Koncem února se v pražském klubu Fatal odehrál koncert, který byl pro mě, upřímně řečeno, jedinečnou událostí. Jednalo se totiž o představení písní z muzikálu Strašák, pod kterým je podepsán Johnny Vavruška (rozhovor s Johnnym zde) a kde hostovali i samotní zpěváci, kteří v tomto muzikálu účinkují. Jako hosté se zde představily skupiny Sféra a Surmata.
Už první kapela dokázala pořádně nakopnout obecenstvo ke skandování. Mladí rockeři z kapely Sféra mě nadchli, a to tak, že jsem si o nich musela víc zjistit. Spoustu detailů sice měli na tomto koncertě ještě nedodělaných, na spoustě věcí by mohli ještě zapracovat, ale jejich hudba mě příjemně překvapila. Songy byly svěží a dokázaly rozproudit krev v žilách. Určitě o nich ještě uslyšíme, jelikož se chystají vydat nové (a jejich první) EP. Také je zajímavým faktem, že jejich basák hraje i ve skupině Drunk with Pain. Takže jen tak dál, hoši!
Jako druhá vystoupila formace, okolo které se celý koncert točil. Elementaria. Abych ve zkratce představila, o co se jedná, Elementaria je projekt a také srdce muzikálu zvaného Strašák, který jsem měla tu čest vidět naživo. Jak už jsem psala výše, hlavou toho všeho je velmi talentovaný hudebník a zpěvák Johnny Vavruška, který se pro tento muzikál nechal inspirovat Avantasií a Edguy. Musím říct, že nad touto tvorbou a odhodláním smekám klobouk. V tento den se navíc konal i křest CD Elementarie, a na tomto křtu se podíleli Heri Joensen, zpěvák ze skupiny TÝR (který zde byl exkluzivním hostem), Viktorie Surmová ze Surmaty, Radek Smíšek a samozřejmě samotný Johnny. A jejich vystoupení? Plné báječné atmosféry, songů plných emocí a tak neuvěřitelných souher, … Nestačila jsem valit oči. Trochu zde byla cítit i nervozita, ale nebylo vůbec divu, šlo o úplně první koncert Elementarie. Tiše však doufám, že nebyl poslední. Musím hlavně pochválit skvělé ozvučení, protože dát zvukově do kupy něco takového dá vážně zabrat.
A jako poslední se představila kapela Surmata v čele s charismatickou a krásnou zpěvačkou Viktorií Surmovou (rozhovor s Viktorií zde). Surmatu jsem slyšela poprvé, ale zanechalo to ve mně dojem, jako bych vplula do něčeho mystického, tajemného a nepojmenovatelného. Jejich žánr se v podstatě nedá ani pořádně definovat a nerada bych škatulkovala. Jsou, podle mého názoru, originální ve své tvorbě. Jako host k písničce „Blinding Sun“ se představila zpěvačka z LateXjesus Blackwish, která se společně s Viktorií pořádně vyřádila na podiu. A bylo to jen dobře, jelikož mezi obecenstvem rozhodně nezavládla nuda, naopak. Dále zaznělo pár coverů například od Avantasie či od Evanescence. I zde musím vyzdvihnout skvělou spolupráci.
Na závěr musím říci, že dlouho jsem nezažila tak skvěle povedený koncert talentovaných, cílevědomých a šikovných umělců, kteří vědí, za čím jdou, a nebojí se toho. A takové lidi obdivuji. Všichni na podiu předvedli něco, co nemá obdoby a nemusí se hned tak opakovat, otázkou je, zda taková možnost bude. Poděkování patří určitě organizátorům, fanouškům, umělcům a všem ostatním, kteří se byť jen rozhodli podpořit něco tak skvostného.
