Rozhovor: Nocturnal Pestilence – stále se snažíme pracovat na tom, abychom se pozvedli umělecky i osobnostně

Pražští Nocturnal Pestilence na jaře vydali svoje v pořadí třetí album Fire & Shade“ (recenze zde), které je ve všech ohledech krokem vpřed, a tak by byla škoda nevyzpovídat zpěvačku Alču, aby vám prozradila podrobnosti o Fire & Shade“ , ať už o jeho vzniku, inspiracích a dalších informacích například o zpěvu a budoucnosti.

Ahoj Alenko. V České republice vaše deska vyšla bez povšimnutí, ale v zahraničí už nějaké recenze/reakce byly, co na ně říkáš a jsi zklamaná, že v České republice se lidé nezajímají?

Ahoj Radku. Máš pravdu, že na naší domácí scéně jsme se výraznějšího ohlasu zatím nedočkali, nicméně „Fire & Shade“ vyšlo pod francouzským vydavatelem a propagace tak byla zaměřena spíše na zahraniční posluchače. S tím souvisí i veskrze pozitivní recenze, které vyšly na zahraničních webzinech, a také zprávy od fanoušků z různých zemí světa. Náš vydavatel má své prodejní kanály především v Jižní Americe a Asii, kde je v současné době velký zájem o metalovou muziku a místní posluchači působí vděčně, pokud se k nim dostanou nějaké hudební novinky. Naproti tomu čeští fanoušci mi přijdou již dost znudění a často přehlcení a málokdy se u nich setkám se srdečnějším přístupem. Rozhodně jsem z takové situace a nezájmu lidí smutná, protože se to odráží napříč celou metalovou scénou a vidím tak velký úbytek motivace nejen u muzikantů a zvukařů, ale také pořadatelů akcí i hudebních novinářů. Na druhou stranu pevně věřím, že tohle se zase zlepší a nějaké záblesky lepších časů vidím už nyní!

Podíváme se rovnou na desku Fire & Shade“, která je obrovským krokem vpřed. Materiál je, jak jsem zmínil v recenzi, instrumentálně, kompozičně, zvukově i vokálně o několik tříd výš. Souhlasíš a můžeš popsat, jak jste na sobě v mezičase pracovali jako jednotlivci i jako kapela?

Děkuji předně za takové hodnocení našeho posledního alba. Primárně nám jde o to se rozvíjet hudebně i lidsky, takže jsme si hodně vzali k srdci zpětnou vazbu, kterou jsme dostali po předchozí desce „I, Eternity“ a začali jsme na sobě více makat. Za sebe a kytaristu Matyáše, který je autorem valné většiny veškeré naší hudební tvorby, mohu říct, že jsme perfekcionisti a snílci, kteří se cítí být v první řadě muzikanty a hudbu bereme jako poslání. Z toho vyplývá, že se sebou jsme málokdy spokojení a stále se snažíme pracovat na tom, abychom se pozvedli umělecky i osobnostně, což se potom projevuje i na našem počínání v rámci kapely. Oba se hodně motivujeme zevnitř a proto nemyslím, že by se něco změnilo a stále vidím, jak při práci na nových skladbách využíváme další inovace a vyznáváme tvrdou práci, přičemž věříme, že budeme schopni zase udělat krok vpřed, zatímco zachováme vlastní identitu. Já se snažím hodně brousit všechny schopnosti, které se zpěvem souvisí a mám vždy dobrý pocit, když se mi otevírají nové možnosti v rámci vokálních technik. V rámci tvorby kapely je ovšem zpěv jen součástí a je tedy podřízen celkové vizi skladeb, kterou utváříme právě většinou společně s kytaristou Matyášem.

Se svým hlasem jsi ušla pořádný kus cesty. Ve své recenzi na I, Eternity“ jsem napsal, že by kapela měla vyměnit zpěvačku. Na Fire & Shade“ se prezentuješ k nepoznání. Určitě ti k tomu pomohlo docházení na hodiny zpěvu, můžeš čtenářům přiblížit, jak takové hodiny vypadají a co to obnáší pro případ, že by se někdo chtěl zlepšit jako ty?

