24. ledna dorazí do Prahy tři vynikající kapely z Finska. Slavné Insomnium doplní progresivní Barren Earth s vokalistou Jónem Aldará, pocházejícím z Faerských ostrovů, a Wolfheart, čím dál tím viditelnější skupina Tuomase Saukkonena, známého z předchozích projektů Before the Dawn a Sun of Aeon.

O tom, jak jeden z koncertů evropského turné těchto tří finských hvězd vypadal v Belgii, nám napsala Katja Gessner, fotografka a pro tuto chvíli exkluzivní zahraniční zpravodaj Obscura.

Pokud chcete zažít podobnou atmosféru, zastavte se v pražském Futuru. Všechny tři kapely rozhodně stojí za poslech.

Barren Earth – live

Na koncert Barren Earth už jsem se těšila nějakou dobu. Čím dál více ve mně rostlo přesvědčení, že na to, abych je viděla, budu muset odjet do jejich rodného Finska. V srpnu ale ohlásili, že vyrazí na turné s Wolfheart, jako předskokani Insomnium. Jeden z koncertů turné se měl uskutečnit na mém oblíbeném místě. Mohlo to snad být ještě lepší?

Mohlo.

Wolfheart rozehřáli dav svou vášnivou show, během níž zahráli některé ze svých rychlejších písní.

Barren Earth nastoupili na pódium za doprovodu skladby From the Depth of Spring“. Tím ale klid a ticho skončily a pak… nám do uší začaly bušit temné tóny „The Dead Exiles“. Kontrast prvních skladeb nemohl být větší. Hrozivá atmosféra se ještě značně zesílila přílišnou hlasitostí nástrojů. Kvůli tomu bohužel zanikal jindy tak mocný hlas Jóna Aldará, což bylo na škodu zvláště ve skladbě „Flicker“, která je velkým dílem Janneho Perttily. Některé nuance hořkého cynismu písně se ztratily.

Kimmo Korhonen (Waltari, Solacide atd.) nicméně předvedl vynikající kytaru. Na stagi se objevilo více nových tváří, například Antti Myllynen (dříve znám z Crenium). Bicích se chopil Eero Wuokko (Solacide), jelikož ostatní členové Barren Earth se museli věnovat jiným povinnostem.

Barren Earth od topící se duše skladby „Flicker“ přešli k ponurým břehům skladby „Shapeless Derelict“. Temná a emocionální nálada svázala posluchače Jónovým úžasným hlasem a Olli-Pekkovou basou rozechvívající bránici.

Planoucí bouře se přenesla na „Set Alight“ a zaplnila i poslední místa sluchu a duší fanoušků. Zdálo se mi, že v tom momentě kapela vložila do show všechen svůj hudební zápal, zatímco jejich aktivita na pódiu zůstala vyrovnaná.

Podnikli jsme malý exkurz do starších písní. „The Leer“ zněl díky Jónovu hlasu a zesílení nízkým stropem mnohem temněji a smutněji než na albu. V tomto případě však ku prospěchu věci.

Barren Earth zakončili své vystoupení dlouhým, leč dojemným dramatem „On Lonely Towers“, který se stal zlatým hřebem jejich emocemi nabitého a pečlivě sestaveného setlistu.

Přestože setlist sestával pouze z šesti skladeb, vystoupení Barren Earth trvalo okolo 50 minut, což je pro předskokana velmi slušný čas.

Vystoupení Insomnium splnilo všechna přání a očekávání. Jejich setlistu dominovalo 40 minut „Winter’s Gate“, následovalo několik starších a rychlejších skladeb. Mým osobním favoritem se stal „The Promethean Song“ z alba „The Shadow of the Dying Sun“. Vystoupení Insomnium bylo plné energie a uvedlo publikum do stavu naprostého blaha.

 

Text a fotografie: Katja Gessner

překlad: Toni Střítezská

images: © Katja Gessner

O autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x