Recenze: Shining – X – Varg utan flock

Kvarforth je sám o sobě velice specifickým zpěvákem a hudebním skladatelem, který má navíc talent k hledání mistrovských muzikantů, jimiž se rád obklopuje, a to bylo a je základem pro nenapodobitelný hudební vzorec, jemuž se nikdy nikdo nepřiblížil a nikdy nepřiblíží. Díky tomu se ze Shining velice brzy stala uznávaná veličina (především alba „V – Halmstad“„VI – Klagopsalmer“„VII: Född förlorare“ považuji za zásadní díla), avšak veličina s kontroverzním pohledem ze stran fanoušků i kritiků, za čímž hledejme především Kvarfortha. Co je hlavní, zde se na primitivní, stokrát ohraný black metal, který zní jako stá kopie toho a onoho, jednoduše nehraje a nikdy nehrálo. Stejně tak nelze očekávat klasický suicidal depressive black metal obsahující monotónní melodie, dvacet minut dlouhé skladby a sklepní zvuk. Jsou Shining vůbec black metal? Předchozí nahrávka „IX – Everyone, Everything, Everywhere, Ends“ byla z velké části akustickou zpovědí Niklase, přičemž tyto náznaky vývoje se projevily již na albu „Redefining Darkness“. Mnoho lidí to prostě neskouslo. Nová nahrávka si však vede na všech frontách značně lépe. 

S „X – Varg utan flock“ nepřichází zjemnění (slovo měknutí nesnáším) v úvahu, ba naopak. Kdo byl z posledních dvou počinů rozčarován, může být nyní v klidu. Shining jsou na „X – Varg utan flock“ nabroušení jako žiletky připravené k uspokojení niterních potřeb. Především pak písně „Svart ostoppbar eld“ a „Jag är din fiende“ vám budou povrch kůže rozřezávat ostrými riffy. Niklasův dlouhodobý parťák a kytarový virtuóz Peter Huss zde s Eugem Valovirtou předvádějí doslova kytarovou magii, kterou bych označil za skutečné mistrovství. Díky tomu se Shining vymykají z black metalového žánru.

Kvarforth předvádí svůj vysoký standard, tedy různé skřeky, křiky a hlubší hrdelní projevy znějící, jakoby jej někdo právě propustil z ústavu pro duševně nemocné, a to klasicky ve švédštině. Niklasova práce s hlasem skutečně není stravitelnou procházkou růžovou zahradou pro každého, ostatně jako vždycky, a to k tomu určitě patří. Shining nejsou příjemnou hudební entitou, jsou temným stínem pocitů štěstí, a tak také zní. Pokud se vám jeho projev zamlouval už dříve, budete z jeho přednesu nadšení. Pokud vám však vadil, desku si nepouštějte. 

Album má, a to by to jinak nebyli Shining, i druhou stránku, tu citlivější, ze které vám ale také nebude příliš do zpěvu. Hned druhá skladba „Gyllene portarnas bro“ platí za baladickou, převážně střednětempou píseň, ve které je dominantní skličující sólová kytarová linka a čisté zpěvy střídané s těmi extrémními, jež přijdou zhruba po půli stopáže. Zrovna z této kompozice cítím opravdový zmar, zoufalství a smutek (vnímejte tu nádhernou basovou linku po celou stopáž písně). Čistých vokálů i akustických kytar si zde užijete do sytosti, nečekejte tedy jen extrémní tvář Shining. Na to jsou až příliš dospělým útvarem. Akustické vjemy tvorbu kapely neruší, právě naopak. Jakmile dostanou hlavní slovo, dávají skladbám uklidňující nádech, přesto se budete cítit v neklidu, a tak se děje v každé skladbě. Někdy více, někdy méně. Že slova klid a neklid nejdou dohromady? To vás přejde. Například „Mot Aokigahara“ působí až posmrtným klidem, ale následně odhalí svou pravou podstatu a vězte, že onen klid je pouze iluzí, hrátkami samotné smrti. Píseň si s vámi bude hrát, s vašimi pocity. Právě tato kompozice dokazuje, jak krásně se dá na akustické struny kouzlit. Dlouho jsem si akustické kytary, které u jiných spolků beru jako rušivý nebo zbytečný element, neužíval. Shining dovedou i z minima vytěžit maximum. Vnímám každý dotek o struny, každý Niklasův nádech. Je to prostě tak procítěné. Za velmi povedené kousky považuji dva akustické covery „In the Cold Light of Morning od Gerarda Mcmanna a Cry Little Sister od Placebo. V tomto případě Shining předvádějí, jak dovedou budovat znepokojivou auru i ve zklidněných skladbách, které jsou celé zahrané akusticky. Právě tyto dvě věci působí strašně zvláštní atmosférou, již ani nedovedu popsat. Zvláště druhá věc působí až pitoreskně, což je ve výsledku naprosto šíleně. Chci akustické album, prosím! 