Začít chodit na hodiny zpěvu považuji za jedno ze svých nejlepších rozhodnutí v životě. Měla jsem nějaké zkušenosti s výukou už z minulosti, ale ty byly veskrze špatné. Nicméně současný vokální coach, Jan Fatrdla, mi neskutečně pomohl a díky němu jsem také udělala značný pokrok se svým hlasem. Kromě toho mi pomohl se svým způsobem posunout i v životě, protože zpěv je mimo jiné i vynikající terapie a lék na smutek i úzkosti. Rozhodně se mi podařilo se více uvolnit a dát průchod větší přirozenosti v hlasovém projevu. Honza je sám úžasný muzikant s vynikajícím hudebním sluchem a skvělý energický člověk s upřímným zájmem o druhé, takže je podle mě velkou inspirací pro všechny zpěváky jakéhokoliv žánru. Hodiny jsou hodně individuální, protože Honza se zaměřuje na potřeby každého svého žáka. V mém případě vždy začínáme vokálním cvičením, cvičením na dech, případně trénujeme rytmiku. Následně zpívám nějakou zadanou skladbu (R’n’B, Pop, Rock, Metal) do původního hudebního podkladu a porovnáváme styl mého zpěvu s původním interpretem, čímž se učím nové postupy, jak docílit různých zvuků i výrazů. Rozhodně doporučuji všem, kteří to se zpěvem myslí vážně, aby neváhali a s Honzou se domluvili na hodině.

Jistě máš nějaké své „frontwoman” vzory. Můžeš popsat jaké, jak moc tě ovlivňují?

Se vzory mezi frontwoman ve „zpěvačkovém“ metalu je to u mě horší, se přiznám. Napadá mě Tatjana z Jinjer, která je technicky rozhodně hodně inspirativní. Samozřejmě mě ovlivnila svého času Angela Gossow, nicméně spíše mám své vzory v hudebních osobnostech napříč žánry i hudební historií. Za vzor považuji někoho, kdo mi jde příkladem i svým chováním a přístupem. Jednou z takových osobností je například Ihsahn. Pěvecky mě zase značně ovlivnil jeho příbuzný Einar Solberg (Leprous), se kterým jsem absolvovala i 4 lekce zpěvu a kompozice přes Skype. Mezi zpěvačkami považuji za nejvýraznější vzory Ninu Simon, Christinu Aguileru, zpěvačku Eivor z Faerských ostrovů nebo Lee Houston s Anathemy a mohla bych jmenovat další, mezi nimiž určitě nechybí famózní česká growlerka a moje kamarádka Dahlien (Diligence). Hodně velký vliv na mě měla japonská stoupající hvězda One Ok Rock. Tuhle kapelu jsem viděla poprvé v roce 2016 a jejich profesionální odhodlání a srdečnost mě tak nadchly, že jsem sama pocítila obrovskou motivaci a uvědomila jsem si, že taková inspirace má pro můj život velký význam a v důsledku toho chci sama být podobnou inspirací zase pro jiné lidi, kteří mají své sny a potřebují vědět, že nejsou sami a jejich odhodlání si zaslouží podporu.

Je ti bližší growl/scream či čistý zpěv a dovedeš si představit Nocturnal Pestilence jen s jednou jedinou polohou, nebo je to pro tebe příliš omezující? Osobně by mi nevadil black metal s čistým vokálem.

Já mám ráda vokální rozmanitost a střídání různých hlasových poloh. Díky tomu je možné pracovat s dynamikou skladeb a volit typ vokálu podle emocionálního zabarvení. Pro NP je tohle ideální. Nicméně já osobně preferuji čistý zpěv, a i se v něm snažím hodně zdokonalovat. Už teď mohu říct, že v nových skladbách si více hraju s čistým vokálem a budu ho pravděpodobně využívat ve větší míře. Pokud jde o growl a scream, ráda bych ještě vylepšila tyhle polohy, takže i na tom pracuji. Když pak přemýšlím nad novou skladbou, vždy zvažuji, jaké vokály použít, abych podpořila atmosféru Matyášových hudebních nápadů. Více méně tedy podřizuji své vokální schopnosti celkové vizi.

