Začátkem roku se v ostravském klubu Garáž uskutečnil koncert kapel Moonspell a Cradle of Filth, což je známkou, že se super hvězdy konečně přestaly vyhýbat zakouřené Ostravě. Inu, nic netrvá věčně. A tak, ačkoliv jsem již měl možnost tyto spolky naživo vidět, vystoupení téměř v místě svého bydliště jsem si nenechal ujít. A když se k tomu přidala i možnost pokecat si s Fernandem z Moonspell, přibyl další důvod, proč Ostravu neminout. Po úvodních peripetiích v klubu, kdy nás pořadatelé neustále vyhazovali, jsme se nakonec domluvili a rozhovor, v kterém jsme vyzpovídali charismatického a velmi vřelého Fernanda, mohl začít. Co všechno se dá stihnout za 30 minut a pro koho píše muziku, se můžete dočíst níže.
Stále preferujete vystoupení na malých místech, jako jsou kluby, před většími plochami?
Ano, myslím si, že v klubech je pro nás perfektní atmosféra, ale samozřejmě není nic špatného na tom, vystupovat na festivalech. Je to prostě jen jiná zkušenost – vystoupit před většími davy lidí. Pokud je to optimální, hrajeme také za denního světla (smích), to je prostě, jak to chodí. V klubech je publikum blíže, je tam jiný zvuk…
Kdy jste naposledy hráli za denního světla?
Několik festivalů ve Španělsku… Obvykle je tam okolo 30 stupňů a více, prostě horko. Ale být muzikantem znamená, že musíš být připraven na různé situace, a Moonspell již oslavuje 25. narozeniny, takže nás jen tak něco nepřekvapí.
Takže bylo něco překvapivého v nedávné době, na vašich cestách, vystoupeních, protože se určitě ocitáte v mnoha situacích?
Ano, to je každodenní realita. Někteří lidé mi říkají, že pro nás musí být nudné tak hodně cestovat, ale pro nás to není nudné, rádi navštěvujeme jiná místa.
Ano, to je můj další dotaz. Jak zvládáte neustálé přemisťování z místa na místo?
Dnes nás například překvapil fanoušek, který sem za námi dojel až z Japonska, je to žena, která byla na našem koncertě včera v Praze. Plánujeme určitě vystoupení i v Japonsku. A dále jsme potkali nějaké Finy. Zkrátka lidé různých národností nás chodí poslouchat. A jak se připravuji? Připravuji své tělo, mysl, když nasedám do letadla nebo cestuji dálkovým autobusem…
Jak jste se dostali sem, do České republiky?
Naším dálkovým autobusem. Včera jsme přijeli z Portugalska do Prahy a cestovat takto je nejlepší způsob, jak vše přizpůsobit našemu časovému rozvrhu. Hrajete například na nějakém místě, asi 40 minut, pak jedete zase dál. Jsem na to již zvyklý a je to nejlepší způsob, jak dělat reklamu naší hudbě, není to hudba na internet, je to živá hudba. Když jsme začínali v 90. letech, většina lidí nás objevila, když jsme hráli naživo….
Co vaše poslední album? Je ve vašem rodném jazyce, protože se dotýká události v historii vašeho národa. Je to ten důvod, proč jste toto album nahráli v portugalštině?
Ano, nechtěli jsme jej nahrávat v angličtině, protože by nezapadalo do atmosféry té doby. Název alba „1755“ je spojen se zemětřesením v Portugalsku a jedny z nejlepších recenzí a odezev jsou z portugalsky hovořících zemí, jako je například Brazílie. „1755“ je o zkušenosti a nezáleží, jaký jazyk je použit, někteří lidé se dokonce snaží zpívat s námi… Portugalština je pro nás přirozenější, je to jazyk, který používáme každý den. Zpívám mnoho písní v angličtině, takže ji musím procvičovat, například přízvuk. Ale máme i písničku ve francouzštině, zvanou „La Bafomete“, a rovněž jsme nahráli píseň ve španělštině…
Je španělština podobná portugalštině?
No, portugalština je dost podobná románským jazykům, má základ v latině, stejně jako španělština, a my máme úžasnou základnu fanoušků v latinské Americe, ve španělsky hovořících zemích, a nové album je pro ně více než kompliment. V minulosti, v roce 1755, byl v Portugalsku víceméně používán dialekt, kterému rozuměla většina, protože Lisabon bylo obchodní město, kam přicházeli obchodníci různých národností a perfektně si rozuměli.
Chtěl bych také zmínit vaše předchozí album „Extinct“, které bylo u nás velmi dobře přijato a já osobně jej mám velmi rád.
Děkuji. „1755“ nemá být pokračováním alba Extinct. Velice rád mám píseň Breathe a jiné skladby také…
Takže plánujete nahrávání dalšího alba?
