Rozhovor s Belphegor

Poslední z miniseriálu rozhovorů z Made of Metal. Nejdříve předvedl na pódiu skvělý výkon a show, hned po koncertu stihl autogramiádu a před jednou hodinou ranní mu ještě zbyly síly na zodpovězení pár otázek pro náš web. Helmuth z Belphegor je zkrátka profík a i v pozdní čas hýřil dobrou náladou.

Na metalové scéně se pohybujete dlouho, jaký je recept, jak vydržet a neskončit?
Máš na mysli něco jako tajemství? Rád cestuji, poznávám města…

Vaše poslední deska CONJURING THE DEAD je skvělá a k titulnímu songu jste natočili i klip, který považuji za více než vydařený. Kdo stojí za tímto dílkem?
OK. Jmenuje se Walter Fanning, je z Rakouska. Dělá hodně klipů o přírodě a podobně, a proto jsme se pro něj rozhodli. Co se týče klipu, tak jsme velmi šťastní. Ztvárňuje ďábla a to je právě to, co jsme chtěli a je to perfektní.

Líbí se mi, že se držíte občas i u klasických deathmetalových postupů, což dělá vaši muziku oblíbenou především u starších fanoušků, co si na dobrou noc pouštějí první desky Sepultury nebo Morbid Angel. Je to nějaký Váš záměr, nebo to zkrátka jinak ani nejde?
Ne, je to má přirozenost, můj záměr je hlavně psát hudbu. Mám rád Morbid Angel, Sepulturu a Maxe Cavaleru. Tyto skupiny měly na mě jistý vliv, což je normální, když hrajete tento druh hudby. Jestliže nemáte rádi Morbid Angel, jste volové, klidně to tam napište…

Posledni deska vyšla loni a teď s ní jedete světové turné. Při pohledu na Váš tourdates je zřejmé, že se rozhodně nenudíte. Když už jste na nějakém větším festu, zajdete si i na nějaké své kolegy?
Ano, samozřejmě. Viděli jsme Slayer, Black Sabbath, Scorpions, AC/DC… Mám rád všechno, co má cokoliv společného s rock and rollem nebo metalem a mám rád samozřejmě hru na kytaru. To je moje vášeň.

V Belphegor se po dobu působení na scéně objevila spousta hudebníku. Prakticky od založení jsi členem jenom ty. Co Belphegor vede k těmto obměnám?
Nejsou zde takové velké změny, je to normální, že během existence jakékoliv skupiny se členové mění. Je to jednoduché, jestliže muzikant přestane cvičit, tak musí odejít, protože před publikem musí vydat vše. Vždy se snažím dát lidem tu nejlepší show a to, že nás lidé podporují a chodí na nás, je důvod, proč vlastně muziku děláme. Je to jednoduché.

V říjnu míříte na americký kontinent, kde je to spíše už o klubech. Hrajete raději v létě pro desetitisíce, nebo máte raději těsnější kontakt v klubu?
Víte, mám rád obojí. Hráli jsme už před publikem čítajícím 20 – 30 tisíc lidí a rád se seznamuji s mnoha novými lidmi. V klubech jsme zas pro změnu blíž k fanouškům, což je taky skvělé. Hrajeme muziku pro lidi a je jedno, jestli v klubech nebo na festivalech.

Na zmíněném americkém turné budete hrát i s Kataklysm, kterým před nedávném vyšel nový počin. Už jste jej slyšeli? Co na něj říkate?
O Kataklysm můžu říct, že to jsou mí opravdoví přátelé. Známe se už tak asi 10 let a lecos jsme spolu projeli – Evropu, Mexiko. Navíc jsou kluci z Kataklysm dobří kaliči, takže pár nocí bylo celkem divokých (smích). Teď nás čeká Kanada, USA a další společné zážizky. Takže o nich nemohu opravdu říct nic špatného, mám je opravdu rád.

Co je motivací při skládaní? Kde čerpáte inspairaci?
Dobrá otázka. Co se týče inspirace, dívám se hodně okolo, dívám se na lidi, rád chodím na magická místa a když něco vidím, tak píšu. Zdá se, že to jsou mé dva zdroje inspirace – cestování a setkávání se s lidmi. No a samozřejmě hra na kytaru, neustále hraju a fakt to miluju.

Zhruba před pěti lety se zdálo, že je death metal nějak v ústraní (tady v České republice to tak bylo vnímano). Přeci jenom se v Evropě stále více dostává do popředí metalcore a jiný core. I někteří veteráni scény přimíchávají více melodiky, ať už je k tomu vede cokoliv. Ale v posledních letech death metal ožívá. Vnímáš tento stav stejně a je Rakousko deathmetalový ráj?
Nevím, já ani neznám v podstatě hardcorové skupiny, ale nemyslím si, že je dobré míchat core a metal, je to shit, kvílení. Nevím, nevím, některé skupiny jsou prostě nahoře, některé jsou dole, a tak zkouší i nové věci ve své tvorbě.

Přeci jenom, ačkoliv bychom byli rádi, nikdo tu není věčně a kytary v rukou mladých až zase tolik netěžknou. Samozřejmě jsou výjimky, ale není jich moc. Kam si myslíš, že se death metal bude ubírat?
Nevím, kam metal směřuje. Soustředím se na Belphegor a dělám to, co dělám. Ostatní je mi jedno, já prostě hraju death metal, píšu death metal a o nic jiného se nestarám…

Podobné články

Rozhovor s Belphegor

About The Author
- Až o sobě něco zajímavého zjistím, dám vědět

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na