuk

10.0/10

Zpěv

10.0/10

Kytary

10.0/10

bicí

10.0/10

Klady

  • Chytlavost písní
  • Tamná atmosféra kombinovaná s energičností
  • Kvalitní zvuk
  • Vkusně zakomponovaná elektronika

O autorovi

Ze slov věty skládám pro iDnes a web Technet, společnosti Tiscali, Digital Plus a hudební stránky Marastmusic, Obscuro, Metalirium a The Haunted Mind. Navíc pracuji na své první knize a sbírce básní.

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x