Recenze: Skeletal – Dreadful Life

První novinku, která se mi tento rok dostala do pracek, pošle na trh finské vydavatelství Inverse Records 3. února. A protože je to novinka hořká jako pivo a hodně syrová, nějakou dobu jsem se připravovala na to, abych ji celou zvládla pojmout a strávit.

Seznamte se. Skeletal je finská death metalová formace z Jyväskylä (tedy nechci si stěžovat, ale tohle město se mi dostává do recenzí poměrně často a ráda bych připomněla zdejší samosprávě a případným dalším adeptům na mé recenze, že to jméno se píše příšerně, člověku se plete a psát tvrdé „y“ po „j“, to je pro českého recenzenta prakticky tortura. A pak ještě ty tečky nad písmenky, to je naprosto šílená záležitost.)

To jen na okraj exkurz do zoufalství finského pravopisu a teď k albu „Dreadful Life“, které na mě naléhavě křičí z beden.

Skeletal se ke svému prvnímu dlouhohrajícímu albu dostali až po dost dlouhém působení na scéně. Vzhledem k tomu, že skupina byla založená už v roce 2007, na debut musela čekat dlouhých deset let. Sice tomuto albu předcházelo EP „Rotten Inside Out“ a demo, ale kapela musela do dlouhohrajícího formátu dozrávat, což se jí určitě vyplatilo.

Skeletal má ostrý, agresivní, kupředu se valící zvuk, který může připomínat thrashovými prvky kapely typu „Gloria Morti“ nebo „Mors Subita“. Oproti nim ale není tak zvukově výrazný, těží víc ze syrovosti a těžkých, někdy skoro lenivých riffů.

Zvuk Skeletal je těžkopádnější, není tak zneklidňující, spíš má tendenci člověku klesnout na ramena a zvyšovat svou hmotnost. Je to hudba, která se pomyslně odráží od opadaných zdí industriálního prostoru, asociuje temnotu a úzkost, nutí tísněného člověka vykřičet se ze všeho a padnout obličejem na dlažbu.

Album začíná hodně svižně a obě úvodní skladby, „Death Works Overtime“ i „Sewers of this World“ mají velký dynamický náboj, který utíká pořád dopředu. Trochu jsem se bála, že celé album pojede ve stejném tempu a začne mě po chvíli nudit, ale zkušení hudebníci dokázali sestavit všech osm skladeb natolik citlivě a pestře, že nudit nezačnou.

V chimérických předělech se přelévá agresivita s hloubkami a musím uznat, že při skladbě „Reaching Out“ jsem překvapeně zvedla obočí, protože doom charakter písně kapele dokonale sednul. Možná, že až se vykřičí ze vší své zloby, doom metalové publikum jim bude ležet u nohou, protože funerální odění se smutnou basovou linkou umí Skeletal bezchybně.

Frontman Samuel Lehikoinen nemá hlas, který by mě posadil na zadek a roztřásl mi kolena, ale tím neříkám, že je špatný nebo marný. Právě v pomalé „Reaching Out“ předvedl zajímavou, hrobovou polohu, která zní jako skřípání náhrobků.

Nadprůměrně příjemná je kytara Markuse Tiainena, který pro mě byl novým jménem. Na to, že dobří kytaristé umí prostřídat tolik kapel, že si jich člověk všimne, Make se zjevil z kalných vod Skeletal dost nečekaně a překvapil po všech stránkách. Melodické, umírněné a přitom výrazné riffy, zvuk tak silně připomínající osmdesátá a devadesátá léta, tohle oceňuji. Markus je rozhodně dobrý hráč a v poslední skladbě „Return to the Grave“ rozbalil hodně poloh, které mě dokonce oslnily. Jeho jméno jen tak nezapomenu. Markus Tiainen se mi zatraceně líbí v každé skladbě.

Roope Hytönen poskytuje kapele velmi dobrou basu. To on je ten talent doomových a dumavých linek. Basa je vůbec u Skeletal hodně výrazná a dává hudbě zajímavý charakter.

Do sestavy zbývá zařadit jméno Josa Lahti, což je bubeník, který za bicími umí dobře řádit.

V kompletu pánové umí dost dobré věci. Stylový retro zvuk, který bavil muzikanty celý rok 2016, zjevně baví i nadále, kytary jsou nadprůměrně dobré, instrumentace na úrovni, jak už to u Finů obvykle bývá. Mám drobné výhrady, ale to je způsobeno tím, že jsem šťoura, což obvykle recenzenti bývají a že jsem zatížená na hodně barevné, plné a zajímavé hlasy. Jinými slovy, frontman mi tak úplně nerozechvěl osrdí, ale zároveň mi nezpůsobil ani záchvat šklebení nebo zívání. Velmi dobrý průměr na Finsko.

Deska je víc než dobrá. Najde si lehce posluchače, zaujme a neměla by zapadnout, protože má potenciál. Pro mě je to moc hezká první vlaštovka z Finska, naznačující, že rok 2017 bude mít své silné hráče i v oblasti nečekaných novinek. Výborně. To se mi dost líbí.

Skeletal – Dreadful Life

Label: Inverse Records

země původu: Finsko

vydání: 3. 2. 2017

full-lenght

Skeletal- Dreadful Life

7.8

Skladby

7.5/10

Originalita

7.5/10

Produkce

8.0/10

Zpěv

7.0/10

Instrumentální složka

9.0/10

Podobné články

Recenze: Skeletal – Dreadful Life

About The Author
- - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na