VANGUARD, co o nich můžeme říci? Jedná se o mladou kapelu, která se zakoukala do melodického death metalu, na čemž není nic převratného, hodného zastavení se, ovšem některým to může způsobit závratě před samotným bádáním v říši melodických death metalových hrdinů a epických válečníků. Podobných uskupení jsou totiž nekonečné armády a většina zapadá do šedivého průměru bez větší síly a ambicí s ušpiněnou, zaprášenou zbrojí s tupými meči. Občas se tedy najde někdo výjimečný, kdo si může nasadit třpytivou korunu a udat směr, zde tato významná událost prozatím nehrozí. I když v naší zemi podobně hrajících kapel mnoho není, posluchač znalý tohoto žánru musí být přesycen kvanty podobné muziky, no a pak se není čemu divit, že některé skupiny hold nemají to štěstí a nezaujmou otrávené posluchače.
Brněnští VANGUARD patří právě do té sorty kapel, které zapadnou do tohoto průměru, ale pozor, jejich zápal pro věc a radost ze hry nahrazuje to, co muzika postrádá a dává naděje na světlou, zářnou budoucnost, pro to i ty ambice dostávají hlavní, královskou řeč. Vím sám moc dobře, že se brňáci umí na koncertech odvázat a jejich pozitivně laděný melodic death rozdává jiskřivou energii všem přítomným jako ostří otírající se o své ostré hrany. Nedávno křtěný nosič ale onu duši a energii nemá nebo ji neumím nalézt pod slupkou všednosti.
Výtkou velmi důležitou je převážně fakt, že se VANGUARD nepodařilo vnést do erbu své vlastní symboly. Tuto šablonu jsem slyšel už tolikrát, že jsem přesně věděl, co má přijít, a písně v ničem nepřekvapily. Filipova a Janova kytara vykresluje mnohokrát slyšené melodické tvary, i když docela příjemné, připomínající typický pozitivní viking death. Petrův vokál je na vysoké úrovni, docela pestrý a kreativní, připomene vám ale snad stovky podobných kapel. Na mysl mi vyskakují němečtí NOTHGARD nebo Švédové AMON AMARTH. Skladby mi ale přijdou spíše německy skočné, než kupříkladu finsky melancholické jako u smečky INSOMNIUM.
Při poslechu také klesá míra zábavnosti. „Reckoning“ je vrcholem hned při začátku céda, po té se míra pozornosti vytrácí a vytrácí a vytrácí… Inu, nechtěl bych, aby článek vyzněl až moc negativně. Pánové umí opravdu skvěle hrát, jen si musí najít vlastní tvář a vypilovat svůj vytčený výraz. Je dobře, že VANGUARD vydali pouze krátké EP, materiál by se fackoval s dlouhou stopáží a posluchač by celé album nedal. Na debutový počin se jedná o kvalitní materiál, který neurazí, ani nenadchne, ale zpříjemnit den s ním lze pěkně. Na živých vystoupeních u mě kapela však vede, působí energičtěji a tak nějak skladby dostávají jiný rozměr.
Tracklist:
Reckoning
Demigod
Crown of the World
Amnesia
Rise of the Black Eagle
Sestava:
Petr Nohel – zpěv
Filip Vrba – kytara
Jan Blaha – basa, kytara
Petr Cibula – bicí
Klady
- Všudypřítomné nadšení, zápal a ambice do budoucna
- Solidní produkce
Zápory
- Absence originality
- skladby s postupem stopáže slábnou