Shining se po mírnějších deskách  „Redefining Darkness“ „IX – Everyone, Everything, Everywhere, Ends“ navracejí k extrémnějšímu výrazu. „X – Varg utan flock“ je album plné jak kytarového mistrovství, tak misantropických nálad a akustických pozastavení, kdy okusíte sílu minimalismu. V obou polohách, jak v extrémně metalových, tak v baladických, jsou Shining ve vrcholné formě. Kvarforthovi a jeho spoluhráčům se podařilo složit a nahrát album, které kombinuje instrumentální zdatnost se znepokojivou chladnou atmosférou a klasickým otiskem značky Shining, tedy osobitým nenapodobitelným vyzněním nahrávky (postupy, nálady, Niklasovy vokály), která razantně přesahuje žánrové mantinely, přitom se stále poohlíží po black metalu. Vše z nové desky tu už u této kapely jednou bylo, ale tentokrát se jedná o životní přednes Shining. Každopádně, akustické album bych po tomto přivítal také.

Tracklist:

1. Svart ostoppbar eld

2. Gyllene portarnas bro

4. Jag är din fiende

5. Han som lurar inom

6. Tolvtusenfyrtioett

7. Mot Aokigahara

Sestava:

Marcus Hammarström – basa

Euge Valovirta – kytara

Niklas Kvarforth – kytara, klávesy, vokály

Peter Huss – kytara

Jarle „Uruz“ Byberg – bicí

Žánr: Depressive black metal/melancholic rock/progressive

Země: Švédsko

Label: Season of Mist

Datum vydání: 05. 01. 2018

Délka: 41:24

Stránky kapely

 

Recenze: Shining - X - Varg utan flock

9.5

Skladby

10.0/10

Originalita

9.5/10

Produkce

9.0/10

Zpěv

9.0/10

Instrumentální složka

10.0/10

Klady

  • Geniální kytarová práce Petera Husse a Eugeho Valovirta
  • U této kapely tolik známá atmosféra
  • Pro Shining tolik typické postupy ve všech aspektech jejich hudby, které z ní činí originál
  • Akustické pasáže

Zápory

  • Všechno tu už jednou bylo, především pak na albech „V - Halmstad“,  „VI - Klagopsalmer“ a  „VII: Född förlorare“.

Podobné články

Recenze: Shining – X – Varg utan flock

About The Author
- Black, post, doom (sludge/stoner), ambient, noise, drone, post-rock, shoeagez (Harakiri for the Sky, Anomalie, Downafall of Gaia, Sedna, Belphegor, Horna, Blaze of Perdition, Hetroertzen, Sarkrista, Inferno, Alcest, Les Discrets, Lost in Kiev, Last Leaf Down, God is an Astronaut, Infestus, Marduk, Ad Hominem, Rotting Christ, Kroda, Baptism, Khors, Nokturnal Mortum a mnoho dalšího. Redaktor webů: Marastmusic.com, Metalirium.com, Bes Webzine.sk

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na