Kultovní finská černota Horna je poslední dobou poměrně aktivní. Poslední vydaná řadovka „Hengen tulet“ sice vyšla v roce 2015, Horna se však začala aktivně věnovat vedlejším nosičům. Ty svojí kvalitou za alby rozhodně nezaostávají, což se u mnohých jiných skupin říci nedá. Na začátku letošního roku Finové vydali jedno splitko se švýcarským projektem Pure (za ním nestojí nikdo jiný, než Ormenos z Borgne, Deathrow a mnoho dalších). No a EP pojmenované „Kuolleiden kuu“. Rozhodl jsem se, že postupně představím a srovnám oba počiny.
Když jsem poprvé uslyšel čtyřskladbové „Kuolleiden kuu“, vybavilo se mi právě „Hengen tulet“. Produkce a celkové vyznění songů je vesměs úplně totožné. Bodejť by ne, EP bylo nahráno a smíchán spolu s „Hengen tulet“ ve stejném studiu (Blackvox Studio). Dá se předpokládat, že skladby se na poslední řadovku prostě jen nevešly. Kapela udělala určitě dobře, že je nezahodila a použila v letošním roce. I když se totiž jedná o pouhé „smetiště skladeb, co se nevešly”, je to poměrně silný počin splňující velmi vysoké standardy kapely.
Špinavý, hezky řinčivý zvuk, střídání temp, Spellgoth a jeho typický zastřený hlasový projev. Prostě Horna, jak ji znáte. První skladba „Uskonpauhu“ nabídne vše, co od Horny očekáváte. Začíná ve středním tempu se znepokojivou, pomalu se stupňující náladou, aby následně přišla na řadu nemilosrdná řež, v níž krásně vyniká virbl. Tak jako na předchozím počinu, i na EP si užívám nazvučení bicích partů, které jsou hlasité a surové, a tak hudbu Finů rázně přitvrzují. Právě neohrabaná produkce, která je ale kvalitní, kapele sluší. Dává jí punc staré školy, 90. let. Přesto jde o dobré ozvučení, za něž se dnes skupina určitě nemusí stydět. Je to řádná audio prasečina, která hudbě zároveň dodává na temnotě.
Překvapí titulní skladba, která je čistě instrumentální a poměrně krátká. Instrumentální věci, zdá se, skupině jdou také. Vynikají typické „Horna riffy“ a rychle uhánějící údery paliček, které vám dobijí uši do krve. Přitom se jedná o spíše monotónní melodiku. Tato věc vlastně působí jako nějaká předehra nastiňující následující pokračování. Následuje „Rauli Badding Somerjoki“, cover, u něhož bych ani nepostřehl, že jde o cover, jak skladba mezi zbytek zapadá. Materiál zakončuje „Viattomien silmin“, která je postupy podobná první kompozici. Jak to tak popisuji, asi vám to zní tak, že nejde o nějak výjimečný počin, a ono skutečně ne. Je to pouze výňatek z celkového soundu Finů, který potěší spíše jejich dlouhodobé příznivce. Nic objevného, ale v rámci klasického BM vysoká kvalita po technické, produkční i skladatelské stránce. Jelikož má Horna poměrně osobitý ksicht, tato pozitiva znamenají opravdu hodně.
„Kuolleiden kuu“ je prostě dárek pro fanoušky Horny, a nic víc. Kdyby ale nešlo o pouhé EP, možná by materiál mohl šlapat 
na paty poslednímu počinu „Hengen tulet“. Přijde mi totiž, že letošní EP, i když vznikalo zároveň s poslední řadovkou ve stejném studiu, je ještě o malý kousíček působivější a dotaženější. Jinak se jedná o absolutně totožný výraz, což se ale nedá říci o splitku s Pure, kde jsou skladby zajímavější tím, jak jsou produkčně odlišné. A možná právě od tohoto materiálu se Horna odrazí s příští plnohodnotnou řadovkou. Pokračování příště.
Tracklist:
1. Uskonpauhu
2. Kuolleiden kuu
3. Tähdet tähdet (Rauli Badding Somerjoki cover)
4. Viattomien silmin
Sestava:
Shatraug – kytara
Infection – kytara
Spellgoth – vokály
Hex Inferi – basa
Vainaja – bicí
Žánr: black metal
Země: Finsko
Label: World Terror Committee
Datum vydání: 04. 01. 2018
Délka: 16:35
Recenze: Horna - Kuolleiden kuu
0.00
Klady
- Materiál potěší všechny příznivce Hrony, splňuje totiž vysoké standardy kapely
