Recenze: Postcards from Arkham – Manta

Postcards from Arkham jsou takovým zjevením na české scéně. Post-rock zabývající se hororovým světem mistra Lovecrafta? Nevím o tom, že by v Česku taková kombinace existovala, a dokonce jsem ji nikdy nezaznamenal ani na zahraničním poli. Hudebně to s kapelou bylo vlastně stejné a s novým albem „Manta” to platí dvojnásob. Už s debutovým albem „Oceanize” dal Frodys, otec tohoto projektu, jasně najevo, že chce něco na naší scéně dokázat. Něco, co vybočí z řady.

Druhá deska „ÆØN5” dostala k Postcardům i mě. Miluji post-rock, jenž s oblibou protkává nitky jak snovými atmosférami, tak explozemi energií. Využité vyprávění téměř bez zpěvovových linií bylo odvážné a ne každý to příjmul. Osobně mi to přišlo tak nějak… jiné. Dodávalo to na atmosféře snové říši Lovecrafta. Otázka byla, kudy se Frodys rozhodne vydat na pouť po onom podivuhodném světě dál?

„ÆØN5” bylo mnohem vyspělejší než debut. Šlo znát, že se dvorní muzikant posouvá vpřed a nehodlá přestat. Kdo by si myslel, že se bude vracet do stejných vod a pokusí se zopakovat svůj úspěch s „ÆØN5” kopírováním již řečeného, byl by bláhový. Pohled „Manta”  směřuje mimo náš svět a jeho hranice. Jeho tóniny a zvukové vibrace jsou vtahovány směrem do temnot vesmíru a album samo o sobě působí bezútěšně, jako nějaký zlý sen. Jen určité momenty jsou světélkující, pozitivní, jako svit hvězd, osvětlující tóny a melodie při své pouti. „Manta” naprosto zamotá hlavu nejednomu fanoušku Postcards from Arkham.

Už když s předstihem vyšel klip ke skladbě „The Kvlt ov Dream”, vůbec jsem nevěděl, co si mám myslet, a prosvištěl mnou nepříjemný pocit zklamání. Oslovilo mě až album jako celek, neboť cokoli vytrhnete z jeho kontextu, je samo o sobě bezvýznamné, ale pohromadě to tvoří skládanku mapy ke světu tam venku, mimo naše chápání, mimo realitu. Hlavně nebylo snadné si zvyknout a příjmout vývoj, jímž si Postcards from Arkham prošli. Vývoj patrný už z této skladby, která jakoby nabízí v jedné stopáži veškeré proměny, s nimiž musíte počítat na celém albu. Je to píseň, která měla sdělit, že „Manta“ bude odlišným albem.

Jak byla předchozí deska plná energie, pozitivní nálady a chytlavosti, novinka je jeho zlejší bráška, co se pořád jen mračí. Je uzavřenější, a tak neočekávejte žádné pozitivní energie. Pokud zde dojde k tvrdým pasážím, k mému překvapení jsou směřovány spíše k black metalové syrovosti, a to se týká jak agresivnějších riffů a rychlejších bicích partů, tak i vokálu a jeho zbarvení. To mě opravdu překvapilo. „Manta” je také protkáno folkem. I ten sám o sobě působí tak nějak mimozemsky. Nečekejte žádné tancovačky a veselice, vyhledávejte duši vypravěče obsaženou v těchto krásných melodických kouzlech.

Onen folk zde nejvíce zastupují smyčcové melodické harmonie, které obmotávají klasické post rockové kytarové postupy, jež mám tolik v oblibě, a extrémně (black) metalové honičky, při nichž je díky právě oněm houslím nastolena, tohle slovo se zde opravdu hodí, divná atmosféra. Ta atmosféra je zde něco, co nedokážu slovy popsat, a to jsem popisoval mnoho nemožných věcí. Není vyloženě depreseivní, ale ponurá, hutně bezútěšná, přesto obsahuje pozitivní momenty, které do vašich myšlenek vnesou také kousek světla. Jako paprsky slunce snažící se proniknout přes závoj korun stromů v temných lesích, plných nebezpečných Frodysových extrémně metalových choutek.

Najdou se zde i klasičtější kousky, které by se hodily na předchozí dvě alba, alespoň svou strukturou, když ne atmosférou. Například taková „Thoughts Like Silver Bulets”. Platí za asi nejtemnější skladbu alba, ale její struktura se rovná klasické Postcards rockovější šabloně. Převažuje spíše mluvené slovo vyprávějící příběhy a skladba je vykreslená v klasicky post-rockových stopách, s mírnými přesahy k metalu. Nebo „Symmetryc Kakophony”. Krátká a spíše uvolněná post-rocková pohodička, která jako jedna z mála písní z celé kolekce spolehlivě povzbudí a nastartuje vás na další cesty. Velmi se mi líbí nejkratší kousek „Leviathan”. Čistá melancholie, z níž běhá mráz po zádech, krásná melodika tvořená především ženskými melodickými vokály. Má takový filmový nádech. „Dunwich Shaman” a „Valley ov the Past Lives” jsou akustickými překvapeními. Ruční bubínky a akustické kytary vytváří doslova ambientní náladu. Jediné, co nechápu, je, proč jsou tyto dvě písně zařazeny u sebe na konci hudební kolekce, když by lépe působily například jako začátek a konec alba. Takto poměrně ruší náladu a berou smysl poslední skladbě „Her Cosmic Song”, který je jinak skvělý, emotivní a až filmově náladotvůrný, především svým závěrem.

Postcards from Arkham nabízí na novém albu „Manta” zcela novou podobu svojí tvorby. Jedná se sice o post-rock, ale Frodys se se svými kumpány vydává za jeho hranice, do nových říší, kde hledá folkové kouzla a black metalové nestvůry. Je opravdu sympatické, že Postcards netěží z úspěchu minulé desky a nesnaží se opakovat již řečené, ale na místo toho se vydávají odvážně experimentovat a hledat to “něco”, co učiní z jejich tvorby jedinečný prvek. Jsou na správné cestě, protože už teď můžeme hovořit o originální muzice.

Tracklist:

1. The Kvlt ov Dream
2. Owls Not What They Seem
3. Thoughts Like Silver Bullets
4. Symmetric Kakophony
5. Leviathan
6. Dunwich Shaman
7. Wanderlvst
8. Valley ov the Past Lives
9. Her Cosmic Song

Sestava:

Marek „Frodys“ Pytlík – Všechny nástroje, texty a grafická úprava

Žánr: Post-rock/progressive

Země: Česká Republika

Label: Metalgate

Datum vydání: 08.08.2017

Profil kapely

Recenze: Postcards from Arkham - Manta

0.00
Recenze: Postcards from Arkham - Manta
7.4

Skladby

7/10

Originalita

9/10

Produkce

7/10

Zpěv

7/10

Instrumentální složka

7/10

Klady

  • Vývoj a odvaha experimentovat
  • Pestrost
  • Temná atmosféra a syrovost
  • Smysl pro vypravěčství pomocí hudby

Zápory

  • Rozložení skladeb

Podobné články

Recenze: Postcards from Arkham – Manta

About The Author
-

Fanoušek black/post-metalu, rocku/pagan metal a ambientu, shoegaze, experimentů, milovník koncertů a festivalů, jo a špaget.

Redaktor magazínů: Flowee, Metalirium.com, Marastmusic.com a Bes webzine.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>