Je to pár týdnů, co metalcorová kapela Made by Zero vydala desku „Between the Beginnings and Machines“. Spolu s bubeníkem Liborem Trnčákem jsme nahlédli nejen do zákulisí příprav alba, ale zabrousili jsme i do dávné historie Made By Zero, probrali kritiku anebo klubovou scénu vs. open air akce. Přeji pěkné čtení

Ahoj Libore. Ještě než se pustíme do Made by Zero, tak se prosím představ našim čtenářům a zavzpomínej na své hudební začátky.
Zdravím všechny a jsem moc rád, že jste si našli čas na trochu povídání o českém metalu a Made by Zero. Obsluhuju buben a sem tam nějaký činel v uherskohradišťské kapele Made by Zero. Ve zkratce – začínal jsem na coverech Black Sabbath a Iron Maiden a přes severský melodický death metal jsem se dostal až k ranným albům Killswitch Engage, As I Lay Dying a Trivium. Hned jsem věděl, že přesně tohle je ono – a myslím, že na tom se shodnem v Made by Zero vesměs všichni.

Začátky kapely se táhnou do podzimu roku 2009, kdy se ze dvou kapel stala jedna fungující. Co se konkrétně tobě vybaví pod pojmem podzim 2009?
Popravdě po rozpadu Alone In The Silence v létě 2009 jsem se chtěl na celý metal vybodnout, nějak nebyla motivace. Ale moc dlouho mi to nevydrželo (smích). Přišli kluci z The Chemtrail s nabídkou výpomoci ve studiu. Vzal jsem s sebou ještě některé pohrobky z AITS a ejhle ono to zase naskočilo! A docela to fungovalo – tak vzniklo Made by Zero.

Na svém facebooku uvádíte, že začátky nebyly lehké a je tam zmíněná dlouhá pauza. O co šlo a neměl jsi pomyšlení na ukončení působení v kapele?
Začátky Made by Zero měly poměrně rychlý spád. Tři týdny zkoušení a hned studio, kde vzniklo naše první čtyřskladbové promo. V následujícím roce 2010 začalo nahrávání plnohodnotného CD, ale to se bohužel nakonec nepodařilo dotáhnout do konce, i když bylo 90% nahrávání za náma. Přišli jsme o zpěváka a dva roky hledali náhradu. Když se objevil zpěvák, přišli jsme o kytaristu. Ale tvrdé jádro Made by Zero stále fungovalo, nejen jako kytarista, bubeník nebo basák, ale hlavně jako kamarádi. Pořád nás to bavilo a nechtěli jsme jen tak skončit

Vypadá to, že další milníky se udály v roce 2013 a 2015, kdy se do sestavy dostali kytarista Mirek a zpěvák Majkl. Co sebou přinesli do kapely?
Přinesli hlavně konečně fungující kapelu, silnější než kdy jindy předtím!

Další významným bodem je EP „Illusion of Who We Are“. Co pro tebe tahle nahrávka znamená z pohledu zakládajícího člena?
Souvisí to s předchozí otázkou – když jsme zjistili, že si konečně vše sedlo jak má, chtěli jsme co nejdřív něco natočit. Energie a nápadů byla spousta a tak vzniklo zmiňované EP. Je to milník, od kterého se Made by Zero odráželi dál.

K životu metalového muzikanta patří i koncertování. Jak jsou na tom Made by Zero s koncertní činností a jak se cítíš za svými bicími? Býváš ty nebo ostatní členové nějak nervózní?
Náš úplně nejvíc nejvyšší domlouvač koncertů Mirek s akcemi nešetří a nás to pořád baví a doufám, že ještě dlouho bude. Vždycky jsem si myslel, že nervozita se časem vytratí, ale ono nic, pořád to tam je – tady by se hodil nějaký nasraný smajlík – je to asi i dobré být stále trochu nervózní, víc se na věci soutředíš. Ale jakmile je nějaká odezva i z publika, všechno z tebe spadne, užíváš si to a máš pak rohlík na rtech ještě druhý den.

Hudba Made by Zero je ve znamení metalcoru a to znamená celkem velký záběr na fyzičku. Udržuješ se nějak ve formě nebo dáváš koncerty přímo z první?
Snažím se ve zkušebně trávit co nejvíc času, aby si svaly zvykly, ale i tak to občas bolí a ty pak ještě slyšíš „víc dvojšlapky a rychleeej..“(smích)

Pořádný metalcore slyšíme i na vaší aktuální nahrávce „Between the Beginnings and Machines“. Jak dlouho trval celý proces, tedy od prvních záznamů až po finální mix? A kdo všechno se na desce podílel?
Museli jsme si dát nějaký deadline, jinak se těžko k něčemu donutíme a pak se samozřejmě nestíhalo a lepily se věci na poslední chvíli. Začátkem roku už jsme jeli na plné obrátky a koncem května všechno za týden nahráli jako obvykle ve studiu Šopa u Stani Valáška. Všechno jsme si dělali sami a Staňa nás ve studiu už jen trochu korigoval.

