13. 4. (v pátek) se v brněnském podniku Kabinet Múz konala akce, která pro mě byla splněným snem. Poslední dobou totiž velmi intenzivně ujíždím na různých post – sludge/doom/stoner věcech a ještě nikdy jsem neměl tu čest žánrových koncertů, když pominu výjimky v atmo-blackovém/post-blackovém spektru. No a především, Downfall of Gaia patří mezi moje velké srdcovky.
Akce pro mě sice byla zajímavou, ale také stresující kvůli samotnému místu konání. Kabinet Múz jsem totiž nikdy před tím nenavštívil. Vůbec jsem nevěděl, co mám očekávat. Naštěstí ihned při vstupu přišlo milé překvapení. Interiér klubu byl velmi příjemný. Při vstupu jsem pohledem střetl velký bar se sympatickou a efektivní obsluhou. Nalevo se nacházelo příjemné posezení s výhledem do ulic Brna. Když jsem procházel kolem baru, namířil si to po širokém schodišti vzhůru, tak jsem vešel z boční strany do tmavého sálu přímo kolem pódia. V podniku se dalo snadno orientovat, neboť směrem ke stanovišti s pódiem návštěvník prošel kolem WC a merche. Jen nebyly příznivé ceny jinak dobrého piva, ale to je nepodstatný detail.
První vystupující útvar – Pressor, jsem neznal a netušil, co mám očekávat. Jelikož jsem ale přišel v průběhu setu a chvíli postával venku, do příjemně potemnělého sálu s úžasnou atmosférou a masivním ozvučením jsem dorazil ke konci setu. Koncert této ruské sludge/doom/stoner úderky byl drtivý, plný energie a masivních chladných kytarových stěn a uřvaných vokálů. Šlo o agresivní hluk se syrovou atmosférou. Pressor si určitě dohledám a naposlouchám.
To samé mohu říci o následujících Ypres, opět z Ruska. Jejich set byl grandiózní. Atmosferický masivní zvuk mě absolutně strhl na svou stranu, společně s intenzivními uřvanými vokály a až post-rockovým kouzlením, v němž k zasněným návštěvníkům promlouvaly křehké, velice silné melodické motivy, které skupina následně dovedla k vrcholu gradace a explozím v až post metalových sférách, aby přítomné oběti opět podusila svým sludge hlučením.
Němečtí Hexer, to už byla první z trojice kapel, na kterou jsem šel cíleně. Ihned, jak Němci zahájili svůj kosmický doomový rituál, jsem začal upadat do stavů mimo svou pozemskou existenci, k čemuž mě za smysly z mého těla vedla na procházku kosmem omamná vůně vonných tyčinek, spolu s modrým jemným osvětlením a dokonale sehranou sestavou hudebníků. Valivé sludge stěny byly protkány až ambientními/dronovými rituály („Pearl Snake“), ve kterých se jednalo o nejvíce vzrušující momenty. Opakovaně jsem si všiml, že ne jen já jsem upadal do zasněných stavů a byl naprosto zhypnotizován. Koncert utekl tak strašně rychle, jako by Hexer hráli 20 minut. Kapela rituál usekla navíc zcela nečekaně. Netuším skutečnou délku hracího času, ale na podobné zadoomované věci je lepší nasadit alespoň tu hodinu.
Další kapela z Německa, tentokrát o dost svižnější. High Fighter jsem si už před nějakou dobou opravdu zamiloval, a to pro jejich originální podání sludge/stoneru s občasným dotekem doomu a bluesovým oparem. Koncert byl neskutečný. Z kapely číšela spíše pozitivní nálada a velké množství energie. Stonerové (někdy až nedaleko heavy metalu) svižné vypalovačky byly protkány sludgovými zatěžkanými a agresivními momenty, přičemž zpěvačka Mona (Napalm Records) si hravě prohazovala agresivní screamy a bluesově zbarvené zpěvy. Osobně jsem z této sympaťačky, která rozdávala úsměv na všechny strany, nemohl spustit oči. Co dělala s hlasem, bylo neskutečné, a celkový výstup skupiny byl velmi povznášející. Každopádně, pro mnoho lidí šlo o nejslabší koncert večera, nejspíše kvůli pojetí muziky High Fighter.
