Atmosférická doom metalová sestava Clouds, nesmírně zajímavý hudební projekt, který se klene přes několik zemí skrz své mezinárodní obsazení, vydala nové album. Je to informace potěšující, protože stejně jako u prvního alba „Doliu“ jde opět o výjimečný zážitek.

Tahoun kapely, skladatel, textař, zpěvák a bubeník s rumunskou krví Daniel Neagoe původně čekal, že Clouds vydají jedno album a pak se v klidu rozejdou, už jen proto, že všichni členové uskupení jsou zaangažovaní v mnoha jiných projektech. Sám Neagoe je hlavní postavou „Eye of Solitude“ a bubnuje u „Shape of Despair“, takže Clouds bral jako zajímavou, ale okrajovou záležitost. Naštěstí se „Doliu“ proslavilo a donutilo zajímavou sestavu stvořit pokračování. A „Departe“ je pokračováním vskutku excelentním.

Hudba Clouds funguje jako dobrá hořká čokoláda. Je z kvalitních plodů, které kdosi dlouho pěstoval a někdo jiný pečlivě vybíral, je vytvářena s ohromnou trpělivostí a výsledek je dost noblesní. Pochoutka, trochu sladká, trochu hořká, s výraznou vůní, ke které určitě přispívá stoupající hvězda faerského pěveckého talentu Jóna Aldará. Ten umí dodat mlhavou přízračnost i znělce z večerníčku a Neagoe dokáže z jeho talentu vyždímat, co se dá.

Už první píseň alba, melancholická a snivá „How Can I Be There“, nasvědčuje tomu, že Clouds neustoupili ze své kvality a pokračují v tom, co předvedli již v roce 2014. Neagoe umí dávkovat smutek po krutých jednotkách a kapačka deprese dá organismu posluchače docela zabrat.

Mnohovrstevné zvukové stopy jsou v případě Clouds hodně zřetelné a jejich prolínání umožňuje s každým dalším návratem objevit jinou vrstvu a nahlížet na skladbu z jiných úhlů.

Motiv dálky, který rezonuje i v názvu alba, se objevuje letmo nebo zřetelněji asi v každém textu. „Migration“ je ten druhý případ, výpověď člověka, který rodné Rumunsko opustil před deseti lety, ale nehodlá se ohlížet, protože dálka je vlastně lákavá záležitost. Zrovna tahle lyrická píseň doslova stojí na hlasových možnostech, které Aldará může nabídnout, a patří k nejsilnějším ze šesti kousků alba.

„In the Ocean of My Tears“ skočí zvukově a interpretačně někam jinam jen proto, aby se hned další skladba „In All This Dark“ vrátila obloukem zpátky na začátek, tentokrát s jiným hlasem v popředí. V „Driftwood“ se tempo alba ještě víc zvolní a zhoustne, aby v „I Gave My Heart Away“ naposledy vygradovalo a vytratilo se.

cover

Je příznačné, že album vyšlo 1. listopadu. Jeho dušičková, podzimní atmosféra ladí s opadávajícím listím, ranní mlhou, krátkými dny a nastupujícím chladem. Je to melancholické, depresivní album. Je v něm přehršel smutku, který v nás probouzí pomalá chůze v podzimním listí a vůně tlení. Dost hutná a zvukově obsažná záležitost, která je kvalitativně na hodně vysoké úrovni.

Clouds – Departe – Independent – 2016

Image: http://www.metal-archives.com/

 

Clouds-Departe

9.2

Písně

9.0/10

Originalita

9.0/10

Produkce

9.0/10

Zpěv

10.0/10

Nástroje

9.0/10

O autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x