V předvánočním shonu se mi do ruky a do ucha dostala „Agonia“. Jistě, to ostatně všem, ale tahle „Agonia“ zřejmě neztratí funkčnost s posledním vyhozeným dárkovým papírem. Kupodivu mám neochvějný pocit, že se budu k téhle agónii vracet pro přídavek, abych parafrázovala svou nejoblíbenější kreslenou postavičku, kritika Antona Ega z Ratatouille. Finští Shadecrown mi navodili tu nejlepší předvánoční atmosféru…

Shadecrown asi není jméno kapely, kvůli které si začnete s chutí číst recenzi a popřípadě ucedíte, že kritik je blbec, neb nepochopil, o čem hudba ikonického miláčka, po kterém pasete, je. Shadecrown je zatím neprobádaná krajina. Severská krajina, ve které se občas mihne nějaká ta finská bříza.

Skupinu založil v roce 2012 klávesák a skladatel Saku Tammelin. A díky otci zakladateli jsou klávesy silnou složkou hudby Shadecrown. Ve spojení s poměrně ostrým zvukem obou kytar (kytaristé Joonas Vesamäki a Riku Niemonen), který ale nikdy nepřekročí práh agresivity, a s velice sofistikovanými bicími Kalleho Varonena tu máme směs určenou k přímé a nezřízené konzumaci. Nesmím zapomenout na Janneho Salmelina, který tvrdí muziku a poskytuje čisté vokály, a samozřejmě na toho, kdo se čistými vokály nemusí zabývat a může nám plnit ucho vokálem nečistým…Jari Hokka to umí nadprůměrně dobře.

Než se vůbec pustím do cupování alba, na což se klepe nadšením každý zlý kritik, přiznám raději hned v úvodu, ano, slyším tam vliv Insomnia, je to občas podobné a jsem si toho plně vědoma. Na druhou stranu, společný koncert Insomnia a Shadecrown by mohl být fantastický zážitek a to právě z těch důvodů, které obě kapely odlišují. Podobný styl, jiný obsah. Tím jsem se pokusila taktně vyhnout tomu, co je slyšitelné napoprvé, a také jsem ťukla do fanoušků Insomnia. Po pravdě…tohle by se jim mohlo líbit stejně, jako mně.

„Agonia“ je velmi dobře sestavené, dost propracované album, které má své gradace i klidové zóny. Hodně mu pomáhá to, že jde o kvalitní nahrávku. Vydavatelství Inverse Records, které vsadilo na tuhle kartu, poskytlo skupině hodně dobré zázemí a nahrávka je zvukově příjemně vymazlená. Při poslechu člověk nenarazí na dutá, hluchá místa, ze kterých trčí nedotaženost. „Agonia“ netrpí debutovými chybami, snad jen v závěrečných dvou skladbách malinko ztrácí dech.

Tahounem alba je určitě skladba „Led Astray“, která byla dobře zvolená i pro videoklip. Zvukově bohatá, ukazující podstatné složky, ve kterých je kapela silná, takže hodně melodické prvky, excelentní klávesy, zajímavý zpěv, agresivnější kytary. Shadecrown sází hlavně na malebnou melodičnost, bohatost motivů a jejich gradaci. Čisté vokály nezajišťuje žádná diva s nabušeným živůtkem ani školený operní pěvec. Funguje to. Píseň, pohybující se ne hraně mezi melodickým rockem a death metalem, je chytlavá a má tu nechutně příjemnou vlastnost, že člověku dokáže hučet v hlavě několik mučivých hodin.

Oproti spíš líbivější „Led Astray“, můj jasný favorit alba je „Far off Innocence“. Je peprnější, jasnější a není v ní ani kapka Insomnia. Hudba po jednodušším začátku začne nabíhat směrem k heroismu, ale sotva po něm sáhne, spadne zpátky do rytmického odměřování přísnějších tónů.

V „Drown“ se hodně vylupuje na povrch klávesová složka. Ale jako u dalších skladeb stojí ta jemná melodika v kontrastu s agresivitou zpěvu a kytar. Dost delikátní kombinace cukru a pepře.

Celkově musím zvednout palec. Pro ty, kdo si ujíždějí na finském melodic death metalu s melancholickou kapkou jedu, je „Agonia“ výborná volba. Pro ty, kdo místo motýlů připichují do prosklených vitrín skvělé hlasy, je Jari Hokka dost dobrou noční můrou do sbírky. Jeho hlas chroptí v temné agónii kdesi mezi Savänenem, Pelkonenem a Suvantem. Je sytý, hodně nízko položený a chytlavý. Všichni ostatní hráči jsou nadprůměrně dobří, musím říct, že bicí mi v mozku občas vyráběly barevné ohňostroje.

Velice nadějná kapela, velice nadějné album a pro Finsko další bod do sbírky. Tleskám, a jestli se Shadecrown někdy vydají na turné, ráda bych je viděla naživo.

Shadecrown: Agonia

Inverse Records 2016

Finsko

images: Inverse Records

 

Shadecrown - Agonia

9.2

Písně

9.5/10

Originalita

9.0/10

Produkce

9.0/10

Zpěv

9.5/10

Instrumentální složka

9.0/10

Podobné články

Recenze: Shadecrown – Agonia

About The Author
- - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na