Voivod je instituce, jejíž vliv na rockovou muziku i další žánry populární muziky předčí jen málokdo. Jako jeden z velkých vlivů je cituje třeba David Grohl, jejich unikatním vizuálním stylem a ujetými sci-fi koncepty byly ovlivněny také některé newyorské hardcore hip-hopové skupiny (např. skupina Non-phixion dokonce přímo kopírovala logo Voivod). Voivod jsou uznávaní za svoji jedinečnost a za svoji odvahu riskovat a vydávat se novými směry. Ke konci 90. let kapela začala kreativně trochu stagnovat, okolo roku 2010 se ale Voivod znovu dostali do formy, což předvedli na zvlášť povedeném albu Target Earth. Nový zvuk Voivod je, dalo by se říct, syntézou jejich punkové/thrashové éry a pozdějšího progového období. „The Wake“ v tomto směru směle pokračuje: progresivní tendence jsou ještě patrnější než na „Target Earth“, aniž by to vedlo k „vyměknutí“ jejich muziky.

Svižnější první song „Obsolete Being“ se nevymyká tomu, co jsme slyšeli na „Target Earth“, na konci písně však najdeme pomalou, zádumčivou pasáž. Kontrast je až překvapivě ostrý a připravuje posluchače na „psychárnu“ v následujících písních. Hned druhý, skoro osmiminutový song „The End of Dormancy“ předvede povedené psychohrátky. Začátek je spíš ve volnějším tempu, s třetí minutou ale přijde pasáž s vojenskou pochodovou hudbou a mluveným slovem, tu vystřídá hodně tvrdý groove, následuje pomalá pasáž s houslovým doprovodem, která pomalu graduje. Skladba je plná dramatických obratů, které jdou ruku v ruce s narativní strukturou textu. Zvukově je to pochopitelně také hodně dynamické.

Podobnou zasněnou symfonickou pasáž najdeme i v celkově spíše tvrdším songu „Inconspiracy“. Druhý ze tří delších songů (ostatní mají pod 7 minut) je kompozičně také velice zajímavý, jsou v něm všelijaké dramatické zvraty a změny atmosféry, jednotlivé části písně sjednocuje jednoduchý melodický motiv. „Always Moving“ osciluje mezi ostrými thrashovými riffy a zhulenou psychedelikou, song má překvapivě radostné sólo, které jako by vypadlo z nějaké skladby Yes. Album končí dvanáctiminutovou skladnou „Sonic Mycelium“, v níž uslyšíme doslova mix melodií z předchozích písní i alb (je tu dokonce celá sloka dvacet pět let staré písně „Jack Luminous“), jak napovídá název. Jako samostatný song je to možná až trochu moc rozhárané, v kontextu alba se mi zařazení takovéhoto mixu (angličtina na to má slovo: medley) líbí.

Celkem vzato tu máme album od kapely, která je po 35 letech činnosti v naprosto top formě. O kolika kapelách lze toto říct? Myslím, že spousta fanoušků toto album bude řadit mezi to nejlepší, co Voivod natočili. Pro mě osobně je „The Wake“ jedno z letošních alb, která je nelze opominout.

0.00
8.8

Skladby

9.0/10

Originalita

9.0/10

Produkce

8.0/10

Zpěv

9.0/10

Instrumentální složka

9.0/10

O autorovi

Satan is real.

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x