V recenzi jsem psal o tom, že z desky cítím beznaděj, z níž se rodí naděje, a tyto emoce mnou při poslechu cloumají. Můžeš čtenářům přiblížit, o jaká témata se lyrická složka opírá a co konkrétně tě ovlivnilo při psaní textů?

Myslím, že atmosféru alba jsi vystihl dost přesně. Skladby vznikaly ve velmi turbulentním období a hudba i texty jsou tak silně emocionálně podbarvené. Album je hodně osobní a v textech se mísí celá řada pocitů od zmaru a destrukce až k silným záchvěvům očekávání budoucího vývoje. Při psaní mě vždy hodně ovlivňuje i mé okolí, takže v řadě textů jsou zakomponované myšlenky lidí, kteří mě inspirovali. Stylově ovšem navazuji na svou předchozí tvorbu a jedná se tak o hodně spontánní lyriku s filosofickou tématikou, která se dotýká zákonitostí našeho vesmíru. Zajímavé je, že náš producent, Tonda „Seabeast“ Smrčka, navrhl poskládat skladby na album v tom pořadí, v jakém v podstatě vypráví příběh, který se odehrál v mém životě.

Kde se ti nejlépe připravují texty a jak čerpáš inspiraci pro svá témata, máš na to nějaký speciální „rituál”?

Dříve jsem si vytvářela různé atmosféry pro psaní, ale pak jsem zjistila, že žádný speciální rituál není třeba. Text ve mně postupně roste a zraje od chvíle, kdy slyším první tóny Matyášových nápadů, až do okamžiku, kdy už v sobě nesu silný pocit, že vím, co chci vyjádřit. Potom si poslouchám doma nebo v přírodě skladbu a nechám volně plynout tvůrčí proces. Často už mám předem vymyšlené frázování, takže texty pak hezky zapadají. Pokud nejsem s výsledkem spokojená, někdy se vrátím a udělám lehké úpravy, ale více méně nechávám větší část beze změn, protože spoléhám na své spontánní a intuitivní schopnosti. Některé své texty jsem pochopila až po dlouhých měsících či letech, takže vím, že i když to ihned nemusí působit jasně, svůj význam to má, a proto se vyhýbám korekci a „rozumovému“ přístupu a nechávám v poezii promlouvat spíše přirozenost.

Vaše texty jsou, s výjimkou „Labyrint mysli, v angličtině. Budeš se držet anglického otextování, nebo si dovedeš představit album nazpívané v rodném jazyce?

Zatím budeme pokračovat s anglickými texty. Čeština se u nás objevuje spíše pro zpestření kvůli změně zvuku a také zdůraznění naší identity. Nicméně angličtina zní skvěle a pro mě osobně se jedná i o přirozenější způsob vyjádření, pokud jde o zpěv.

Rudý přebal má symboliku, která má, jak vím, osobní smysl pro tebe samou, a taky vím, že neprozradíš, co přesně to vyjadřuje, protože si v tom každý musí najít to své a je to příliš osobní. Je jasné, že se zde můžeme střetnout s uměleckým propojením vizuální a myšlenkové sféry. Můžeš nám prozradit, kdo vytvořil tohle vizuální dílo, jak spolupráce vznikla a zda bude pokračovat i nadále?

Autorkou artworku k „Fire & Shade“ je Dahlien, která si mimo jiné i zahostovala ve dvou skladbách na desce. Jsem za tuhle spolupráci neskutečně vděčná, protože Dája je nejen skvělá a všestranná umělkyně, ale také naše dobrá kamarádka, které si nesmírně vážíme. Rozhodně budeme spolupracovat i nadále. Aktuálně se chystáme na photoshoot session k mému novému projektu a taky nám Dája zahostuje na křtu alba 19. 10. v Modré Vopici. Též má v přípravě nový merch pro NP, takže se je na co těšit. A tím to samozřejmě nekončí, protože ze spolupráce s Dájou mám skutečně velkou radost a budu ráda, když bude pokračovat i nadále. Konkrétně obal našeho posledního alba v sobě opravdu nese silnou symboliku, která mistrně odráží příběh a atmosféru desky. A jak jsi zmínil, ponechává řadu možností výkladu, takže bez ohledu na význam, který to má pro mě osobně, může vzbuzovat jiné emoce a představy v Tobě i dalších posluchačích.

