Nenápadně nápadité. Takové je třetí album rakouských Ashes of Moon, které vyšlo v březnu tohoto roku. Ashes of Moon v něm vsadili na melodický poklid a vsadili dobře. Klidové EP „Melting Away“ je přesně takové album, jaké vám vleze pod kůži a zůstane v diskografii jako stálice, po které jde sáhnout večer, když vás nenapadá, co si pustit.
Čtyřčlenná kapela, která vznikla v roce 2009 ve štýrském Bruck an der Mur okouzlená klasickým rockem, propojeným s obdivem ke skandinávskému melodickému metalu, aplikovala své okouzlení do tvorby od počátku. První dlouhohrající album „Ashes of Moon“ ale víc čerpalo z melodeathu a neodlišovalo se příliš od ostatních alb začínajících melodeathových kapel. Pro hledače nových talentů prvotina rakouské kapely nebyla až tak nezajímavá. Bylo v ní to žádané „něco“. To „něco“ navíc. v prvním albu jsme mohli najít všechno možné, já osobně jsem slyšela výrazně Omnium Gatherum a Insomnium, jenže…v nahrávce existovala ta těžko definovatelná přidaná hodnota, která dává podobným projektům naději, že jednou najdou vlastní, osobitou tvář. Ashes of Moon byli silní v kytarových partech, tíhnuli k větší pomalosti a uvolnění a v takřka funeral doomovém podání vokalisty Matthiase „Hias“ Fibricha. Říkala jsem si, že by ta kapela hrála vynikající doom, kdyby se jí chtělo. Ashes of Moon se ale vyvíjeli trochu jinak.
V roce 2014 kapela vydala nové album „The Darkness Where the Past Lay Sleeping“ a ukázala, kam se dá za dva roky stylově posunout. Rakušané instinktivně vycítili, v čem je jejich bonus, a přizpůsobili hudbu svým silným stránkám. Hodně akusticky pojaté kytary, výrazný growl, proložený pasážemi, které se neopírají o klasický melodeath. Druhé album bylo kvalitativně o skok docela jinde a Ashes of Moon začínali získávat výraznou osobitost.
Teď poslouchám poslední album, EP „Melting Away“, a mám dost nezkalenou radost, protože je hodně příjemné slyšet něco takového a zároveň mít ten pocit objevitele, který nemávl kdysi rukou nad neznámou kapelou, znějící jako spousta jiných kapel. To „něco“ ve zvuku Ashes of Moon se rozrostlo a našlo sebe samo.
Co bylo pro kapelu vždycky nejcharakterističtější? Asi ten klid, který jejímu stylu slušel. Ashes nejsou žádní dravci, neženou se vpřed, nekřičí svou bolest, vztek nebo proklamativní hesla. Kdesi uvnitř jsou položení do bohorovného klidu. Jestli jsem si kdy myslela, že by jim seknul doom, oni si našli post rock a ambient. Našli přesně tu hranici mezi touhou dělat melodeath a nechat zároveň volně plynout svoje sklony k emocionální rovnováze. Instrumentální složku posunuli do minulosti a nechali jí znít jako starou rockovou nahrávku. Maličko omezili hlasovou dominanci svého vokalisty a posunuli jeho party do jemnější roviny. Zvukově se tak ohromně vyvážilo všechno, co mohlo na předchozích nahrávkách trčet.
Mario „Luis“ Scheiber čaruje malé kytarové zázraky a musím doznat, že mě dostal. Do sbírky excelentních zvukomalebných čarodějů, kteří umí vytvořit hodně pěkné riffy bez toho, aby se příliš předváděli, mi přibyl nový exemplář. Moc bych chtěla napsat, že tahle deska je Luisovo sólo, ale obávám se, že by mi zbytek kapely mohl vyhlásit válku. Nicméně tenhle původem black metalový zázrak má můj nehynoucí obdiv a velkou poklonu. Hlavně za ty minimalistické pasáže, které se musí poslouchat hodně pozorně.
Nesmím zapomenout na rytmickou kytaru, která umožňuje Luisovi vyniknout. Michael „Mich“ Sägmüller jede na přesnost a jeho rytmika je hodně příjemná. Oba kytaristi Ashes of Moon dělají svou práci svědomitě, perfekcionisticky a s radostí. A zapomenout na bubeníka, kterým je Daniel „Haunz“ Haberl, by byl hřích. Další bubeník, který se drží hodně v pozadí, nepotřebuje zakládat osobní fanklub a respektuje ostatní. Tahle čtveřice funguje na jedničku.
Ashes of Moon vyrostli. „Melting Away“ je album, které je vyhouplo hodně vysoko. Jde o výtečnou hudbu, provozovanou kluky od vedle. Jde o naše sousedy, na jejichž koncert si můžeme za pár stovek v poklidu zajet. Takže mohu doufat, že si Ashes of Moon užiju co nejdřív naživo. Mám jen jednu jedinou výhradu, ale zato pěkně ostrou. Jen čtyři skladby? Proč jich, sakra, není deset? Takhle si to musím pouštět pořád dokola…
Ashes of Moon
Melting Away
EP
2017
images: ©Ashes of Moon
Ashes of Moon - Melting Away
