Nářky nad tím, že Češi neposlouchají doom metal, jsou tak trochu nářky k ničemu, protože doom, i když je v jiných zemích uhnízděný o trochu víc, rozhodně nikdy nenaplní stadióny exaltovanými fanoušky. Doom je hudba individualistická, intimní, egoisticky uzavřená do sebe a nekontaktní. Navíc je mnohdy komplikovaná a nesnadno poslouchatelná, takže se její motivy dost těžko zpívají ve sprše. Češi nejsou v poslechu doom metalu nijak výjimečně zaostalí nebo hloupí, to je jen předsudek. Možná do něčeho neradi moc zabrušují, aby nemuseli vybrušovat, ale jinak dokážou poslouchat i tuhle hudbu, při které si nezařvou ani nezaskáčou.

Paradoxně rok 2018 začínám hned několika doomovými alby a má pro mne tak trochu depresivní charakter, protože ty táhlé, dlouze znějící, chladné riffy nějak moc nekorespondují s jarně podzimním počasím v Praze, ale ostatně i nedostatek zimy může vyvolávat vhodnou a příjemnou depresi, ladící ke stylu.

První doom a tak trochu gothic metalové album přichází z Portugalska a má povahu skrčených démonů a průsvitně bledých andělů. Portugalci The Chapter, kteří tíhnout k doom/death/gothic metalu vydali své první dlouhohrající album neuvěřitelných jedenáct let potom, co posluchačům v roce 2006 představili své první EP. Takže jsou to matadoři a vlastně tak trochu nováčci. „Angels & Demons“ je album, představené na sklonku minulého roku, které rozhodně neprotrhlo hráze uchvácené kritiky. Dost nenápadně se objevilo na několika místech a jak to u podobných stylů bývá, větší promo jsme nezaznamenali ani my, což je škoda, protože andělům i démonům by se člověk věnovat měl.

Jaké tedy je album „Angels & Demons“? Především zvukově netradiční. Na jednu stranu by se dalo říct, že nepřináší nic nového, neotřelého, zvláštního a podivuhodného. Na druhou stranu reprezentuje tendence okrajových odvětví metalového žánru, hlavně návraty do minulosti. Strohý, syrový zpěv, zvuk, který se drží v intencích stylu, hodně tradiční těžké riffy a proklamovaná deprese, to všechno zarámované elegantní jižní manýrou, čerpající z mnoha pramenů.

Tradiční ráz pomalu odtékající hudby zvedá syrovost zpěvu, která se nesnaží o víc než o krutou výpověď. Doomu tahle nekultivovanost a dryáčnictví sluší. Režná nit drsného zpěvu, sešívající rozřezaná těla andělů s démonickou krutostí, vysmívající se jakékoli kráse, to je doom. Je to kukátko do světa, ve kterém sněženky umírají mrazem a všechno šedne protahovanou, bolestnou nudou.

„Angels & Demons“ pije z pramenů melancholie, zavádí nám brčko do napjatých tepen a srká lačně poslední zbytky naší zimní energie. Zároveň nás nechává projít zrcadlem do dob začátků Pink Floyd, do dávna, které už si asi většina z nás nepamatuje, ale které dokážeme dost dobře vnímat. V akustických pasážích doslova cítím šedesátá a sedmdesátá léta, která ale jen letmo zazní a zmizí. Je to jako rýpání do staré jizvy. Už nebolí, ale vnímáme ho.

 

The Chapter připravili pro posluchače velmi dobré album, které se neproslaví. Zornice se při jeho poslechu rozšíří jen těm, jejichž krev tepe hodně pomalu. Několik recenzentů portugalský počin pochválí a málokdo ho bude mít tendenci shodit, protože lépe se kritizují ti slavní a velcí. Pár bláznů bude „Angels & Demons“ sdílet na sítích, v pokoutných skupinách milujících doom. Několik jedinců se vydá na cestu s anděly a démony do zešedlé krajiny, kde tančí vyhublá smrt. Země se bude chvět těžkou vahou melancholických riffů a na pár minut přestane všechno, kromě hudby samotné…

The Chapter 

Portugalsko

„Angels & Demons“

Full-length

Rok vydání: 2017

 

The Chapter - „Angels & Demons“

7.6

Skladby

8.0/10

Originalita

7.0/10

Produkce

7.0/10

Zpěv

8.0/10

Instrumentální složka

8.0/10

O autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x