Neodmyslitelnou věcí jsou recenze a koneckonců i diskuze o desce na sociálních sítích. Některé dopadnou dobře, jiné naopak desku dokážou nepěkně shodit. Čteš podobné diskuze a články?
To víš, že si rád počtu;) Jak se říká „každá reklama, i ta negativní, je taky reklama“. Názory v diskuzích mě občas pěkně pobaví, ale buďme za ně rádi, nikdo neřeší hudbu tak do detailů jako metalisti, celé to pak dostává spoustu nových rozměrů. Obecně se naše tvorba nemusí líbit všem, to by ani nešlo. Hlavní je, že to baví nás a že děláme muziku, kterou bysme sami poslouchali.

Nahrávku jste zároveň umístili i na YouTube, kde má přes tisíc zhlédnutí. Myslíš, že je to nejlepší cesta, jak dostat svou tvorbu mezi co největší počet lidí? (odkaz na album zde)
Těžko říct, jestli nejlepší. My chtěli prostě jen, aby se album poslouchalo. Kdo chce podpořit metalovou scénu tak si koupí CD, případně nějaký digitál. Dali jsme jen možnost, jak si album naposlouchat a pak si to s náma naživo naplno užít.

Deska byla pokřtěna na Metal Feast v Rokytnici u Slavičína. Můžeš tuhle akci čtenářům trochu přiblížit? A jak se vlastně prezentovali Made by Zero v časech letních festivalů?
Rokytnický Metal Feast je akce našeho kytaristy Miry, který každoročně na jeden den zvyšuje počet obyvatel v rodné dědině. Za kmotry byli Vlasa a Pegas z Hypnos a všechno dopadlo na výbornou. Parádní párty! Letní festivaly jsme vzali hned z kraje léta, resp. konce jara, dali jsme hned 4 v 8 dnech a projeli skoro celou republiku. Přes prázdniny jsme si nechali čas na dovolené a hlavně zpěvák potřeboval čas, aby si tu srpnovou svatbu rozmyslel. Nerozmyslel. Dobře mu tak. (smích)

S blížícím se podzimem se všechno přesouvá do tepla klubů. Kde se cítíš lépe, na festivalu nebo v klubu? Co mají Made by Zero v plánu na letošní podzim/zimu?
Klubovka mi přijde víc osobnější, rád chodím do klubů i na kapely světového formátu, když tu možnost nabídnou. Ale i open-air festivaly mají svoje kouzlo, můžes oslovit i lidi, kteří by normalně o naši tvorbu ani nezavadili. Podzim a zima jsou vesměs stále v jednání, ale můžu například pozvat na našlapanou akci v domovském klubu Mír se Six Degrees of Separation, Bethrayer a polskými RiseuP v polovině prosince.

Příští rok bude končit devítkou, což znamená deset let od vašeho vzniku. Můžou fanoušci očekávat něco speciálního a pokud jo, můžeš něco z toho prozradit?
Tohle bych nechal maximálně otevřené, určitě něco vymyslíme.

Kdybys sis mohl vybrat kapelu, se kterou bys měl sdílet pódium, která by to byla a proč?
Rád bych se zasnil a postavil se na pódium společně s pány z Killswitch Engage s jejich bývalým vokalistou Howardem Jonesem, ale to bych nervozitou asi ani neudržel paličky.(smích). Letos jsem měl možnost vidět show amerických Trivium a to bylo něco, takovou energii bych moc rád zažil i z druhé strany. Snažíme se tvrdě makat a jít tomu naproti, ale občas potřebuješ i trochu toho stěstíčka 😉

A poslední otázku si nemohu odpustit. Během rokytnického Metal Feastu v Hospodě za Lávkou mi jeden ze členů kapely prozradil, že by jste mohli dělat reklamu božkovskému rumu. Takže, jak to tedy je? 🙂
Slovy nejspíše toho samého člena :„Než jsme začali chlastat, Božkov krachoval, teď mají firemní letadla“. Myslím, že víc není třeba dodávat. (smích)

Jestli máš něco na srdci vašim fanouškům a našim čtenářům, máš prostor.
Zejména bych chtěl poděkovat tobě za super rozhovor. Pro všechny ostatní bez rozdílu mám jen: Choďte na koncerty!

Fota:www.madebyzero.cz

O autorovi

Až o sobě něco zajímavého zjistím, dám vědět

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x