Recenze: Bloodred Hourglass – Heal

Melody Svět Hudby

Tak jo. Trochu se mi zkomplikoval život. Až budu na konci roku psát žebříček nejlepších finských metalových alb tohoto roku, na trůnu se mi poperou giganti. Začali to Wolfheart s vynikajícím albem „Tyhjyys“ a nadílka melodeathových alb pokračovala nadžánrovou opulentností Shade Empire, nadanými Dimman a nakonec dynamickými Distress of Ruin. Do ringu vchází velká finská naděje, Bloodred Hourglass. A je otázkou, svrhne-li tohle dítko svého otce Tuomase Saukkonena, který jako Kronos trůní na finských melodeathových nebesích? BRHG je totiž homunkulem, kterému frontman Wolfheart pomáhal chodit. Dítě se naučilo chodit a vykročilo zpod otcovských křídel k novému vydavatelství Ranka Kustannus a na oltář světové kritiky položilo novou obětinu. Album „Heal“.

V první řadě musím říct, že se mi líbí ta dynamičnost. Bouřící záplava energie, větší techničnost než v předchozích albech, rychlost a neudržitelná síla. Jako když se splaší stádo koní. BRHG si zjevně našli svůj styl, svou polohu a své otáčky. To, co rozehráli v předchozím albu „Where the Oceans Burn“ slyšitelně získalo na větší kompaktnosti. Pravda, někteří fanoušci si mohou povzdechnout, že technika v mnohém zvítězila nad melodickými nápady, kterými kapela v předchozím albu uchvacovala. Na druhou stranu, ti, kdo tvrdili, že BRHG se příliš podobají stylem výše zmíněným Wolfheart, se kterými je pojí jeden člen, basák, kytarista a vokalista Lauri Silvonen nebo třeba že melodické motivy připomínají Omnium Gatherum, teď nemají moc argumentů. Nové album je citelně odlišné. Tvrdší, techničtější a dravější.

 

Přesto se i v „Heal“ najde velká porce melodiky, která odlehčuje technickou strukturu jednotlivých písní. Hlavní důraz je kladený na výbušnou sílu řítícího se stáda a dunění země. Při poslechu si nevydechnete a nezískáte moc prostoru. Jarkko Koukonen se tentokrát s fazetami a odstíny svého screamu obrovsky vytáhl. Střídá polohy i techniky v rychlém tempu a zjevně i on podlehl kouzlu hodně technického vokálu. Jestli očekáváte lyriku úspěšné písně „Valkyrie“, nedočkáte se. Žádné milostné příběhy. Čeká vás křik, hřmění a masakr motorovou pilou Koukonenova harsh vokálu.

Ke zbytku kapely se nedá moc dodat. To, že se v BRHG sešlo pět vysoce nadaných hudebníků už víme dost dlouho. Od roku 2005 ovšem všichni stačili nejen osobnostně vyrůst, ale zároveň se velice dobře propojit a sehrát, takže kapela působí jako organická struktura. Ostatně, kapela od svého založení prošla jen minimem změn a může už platit za nehybnou Polárku finské scény. A v devíti skladbách nového alba jasně dokazuje, že se nehodlá smířit s životem v davu. Touží vyniknout. Prostředky na to rozhodně má. Originalita ani charisma téhle pětce nechybí. Technicky je na úrovni, kde už asi není co vylepšovat a vzniká tu prostor pro pestré finesy. Posluchačská základna roste a jméno Bloodred Hourglass už není neznámé ani za hranicemi Finska. „Heal“ je výrazný skokanský můstek a teď už bude záležet jen na síle větru, štěstí a vytrvalosti hlavních protagonistů. Za Finský koutek Obscura zvedám palec a tleskám vstoje.

Album Heal vychází 20. října 2017

images:©Jukka Suihkonen

9.2

Skladby

9.0 /10

Originalita

9.0 /10

Produkce

9.0 /10

Zpěv

9.5 /10

Instrumentální složka

9.5 /10

Podobné články

Recenze: Bloodred Hourglass – Heal

About The Author
- - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
  Odběr  
Upozornit na