Recenze: Coldbound – The Gale

Jsou recenze, které člověk napíše, aniž by se musel moc zamýšlet. A jsou takové, které si musí vysedět, zvažovat, jaká zvolit slova, charakteristiky, srovnání. Občas sedím a pouštím si zas a znova album, se kterým mám potíže, pokouším se s ním žít, vnímat ho hlouběji, psát si o něm s jeho tvůrci a snažit se vcítit do jejich představ. Podobnou situaci jsem řešila při hodnocení alba „The Gale“ od švédsko-finské kapely Coldbound.

Hodnotit alba kapel pocházejících z metalových velmocí je obtížnější právě proto, že ve Švédsku i Finsku je s čím srovnávat. Recenzent má mnohem vyšší nároky na Seveřany než třeba na Italy a požaduje mnohem vyšší kvalitu ve všech směrech. Do toho zasahuje osobní faktor. Málokterý interpret ze severu je nepříjemná, sebevědomá hvězda, se kterou by nebyla řeč. Naopak. Jednání se severskými hudebníky je vždycky za odměnu.

To platí i pro hodně sympatickou skupinu Coldbound, která se hodně snaží vydrat se na výsluní a vybudovat si jméno.

Projekt, který původně vznikl jako sólovka skladatele, zpěváka a instrumentalisty Pauliho Souky, už nestojí jen na něm, ale opírá se o všech šest členů. Spojuje melodic black a melodic death metal a dává si záležet na tom, aby v něm bylo cítit místo původu.

Členové Colbound jsou mladí, Paulimu ještě nebylo pětadvacet, což je na albu hodně znát. I když je Coldbound na scéně šest let, pořád jde o mladou kapelu, která se teprve formuje a hledá vhodnou formu, která by neopakovala známé melodické stereotypy. Ne vždycky se to daří. Album „The Gale“ v sobě mísí hodně patrných vlivů slavnějších skupin a díky tomu posluchač občas neudrží pozornost při přemýšlení, jestli daná skladba zní víc jako Insomnium, nebo Wolfheart.

Práce s vlivnějšími vzory ale nemusí být na škodu. Aby člověk neopovrhoval takovými klonovanými pasážemi, je dobré si občas poslechnout rané nahrávky některých slavnějších předchůdců Colbound. Osobně mi nevadí přejímání cizích vzorů, pokud je zároveň na albu obsažená zřetelná složka vlastní tvořivosti a novosti.

Málokdo dokáže vydat tak inovativní a fantastický debut jako například finští Foredoomed, kteří v albu „Ordeal“ z roku 2017 vytvořili fantastickou kaskádu vynikající muziky. Coldbound navíc nevydává debut, ale čtvrté dlouhohrající album v pořadí. Popravdě bych tedy nemusela být moc mírná a napsat, že od čtvrtého alba bych očekávala mnohem víc, protože doba hájení už dávno minula. Na druhou stranu ale je nutné přiznat, že s tímto line-upem vychází vlastně první počin a pro Coldbound to svým způsobem debut je.

Je zajímavé sledovat vývoj od posledního alba „Rites Under Moonlight“ z roku 2015. Od té doby se kapela citelně posunula, od blacku se víc k melodeathu, a technicky si polepšila. Je to znát i na kvalitě nahrávky. Pořád mám ale trochu potíž s melodeathovým pojetím alba. Nejsilnější a nejzajímavější mi přijde právě ve chvílích, kdy se blíží víc melodickému blacku. Tam si jsou interpreti nejjistější, tam vytváří nosné pasáže. Jakmile se ale chtějí naplno věnovat melodeathu, narazí na technické limity. Nejsou špatní, ale nejsou špičkoví, a to se u severského melodeathu trestá. Melodic death metal je klasická severská disciplína, která je buď brilantní, nebo se propadne do nicoty. A Coldbound by museli hodně přidat, aby se vyrovnali těm nejlepším interpretům. Sázet tady na mládí moc nepomáhá, protože začínající melodeathové bandy disponují hodně kvalitní kytarovou technikou, která Colbound prostě schází.

Na druhou stranu jsou tu hudební nápady. A to je silná stránka alba. Hodně kapel je technicky na špičkové úrovni, ale nemá tvůrce, který by chrlil hudební motivy. Tady se rozhodně děje dost zajímavého. Až se hudební motivy trochu odvážou a zbaví obvyklých klišé, příští album by mohlo být hodně zajímavé.

„The Gale“ je cesta kupředu, je to zajímavé album. Na švédské i finské poměry je ale slabší a zdaleka nedosáhne na nejvyšší metu. Od začátku roku vyšlo v obou jmenovaných severských zemí víc alb, která by si zasloužila pozornost. Nebráním se dalšímu poslechu a budu sledovat kariéru Colbound se zájmem. Možná mě jednou tato skupina překvapí.

 

6.9

Skladby

7.5/10

Originalita

6.0/10

Produkce

7.0/10

Zpěv

7.0/10

Instrumentální složka

7.0/10

Podobné články

Recenze: Coldbound – The Gale

About The Author
- - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na