Ano, plánujeme. Bude navazovat na album Extinct. Nebude však nahráno tento rok, protože plánujeme vydání DVD s koncerty naživo a hodně šňůr…
Stále píšeš texty vašich písní? Je o tobě také známo, že píšeš poezii…
Ano, to je pravda. Od samotného začátku existence Moonspell píšu texty. A nikdo v kapele není proti, takže to dává smysl. Píšu i poezii a tento měsíc vyjde překlad mých básní do angličtiny. Rád píšu, je to více než koníček, je to má vášeň. Život samotný je velkým zdrojem pro mou tvorbu, je to něco velmi osobního….
Jaký je postup, když vzniká nové album? Mám na mysli, zda vzniká nejdříve text, nebo hudba, či obojí najednou?
To záleží. Stejně jako na albu „1755“ napíšu nejdříve texty a potom je to už velmi přirozený proces, je to, jako byste dali jméno dítěti a spojili text a hudbu. Co se týče textů, jsem velmi produktivní, normálně napíšu text, pak to spojíme s hudbou a přidáme vše, co je třeba. Mám ženu a dítě a musím dobře hospodařit s časem. A má žena je také hudebnice, sice jiného žánru, ale má rovněž své šňůry a naše dítě je stále příliš malé na to, aby jezdilo se mnou… Chci, aby mé dítě bylo samo sebou, netlačím na ně, aby poslouchalo jen naši hudbu… Snažím se jej připravit, aby jednou dělalo rozhodnutí samo, protože to je v životě důležité.
Máte čas navštěvovat místa, kde hrajete?
V současné době je náš časový plán komplikovanější než dříve. Když jsme byli mladší, měli jsme vice času, snažili jsme se vše si prohlédnout. Miluji například Moskvu. Miluji ruskou literaturu, jídlo, krásné paláce. Myslím, že Moskva je mé oblíbené město kromě portugalských měst.
Je nějaká píseň, která má pro tebe zvláštní význam?
Ano, je. „Future Is dark“ je velmi osobní píseň, také „Malignia“, to je pocta zemřelému kamarádovi. To je důvod proč vlastně vzniká naše muzika, má hudba je pro mé přátele a lidi, které miluji. Mohu rovněž vyjádřit své já. Období, kdy jsme byli nespokojeni v práci…Všichni členové kapely přispívají náměty nových písní, na rozdíl od jiných kapel. Jsme si velice blízcí a jsme jako rodina, máme rodinné vazby, já jsem kmotr onoho dítěte, někdo je zase kmotr mého. Nové kapely spoléhají na internet, ale to není správná cesta, obvykle brzy končí svou existenci.
Takže vaše budoucí plány se týkají společné práce na novém albu?
Ano, jak jsem již zmínil, tento rok budeme mít hodně koncertních šňůr. Navštívíme Rusko, budeme hodně hrát v Portugalsku, pak v latinské Americe a na mnoha festivalech, ne jen ve velkých městech, ale také na malých místech, zkrátka všude. Portugalsko je sice malá země, ale někdy se naše hudba nedostane za hranice Lisabonu, takže proto koncertujeme i na menších místech. V září plánujeme Kanadu, USA a možná před koncem roku pojedeme na turné do Austrálie, Japonska. A pak musíme vydat DVD, které vyjde před začátkem léta, je to čtyřhodinové DVD. Chytlavý moment by mohl být pro fanoušky dokument o dnech před těmito představeními, která na DVD budou.
A co nějaké vedlejší projekty?
Jenom label, budeme zpívat na novém albu kapely Rotting Christ v portugalštině. Miluji Rotting Christ, jsou úžasní.
Je nějaká skupina nebo zpěvák, se kterými byste chtěli hrát na scéně?
Jakákoli skupina. Samozřejmě, Iron Maiden, Gojira, Ghost nebo Metallica jsou skupiny, se kterými by chtěli hrát všichni. Ale abychom byli realističtí, například Rotting Christ jsou našimi přáteli již od roku 1994. Mám také rád Tribulation, jsou opravdu skvělí… Ano, s mnoha kapelami bych chtěl hrát nebo se na ně dívat a poslouchat je. První člověk, kterého jsem potkal v 16 letech, byl Quarthon z Bathory. To mě inspirovalo založit kapelu, další důležitý člověk v mém životě byl Peter Steele z Type O´Negative ……. Také jsem měl zajímavé setkání se zpěvákem Marylinem Mansonem.
Máš profil na Facebooku? Jak jej využíváš?
Používám Facebook pouze ke komerčním účelům. Dříve jsem jej měl, ale od narození mého dítěte jsem ho přestal využívat a nyní je to jen stránka o počinech naší kapely. Lidé na Facebooku nejsou těmi, za které se vydávají.
Díky za rozhovor. Přejeme úspěšnou budoucnost a snad se příště znovu uvidíme.
Samozřejmě, v létě se do Ostravy vracíme.
