Recenze: Evilon – Leviathan

28. září je pro nás významný den a stejnou váhu mu bude přikládat švédská folk/melodeathová horda Evilon. Prostřednictvím labelu WormHoleDeath vychází na sv. Václava formaci z Arviky debutová deska „Leviathan“.

Zakladními stavebními kameny Evilon jsou kytaristé Kenneth Evstrand a Jonny Sjödin, kteří kapelu v roce 2015 založili. Inspirováni monstry jako Amon Amarth či At the Gates se chtěli oba pánové vydat cestou melodického death metalu, ovšem norny jim hudební vlákna osudu trochu zamotaly. Pánové začali čerpat i z keltské a nordické folkové tvorby, což je dostatečně odlišuje od výše uvedených kapel. Postupně se doplnila sestava a přípravám EP „Shores of Evilon“ (2017) nestálo nic v cestě. Ale nechme EP stranou a pojďme se podívat, co nabízí debut nazvaný „Leviathan“.

Hned úvodní „Eye of the Storm“ příjemně navodí do dalších tracků. Melodická píseň s měnícím se tempem, jako když příliv naráží do skalisek. Folkové prvky sice nemají výraznou roli, ale při pozorném poslechu jsou snadno slyšitelné. Čemu se rozhodně nevyhnete, je hrubý hlas Joela Sundella, který se mimochodem stará o grafické věci kapely a i artwork na „Leviathan“ je jeho zásluha. Druhá píseň začíná a přichází lehčí šok v podobě hlasu basáka Björna Wildjärna. Jeho hlas působí vypravěčsky, jako když omladina sedí před chatrčí okolo ohně a poslouchá starého barda, jak mocným hlasem vzpomíná na velké příběhy. Po této anabázi získává album své hlasové tajemno, kdy posluchač bude očekávat, jestli bude přednes hrubý, či čistý. To mě baví, a jak zjišťuju, baví mě i hudba. Žádné zběsilé riffy, žádný bicí kulomet, ale poctivě zahraná muzika, jež vtáhne do děje. Tohle severské kapely mají prostě v krvi, že v člověku probudí víc fantazie, než si možná dokáže přiznat. Ale i Evilon umí přitvrdit a zrychlit, viz „Souldrainer“. Při úvodu „The King of a Thousand Suns“ mě trochu zamrazilo, neboť jsem ucítil náznaky jisté Železné pany. Naštěstí se jednalo o nepatrný náznak a píseň má docela zajímavý vývoj s krásným koncem. Tady se chlapi jistě vyřádili. Jediná píseň, ve které se střídají hlasy obou, vokalistů je „The Sacred“ a z jako jediné věci z ní nemám dobrý pocit. Přehrál jsem si ji nejvíckrát z celého alba a bohužel, neoslovila mě ani trochu… Naštěstí mi zbylé dvě písně vrací dobrý pocit z poslechu, protože by byla škoda skončit desku v rozpacích.

Je velice známý fakt, že Skandinávci umí dělat výbornou muziku, a Evilon tohle potvrzují. „Leviathan“ je deskou, jež má spád a je ozdobena velice kvalitním výkonem, jak vokálním, tak hráčským.

Evilon - Leviathan

0.00
8

Skladby

8.0/10

Originalita

7.5/10

Produkce

8.0/10

Zpěv

8.0/10

Instrumentální složka

8.5/10

Podobné články

Recenze: Evilon – Leviathan

About The Author
- Až o sobě něco zajímavého zjistím, dám vědět

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na