Rudá barva patří k vaší, konkrétně tvojí symbolice. Co pro tebe osobně znamená a budeš si s ní pohrávat i v budoucnosti?

Rudá se váže k aktuálnímu albu, protože je hodně vášnivá a pro mě osobně je to barva, kterou jsme emočně napojeni na druhé lidi. Když jsme přemýšleli o novém albu ve finální fázi, přišla nám tahle barva na mysl okamžitě. Bylo to také hodně intuitivní. Naproti tomu další album bude mít jiné zabarvení, které bude zase odpovídat aktuálnímu významu a pocitům. Více ovšem zatím neprozradím.

Stejně tak, jako váš vůbec první videoklip k písní The Blood“. Můžeš prozradit, co má videoklip, který je jen tak mimochodem naprosto profesionálně zpracovaný, vyjadřovat za myšlenku?

Děkuji za pochvalu. Jedná se o dost symbolické dílko, které si právě pohrává s barevnými kombinacemi, znázorněním emocí a pocitů zranění, vášně, boje a osvobození, což koresponduje s textem skladby. Natáčení pro nás byla skvělá zkušenost a velice nás to bavilo. Už přemýšlíme, jak pojmeme další videoklip, aby byl umělecky zajímavý a dokázal v lidech probudit emoce. My jsme sami velice emotivní lidé, a tak je naší hlavní odměnou, když se s námi někdo dokáže ztotožnit a napojit se naše cítění. Většina z nás totiž prožívá v životě podobné příběhy, a tak je svým způsobem úleva zjistit, že někdo zažívá podobné utrpení, naději, lásku, osamění, ztrátu identity, agresivitu, odhodlání, a že nejsem v životě sám, že mi někdo rozumí, i když to třeba může být osoba z druhé strany světa. Umění spojuje a tohle napojení dokáže i pomáhat a léčit duši. Pokud naše tvorba dokáže v někom probudit inspiraci nebo pocit útěchy, jsem za to ze srdce vděčná!

Kdo je za klip zodpovědný, jak spolupráce začala? Můžeš nám o tvůrcích prozradit něco více?

Musím přiznat, že s klipem jsme spokojeni a jsme rádi, že jsme se svěřili s naším prvním video počinem do rukou kluků z NinetyTwo Production. V rámci technických, finančních i časových možností odvedli profesionální práci. Navíc dokázali na základě našich představ zajímavě umělecky rozpracovat tématiku klipu. Dokáži si představit, že budeme pokračovat ve spolupráci i pro další video, ale kluci jsou hodně vytížení, takže uvidíme, zda bude možné se dohodnout. Pro nás to byla každopádně skvělá první zkušenost. Natáčení probíhalo přes den v prostorách diskotéky, kterou poslední návštěvník opustil krátce před naším ranním příjezdem, takže tam byl pořádný nepořádek, který jsme ještě obohatili o zakrvácená trička, která jsme ze sebe strhali po natáčení.

Ve vaší tvorbě lze naleznout spoustu vlivů, například kapelu Satyricon. „Fire & Shade“ je deska velice rozmanitá. Agresivní a místy temné písně prokládáte pozitivně emotivními vzletnými sekvencemi. Je pestrost a dynamika smyslem vaší hudební cesty a máme počítat s rozvojem tohoto výrazu?

Rozhodně je to jeden z našich základních rysů. Dynamiku a pestrost využíváme za účelem budování atmosféry a skladba je tak podřízena převážně emocím. Další věc je, že jakožto posluchači máme velký rozstřel napříč hudebními žánry. Rádi objevujeme nové umělce, nové možnosti hudebního vyjádření a učíme se nejen poslouchat, ale následně i hrát různorodě. Samozřejmě to nesmí být chaos a ve výsledku je to spíš taková fúze vlivů, ze kterých uplácáme vlastní ucelené hudební dílo. Převládat by měla vždy ale naše typická skladba spojená se silnými melodiemi a prací s dynamikou. V rámci toho se chceme také rozvíjet a více brousit náš styl a nezanedbávat hudební a osobností růst, učení i získávání nové inspirace.