Downfall of Gaia předvedla koncert, jejž mohu popsat jako atmosferickou zvukovou mlhovinu, která byla tak pohlcující, až jsem ztrácel jakékoli prvky vnímání svého okolí. Tento atmosferický zmar byl protkán vokály, se kterými slovo zoufalství a pocity sklíčenosti dostávají nový rozměr. Ze začátku nešel slyšet Antonův (basa, vokály) zpěv, ale naštěstí se to velmi rychle vyrovnalo. V Kabinetu totiž zvukař nespal a dělal vše pro to, aby hudební produkce byla profesionálně nazvučená.
Zpět ke koncertu. Jakmile zazněly songy jako „Ephemerol“, „Atrophy“ nebo „Woe“, propadal jsem stavům pocitové extáze. Velmi se mi líbí kombinace tří odlišných vokálů. Každý z nich měl jiný odstín barvy a dohromady tvořily mozaiku těch nejchmurnějších emocí a pocitů. Bubeník hrál s naprostou přesností svoje podle mého náročné party, které patří mezi přednosti DoG. Při jeho sledování jsem si říkal, jak zvládá dávat do své hry tolik energie a neskapat u toho. Jeho detailní doteky o blány a činely ve zklidněných pasážích, v nichž se stupňují emoce s napětím, jako v případě „Woe“, obdivuji a naživo jsem si jeho práci užíval ještě mnohem více.
Ty skličující riffy „Drowning By Wings Beats“ nebo psycho nálada „Carved into Shadows“ naprosto likvidovaly veškerou naději na pozitivní myšlenky. Precizní sehranost a promyšlenost šla ruku v ruce se skvělým technickým umem, a ta atmosféra a naléhavost skladeb byla něčím nadpozemským. Po tomto koncertním zážitku říkám, že Downfall of Gaia je špička řekněme alternativní odnože extrémního (black) metalu, a já jsem zvědavý, kam povedou její další kroky.
Atmosferický večer v Kabinetu Múz považuji za jeden svých vůbec nejsilnějších zážitků vůbec. Můj názor je samozřejmě ovlivněn tím, že podobné žánry v posledních letech opravdu velmi vyhledávám a podobnou hudbu skutečně prožívám, neboť vyjadřuje mou osobnost. Pochvala patří směrem ke Kabinetu Múz. Organizace byla naprosto profesionální, stejně tak jako ozvučení a celkové řešení podniku. Velmi se mi líbil prostor před pódiem, jenž byl uvržen do absolutní tmy, a tak měl člověk meditativní klid pro svůj vnitřní svět u poslechu hudební produkce. Pressor a Ypres – dvojice ruských sludge/stoner/doomových útvarů otevřela večer velmi kvalitními sety, proto šlo o skvělé rozehřátí se před tím hlavním. Zvláště pak Ypres mě velmi potěšili až post-rockovým pojetím některých pasáží. Hexer sál absolutně uzemnili svým kosmickým rituálem, který neměl daleko od ambientního šamanismu, s nímž jsme se mohli dotknout hvězd v pouti po samotném Vesmíru. High Fighter přinesli naopak svižnější a pozitivní energií nabitý set, ve kterém jsme se setkali s perfektním muzikanstvím a hlavně zpěvačka Mona vyučovala. Zničující Downfall of Gaia dokázala, že je právoplatnou špičkou na black/sludge metalové scéně. Emotivně naléhavý a depresivně atmosferický, skličující a přitom agresivní koncert, při němž mohl člověk pocítit chladné dno svého vnitřního rozpoložení.
Kapely: Pressor, Ypres, Hexer, Hight Fighter, Downfall of Gaia
Místo konání: Brno, Kabinet Múz