Recenze: Amorphis – Queen of Time

Co vznikne, když spojíte growl, monumentální pěvecký sbor, saxofon, finského výtvarníka, jazzové piano, kytarový dotek Johna McLauglina a Kalevalu? Hádáte správně. Nové metalové album. Amorphis konečně přinesli očekávanou novinku.

Je to tak nečekané, až je to tradiční, je to tak tradiční, až je to nečekané. Pro ty, kdo neznají tvorbu finských Amorphis detailně, to bude jen polovina zábavy, ale stejně si to užijí. Ti, kdo neustále tvrdí, že Joutsenova éra zničila vývoj kapely a Amorphis komercializovala, budou stejně nadávat. Nové album pro ně není určené. „Queen of Time“ je pro muzikanty a pro ty, kdo si muziku umí užít, je to album pro radost z poslechu, plné vlivů, tváří, odlesků, melodických nápadů a lehkosti. Na nic si nehraje. Žádná manýra, jen čistá hudebnost, blbnutí muzikantů, kteří už mají velkou část kariéry za sebou a teď si mohou zatraceně užívat.

Jistěže to není „Tales of the Tousand Lakes“. Ani nemůže být. Ale je to taky Tuonela, Elegy, Skyforger i Circle. Je to všech těch třináct předchozích alb a jedno navíc. Je to celá tvorba Amorphis a k tomu pár neuvěřitelných bonusů. „Queen of Time“ se tak trochu vysmívá hádkám zarytých fanoušků, kteří se už spoustu let snaží Amorphis zařadit do nějaké škatulky. Tohle album představuje, progressive, melodeath, rock, heavy metal, ale taky notnou porci folku, epických vlivů a symfoničnosti. Nemá žánr. Nemá hranice.

Jaké je? Především kontrastní. Možná je v něm obvyklá magie, temnota, prastaré vanutí věků, nedostatek slunce a hodně sněhu, ale poslechově je vlastně obrovsky pozitivní a radostné. Aby kontrastů nebylo málo, přináší asi nejelektroničtější zvuk ze všech předchozích alb a zároveň má nádherné akustické pasáže. Má chvilky tiché intimity a epický vzmach. Jeho hravost mě dostala. Líbí se mi ten obrovský muzikantský nadhled, který z alba tryská.

Stejně fascinující je samozřejmě hráčská jistota, kterou ještě zesiluje kvalita nahrávky. A taky nedostatek hluchých míst. Na albu se neustále něco děje, mění, přetváří, pohybuje. Amorphis čarují s tím, co už jim párkrát vyšlo. Třeba s retro zvukem Kalliových kláves nebo se saxofonem. To už jsme na jejich albech měli. I orientálně dotčená kytarová sóla Esy Holopainena. Album vlastně nepřináší žádnou nečekanou novinku. Jeho novost tkví v tom, jak kapela zvedla všechno, co jí bavilo na předchozích nahrávkách a znovu to zpracovala.

Ani Pekka Kainulainen není žádným nováčkem v tvorbě skupiny. Tenhle znalec Kalevaly, performer, výtvarník, básník a snílek spolupracoval s Amorphis na albu Circle a jeho báseň proslavila vynikající skladba „Nightbird’s Song“. Pekka pěstuje od té doby velmi přátelské vztahy s Joutsenem a oba se vzájemně umělecky obohacují. Pekka je nesmírně zajímavá osobnost a jeho básně k Amorphis dokonale ladí.

„Queen of Time“ asi neurazí žádného muzikanta. Technicky je na špičce. Melodicky má tolik barev, valérů a zajímavých míst, že se srdce každého hudebníka může nabažit až k prasknutí. Někdo může vytýkat Amorphis, že se opakují a že originalita není tak výrazná, že album nepřináší nic nového, ale Amorphis samotní jsou originál. Chtít po nich, aby byli docela jiní, to je jako chtít po whisky, aby chutnala jako gin. Od whisky přece čekáme chuť whisky. Tohle jsou Amorphis. Tak, jak je známe, tak, jak je milujeme a ještě víc. Techničtější, zvukomalební, krásní runopěvci bájné Kalevaly, se svou kytarovou ornamentalistikou, s typicky oblým, příjemným zvukem bicích Jana Rechbergera, s experimentátorskou náturou Santeriho Kallia, s jistotou Tomiho Koivusaariho, s neskutečně zkušenou basovou linkou hudebního poutníka Oppu Laineho a s medovým hlasem dokonalého sluchaře Tomiho Joutsena. Toho Väinämöinena moderní doby.

Je radost sledovat legendu, která neustrnula a nedala se přesvědčit fanoušky jednoho alba, aby ustrnula ve vývoji. Amorphis se vyvíjejí a „Queen of Time“ ukazuje, že stárnutí nemusí být vůbec děsivé. Že čas může člověku hrát do karet.

10

Skladby

10.0/10

Originalita

10.0/10

Produkce

10.0/10

Zpěv

10.0/10

Instrumentální složka

10.0/10

Podobné články

Recenze: Amorphis – Queen of Time

About The Author
- - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na