„Fire & Shade“ vyšlo pod labelem Polymorphe Records. Můžeš popsat, co pro vás firma dělá, jak jsi s ní spokojená a zda plodů spolupráce budete využívat nadále, nebo máte nějaké cíle patřit do rodiny nějakého velikána?

Polymorphe Records je francouzský label, který vydal naše album a zajišťuje jeho distribuci a prodej do celé řady evropských i mimoevropských regionů. Na spolupráci jsme se domluvili díky pomoci Zdeňka Říhy, kterému jsme velice vděční za obrovskou podporu! Kromě výroby CD, jeho prodeje a propagace nám label jiné služby nezajišťuje, takže máme velkou svobodu, pokud jde o merch, koncertování atd. Nicméně v této fázi bychom spíše ocenili větší zásah ze strany vydavatele, abychom se posunuli, takže pro další album se zřejmě poohlédneme i po dalších možnostech a uvidíme, s jakými podmínkami přijdou jiná vydavatelství.

Máte nějakou představu na další album? Pokud ano, můžeš prozradit nějaké vytyčené cíle a v čem bude materiál odlišný?

Na dalším albu již s velkým zápalem pracujeme a věříme, že se bude jednat o rozumný progres. Představa už je vcelku jasná, protože máme hotovou většinu skladeb a na podzim se chystáme nahrát demo, které nám pomůže si ujasnit představu o zvuku nadcházející desky. Cílem je určitě zůstat věrný sám sobě, svým aktuálním emocím a zároveň se umělecky posunout po všech stránkách. Nová tvorba v řadě momentů navazuje na „Fire & Shade“, ale tentokrát si budeme ještě více hrát s náladami skladeb, s výrazovým zabarvením a půjdeme více do hloubky. Z mého pohledu půjde o více propracované skladby s velkým důrazem na prožitek.

Nocturnal Pestilence také koncertují. Nemá cenu srovnávat minulost a současnost jako u studiové práce, neboť je jasné, že se progres odehrál i na pódiu. Koncertů však nemáte mnoho. Můžeš prozradit, zda se bude chystat nějaké větší turné, nebo budete hrát jen tak občas pro zábavu?

Koncertů máme v současné době málo. Od té doby, co hrajeme s bicím automatem, tak jsme koncertní činnost značně omezili. Rozhodně máme ale velké plány a chtěli bychom v příští roce hrát daleko více. V souvislosti s tím také hledáme bubeníka, který by s námi hrál buď jako stálý člen kapely nebo jako session muzikant. V plánu jsou domácí a zahraniční vystoupení a ideálně i nějaké turné, které by pro nás bylo skvělou zkušeností. Momentálně také hledáme nějaké další příležitosti a spřízněné kapely pro koncertní činnost.

V jakých zemích a na jakých festivalech by sis ráda zazpívala, potažmo vedle jakých kapel by sis to chtěla „dávat”?

Já asi nemám nějaké vysněné destinace. Jde mi o ten zážitek z turné a cestování s kapelou a o to, jaký to má přínos pro můj i kapelní rozvoj. Ale když nad tím přemýšlím, tak bych si asi ráda zahrála ve své druhé domovině, v Japonsku. S Nocturnal Pestilence nemáme nějaký vzor, kterému bychom třeba rádi dělali support na turné. Já bych si chtěla zahrát s Leprous jako hostující zpěvačka. 😀

Vím, že plánuješ nový projekt, který se má nést v progresivnějších vodách a má být propojen s uměleckou kavárnou, která pro tebe má vyšší smysl, stejně tak jako projekt samotný, díky myšlenkovému a hudebnímu spojení. Můžeš prozradit o tomto plánu něco více a čeho s ním chceš přesně dosáhnout?

