Barreleye jsou na hudební scéně už přes 6 let a jejich růst není možné přehlédnout. Jejich vznik datujeme v roce 2012, ale až o dva roky později se zjevuje první dílo s názvem „Virus“, jednalo se o EP. Počátečním žánrem této německé kapely z Berlína byl thrash death metal, který byl díky jejich další tvorbě přetvořen do groove metalu s nádechem metalcoru. Debutové CD „Urged to Fall“ vydali v roce 2015 a koncertní šňůra okolo této bandy zaznamenala velký úspěch, za což se skupina fanouškům odměňovala stále větším počtem vystoupení. Avšak rok 2017 byl pro kapelu velkou změnou, zpěvák se rozhodl kapelu opustit a na jeho místě jej nahradil David Nelband, který se adaptoval velice rychle. O rok později vydávají Barreleye druhé EP „Insidous Siren, které se dostalo do mých rukou a já vám ho nyní představím.

Celé EP začíná velice svižně. Působivé kytarové riffy na začátku typické groove metalové nálože „Cosmic Downfall“ posluchače probudí a rozhodně ho nenechávají bezděky poklimbávat, jelikož se brzy připojuje Davidův vokál. Nezůstává pouze u čisté formy, ale plynule přechází do screamu a později i do hlubin emotivního growlingu, který dost dokresluje pomalu až utopickou atmosférou. Není divu, většina textů pojednává o vesmíru jako takovém. Celým songem provází hutnost a mohutnost bicích a baskytary, takže určitě doporučuji volume doprava. Zpěvákova artikulace je ovšem malinko zastřená, nesrozumitelná, ale předpokládám, že je to součástí konceptu jak EP, tak i samotné tvorby Barreleye. „Insidious Siren, Part I: Overcome“ přichází s naléhavějšími vokály, ale o něco nekompromisnějším a drsnějším zvukem, což dodává tomuto songu na dramatičnosti. Kapela sází na kratší songy, takže dojde ke gradaci a zas postupnému „uvolňování“, aby hned nato byl song přerušen a začalo se s novou porcí v podobě „Insidious Siren, Part II: The Tyrant is Dead“. Dle mého názoru „nejjemnější“ part na tomto EP. Mnohem melodičtější riffy prokládané zpěvem zvýrazňuje pomalu až metalcorové podbarvení, což rozhodně není na škodu. A dostáváme se k samotnému finiši EP v podobě „Insidious Siren, Part III: … Long Live the Tyrant“, který už sahá do vod death metalu, a je zcela zjevným faktem, že kluci nechtěli nechat poslední song ladem, ale pustili se do něj s vervou. Avšak ke konci přijde překvapivé zjemnění a po skončení otázka: „A to je vše?“ Tak tak, těch cca 20 minut uběhne jako voda, člověku to ani nepřijde.


„Insidious Siren“ na mě působilo trochu chaoticky, i když to mohl být záměr, a tím pádem je to velice povedený plán, tady se na čistotu a uhlazenost nehraje (to se ani nedá). Zaujaly mě samotné texty, které je zajímavé číst i bez hudby, kapela na nich nešetřila. Střídalo se zde spoustu emocí vyjádřených právě díky stylu vokálu – čistý, scream a growling, to vše plynule navazující, což je něco, co mám obecně hodně v oblibě.  „Insidious Siren“ má celkově svižnější tempo, nikde se neháčkuje, takže se někomu může zdát jako jednohubka, ale určená k více poslechům. Tím pádem je jasné, že nám toho Barreleye chtěli sdělit ještě mnoho.

Poznámka: EP má navíc naprosto krásné grafické provedení, dokázala bych se na něj dívat hodiny. Jen pro zajímavost 😀

8.5

Skladby

7.9/10

Originalita

8.9/10

Produkce

8.0/10

Zpěv

8.0/10

Instrumentální složka

9.5/10

Klady

  • Kytarové riffy
  • Hutný zvuk
  • Bicí
  • Krásné grafické zpracování EP
  • Texty

Zápory

  • Menší chaotické uspořádání
  • Malá srozumitelnost ve vokálu

O autorovi

Cvok, hater, milovník hudby, dobrého piva, rumu a všeho co je dobré..

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x