Recenze: Wintersun – The Forest Seasons

A je to tady. Dlouho očekávaná novinka od finských Wintersun spatřila světlo světa. Je to událost, která získá jistě velké množství ctitelů a vydavatelství Nuclear Blast na ní nebude škodné. Velice krásně vyvedený boxset zahrnuje štědrou porci hudby, z níž nejzajímavější pro posluchače je jistě 54 minut nových skladeb. Wintersun vstoupili na tenký led. Díky velké propagaci své práce a díky úspěchu předchozího alba „Time I.“ položili hlavu na špalek. Kati v podobě recenzentů a kriticky uvažujících fanoušků už pomalu zdvihají sekeru. Já si s dovolením tu svou nejprve trochu nabrousím.

Začnu od toho, po čem dítě sáhne nejdříve. Od krásného obalu. Je to lesklé, barevné, pestré a luxusní. V tom nejelegantnějším provedení za cenu, o které můžeme říct, že je pro někoho kulantní, obdrží posluchač pět hudebních nosičů. Dva barevné vinyly, dvě CD a ještě „Wintersun live in Tuska“. To je hezký balíček, jen co je pravda. Ti, kdo se o vydání novinky zajímali vědí, že nové album zahrnuje v podstatě čtyři skladby, které si můžete užít akusticky i instrumentálně. Pro ty, kdo netouží mít tolik luxusu jsou k dispozici běžné verze novinky na vinylu i CD. A teď můžeme nedočkavě roztrhat obal…

 

Wintersun připravili koncepční album. Čtyři skladby, čtyři roční období. Nejkratší skladba má více než dvanáct minut, nejdelší „Awaken from the Dark Slumber (Spring)“ se šplhá k minutám patnácti. Ti, kdo vyčítali Wintersun, že nenavázali na úspěšné album „Time I.“ mohou být klidní. Hudebně tvůrci navázali zcela jistě a obě alba zní dost podobně. Wintersun ctí svůj styl a neexperimentují. „The Forest Seasons“ je sázka na osvědčené hudební postupy, takže pokud jste se báli, že uslyšíte něco neočekávaného, nemusíte mít obavy. Stejně jako u předchozích počinů i kvalita zůstala zachovaná. Hlavně kvalita instrumentální. Jde opět o epickou, gradující hudbu, která by se vyjímala jako soudtrack k nějakému filmu, ve kterém by se skvělo dostatečné množství lesklých mečů, lesklých zbrojí, lesklých draků a lesklých očí. Využití všech prostředků scénické hudby trochu upozadilo akustickou složku a zvukových efektů se tu odehrává opravdu velké množství. Wintersun se tak posunuli opět o kousek dál. Od folk metalu s prvky melodeathu udělali dost velký úkrok směrem k symfonické hudbě. Album je v mnoha ohledech ryze symfonické, což možná zaručí jeho úspěšnost. Lidé mají rádi „velkou“ hudbu a velké náměty.

Tady ovšem narážím na první problém celého konceptu. Zatímco „Time I.“ přímo sršel stylizovanými hudebními nápady, v „The Forest Seasons“ jich tolik nenajdeme. Jari Mäenpää je rozhodně velice schopný skladatel, který dokáže zaujmout, jenže v posledním kousku se soustředil hlavně na zvukový efekt. Hudebních nápadů je tak docela poskrovnu a skladby se zřejmě tolik nevryjí do hlav fanoušků. I přes eleganci kytarových sól a excelentní bicí, za kterými sedí skutečný mistr Kai Hahto, se nedočkáme melodie, která by nás táhla vzhůru a kterou bychom měli tendenci si broukat ve sprše. Dojem něčeho scénického, tedy hudby v pozadí se tím jen umocňuje. Když jsem poprvé a po sté slyšela „Sons of Winter and Stars“, ta melodie mě budila ze spaní. Byla skvělá a zároveň protivně vlezlá. Pískala jsem si ji cestou do práce, pobrukovala a nemohla ji vyhnat z hlavy. To se mi u posledního alba nestalo. A není to složitostí hudebních motivů ani jejich bohatstvím. Přes všechny ty zvuky a krásná sóla, přes vzedmuté vlny chorálů jsem neslyšela ani jednu nosnou melodii. Po pravdě, raději mám instrumentální část, kterou si mohu pustit jako kulisu a ve které mě neruší naléhavý scream hlavního protagonisty.

Zpěv je možná slabinou i silnou stránkou celého alba. Vzhledem k tomu, že Wintersun definitivně opustili pole melodického death metalu a stanuli na stupínku symphonic metalu, albu víc sluší čistý vokál. Pokud bych mohla „The Forest Seasons“ hodnotit jako symfonický počin, řekla bych, že je velice dobré, dokonce vynikající (i když absence nosné melodie je výtka, která zůstává). Na melodeath ale novinka nestačí. Přeci jen, scream hlavního vokalisty perfektně seděl k folkovému charakteru, na kterém rostl a slušel předchozím dvěma albům, ale tady působí spíš rušivě a bohužel je hodně znát, že v něm Mäenpää není tak silný. Ve skutečnosti je to skvělý vokalista, který zpívá opravdu dobře, má obrovský hlasový fond, ale ve finské konkurenci excelentních harsh vokalistů nemá moc šancí.

Nejlepší skladbou alba tak zůstává zimní část, „Loneliness“. Ta navazuje na „Time I.“, představuje krásnou melodickou linku, vynikající zpěv a je jedinou melodeathovou záležitostí na celém albu. Slyšíme víc nástrojů, méně efektů a můžeme si užít to, co Wintersun umí opravdu velmi kvalitně. Emotivně zabarvená skladba také nehrne pocity tlakem kupředu, ale nechává je v posluchači rozvinout. Vždycky, když Mäenpää přestane za každou cenu tlačit na pilu, je jeho hudba citelně lepší. A „Loneliness“ se povedla. Asi protože je to píseň a ne koncept. Navíc nejde o hudbu v pozadí, nejde o kulisu. Kdyby na albu byly takové skladby dvě, jásala bych.

Zavírám tu lákavou krabičku, stejně jako recenzi. Wintersun slibovali hodně. Očekávání bylo možná až příliš velké. Je nutné ocenit úžasnou instrumentaci. Na ni jsme u finských kapel zvyklí a posluchač ji vyžaduje. Všichni členové kapely jsou nadstandardně vybavení hudebníci, kteří ovládají s bravurou své nástroje. „The Forest Seasons“ není špatné album. Je to symfonický, koncepční experiment, který má své kvality. Těžko ale překoná ostatní dvě alba, protože mu schází jistá porce hravosti a citu pro melodii. V obrovské finské konkurenci možná uspěje díky velké fanouškovské základně a vynikajícímu marketingu. Co se ale týče hudby samotné, od ledna vyšlo ve Finsku dost alb, které poslední počin Wintersun hravě předčí. Rozhodně to ale neznamená, že si kritik neváží tvůrců nebo že by je chtěl cíleně dehonestovat. Wintersun mají jistě na to, aby stvořili jiné a lepší album. Možná bude slibovaný „Time II.“ tím, co opravdu nadchne.

 

Recenze: Wintersun - The Forest Seasons

7.7

Skladby

7.0/10

Originalita

7.0/10

Produkce

8.5/10

Zpěv

7.0/10

Instrumentální složka

9.0/10

Podobné články

Recenze: Wintersun – The Forest Seasons

About The Author
- - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na