Název a podrobnosti k tomuto projektu jsem zatím oficiálně neoznámila, ale Ty už o něm víš, takže pár slov určitě ráda zmíním. Půjde o projekt na podporu myšlenek a ideálů, které považuji v životě za zásadní. Měl by napomoci vytvořit prostředí, ve kterém půjde o vzájemnou podporu a spolupráci mezi umělci, kteří nenacházejí naplnění, pochopení, případně možnosti uplatnění a bojují se smyslem své existence. Omlouvám se za takto obecný popis. Celé to ovšem opravdu stojí na vysokých ideálech a hlubokém přístupu s důrazem na detaily. Za pomoci mých nejbližších přátel a rodiny bych na těchto základech chtěla vybudovat jednak otevřený umělecký projekt, který žánrově míří k progresivní tvorbě a mohli by se do něj zapojovat muzikanti, malíři, grafici, tanečníci a další umělci, kteří by zde našli prostor pro sebevyjádření. Bude to hodně o intuitivní tvořivosti ve smyslu toho, že umělci na sebe budou vzájemně reagovat a utvářet jedinečné kombinace svých talentů. Odstartovat to chci nahráním dema, které to hudebně zakoření a následně šířit související myšlenky, koncept a nabalovat inspiraci i podporu. Kavárna by měla pak vytvořit prostředí pokory a klidu (s tím bude souviset i její design), kde se budou tyto myšlenky předávat (workshopy, debaty) a kde se člověk dočká nejen kvalitní kávy, čaje atd., ale i duchovního potěšení. Velkou inspirací pro tento projekt je japonské myšlení a kultura a taky moje velká touha se stále učit, zkoušet nové věci v rámci osobnostního rozvoje a pomáhat druhým umělcům na jejich cestě životem.

Kdo všechno bude na projektu spolupracovat, pokud o tom můžeš mluvit?

Zatím nechci zmiňovat konkrétní jména, vše je teprve v plenkách, ale již kolem sebe mám lidi, kterých si velice vážím a jsem vděčná za jejich nedocenitelnou podporu. Některé jsem již zmínila výše v tomto rozhovoru. Zároveň jsem hodně otevřená novým příležitostem a myšlenkám, takže počítám, že to celé ještě poroste. Já jsem každopádně velká idealistka, takže kolem sebe potřebuji i lidi s praktickými zkušenostmi a schopnostmi. Za sebe ale cítím velké odhodlání jít tímhle směrem.

Dovedeš si potom představit vzájemné hostovačky mezi členy Nocturnal Pestilence a nového projektu? Co kdyby došlo k nějakému většímu propojení těchto jmen, dovedeš si to představit, nebo je to utopická představa, která není možná?

Na tohle je zatím brzy. Můžu o tom v budoucnu uvažovat a jelikož je nový projekt především o spolupráci, dokáži si samozřejmě propojení s NP představit. Nic konkrétního ovšem na obzoru není.

Děkuji ti za rozhovor a poslední slova patří tobě :-*

Já velice děkuji za tuhle příležitost a chtěla bych Ti poděkovat za zajímavé otázky a zodpovědný přístup, který máš k redaktořině. Na závěr chci ze srdce poděkovat také všem, kteří se v tomto rozhovoru prokousali až na konec. Vážím si vaší podpory a také času, který v dnešní uspěchané době věnujete mým slovům, případně tvorbě Nocturnal Pestilence. Přeji všem posluchačům hodně kvalitní muziky, webu Obscuro.cz hodně spokojených čtenářů a Tobě, Radku, hodně sil v boji za povznesení české metalové scény! :*

 

Podobné články

Rozhovor: Nocturnal Pestilence – stále se snažíme pracovat na tom, abychom se pozvedli umělecky i osobnostně

About The Author
- Black, post, doom (sludge/stoner), ambient, noise, drone, post-rock, shoeagez (Harakiri for the Sky, Anomalie, Downafall of Gaia, Sedna, Belphegor, Horna, Blaze of Perdition, Hetroertzen, Sarkrista, Inferno, Alcest, Les Discrets, Lost in Kiev, Last Leaf Down, God is an Astronaut, Infestus, Marduk, Ad Hominem, Rotting Christ, Kroda, Baptism, Khors, Nokturnal Mortum a mnoho dalšího. Redaktor webů: Marastmusic.com, Metalirium.com, Bes Webzine.sk

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na