11. dubna proběhlo v Brně další pokračování minifestivalu Sídhe fest, které zase a znova obsahovalo výčet velmi kvalitních uskupení, na které jsem se těšil jako malé dítě, především na kultovní ARKONU, kterou jsem toužil již dlouhou dobu vidět. Do klubu jsme přišli tak akorát a bylo potěšující vidět, že se do klubu hrne velký počet lidí a že už před začátkem je klub plný. Může za to rovněž přesun celého dění do Brooklynu, neboť s Arogant klubem byly menší komplikace, které zde ovšem vypisovat nebudu. Tímto bych ovšem zkritizoval opět chování lidí v ČR potažmo v Brně. Smutné, že nejsou schopní dojet do klubu 20 minut cesty, ale v Brooklynu ve středu Brna jich je plno. Tudíž vysoká účast byla i důkaz toho, jak jsou lidi líní a jen kvůli větší dálce nejsou schopni dojít na akci, a proto minulý Sídhe fest vypadal tak, jak vypadal. Osobně mi to ale nevadilo, poněvadž Brooklyn v poslední době disponuje skvělým ozvučením a zvuk se tak stává slastí, proto jsem tuto změnu rád uvítal. Přeci jen toto doupě se stává v poslední době mojí domovinou…
První kapelou byli TORC, které jsem viděl tuším potřetí. Koncert byl vynikající, tak jako každé pódiové počínání této skupiny, která originálně spojuje black metal s core prvky a s nádechem paganu. Koncert byl drtivý, Chucky vládne démonickým vokálem, ve kterém střídá jak hluboký growl, skřek v black metalových tóninách, tak i fantastický čistý zpěv. Jejich muzika je agresivní, má atmosféru, energii i melodie, jež vás chytnou. Naprosto chápu, že se tahle skupina těší slušné oblibě. Jen dodatek, TORC nahráli nové album, kterého se snad brzy dočkáme. Některé momenty mi doslova vyrážely dech, jaký to byl nápor energie a adrenalinu.
Poté už se rozjíždí koncert BLOODY OBSESSION. Tito death metalisté mne ovšem nezaujali a po pár písních jsem se začal krutě nudit a s přáteli opustil klub s cigaretami a pivem. Nemohu si pomoct, ale tato muzika mě přišla jako vata, postrádající jakékoliv zajímavé nápady. Občas něco znělo obstojně, ale ihned to nahradila pasáž, při které jsem musel kroutit hlavou z důvodu nepochopení. Řady byly mírně prořídlé oproti úvodní smečce, takže myslím, že jsem nebyl sám, koho BLOODY OBSESSION nezaujali. Ovšem nechci tu jen hanit, svoje fanoušky si rozhodně našli, hold otázka vkusu. To už jsem se ovšem velmi těšil na další skupinu, kterou mám opravdu rád.
Tou kapelou není nikdo jiný než SILVA NIGRA! Tyhle uctívače pekelných hlubin jsem viděl potřetí a opět mě dostali totálně do kolen, rozervali moje tělo, zmačkali ho, hodili do popelnice a poplivali. Precizní ozvučení dalo vyniknout všem nástrojům, tudíž koncert byl mnohem lepší, než jejich poslední show v těchto prostorech. Za největší sílu v tomto souboru považuji kazatele hříšných myšlenek Akharona. Jeho vokální projev je snad nejlepší, jaký jsem alespoň na tuzemské scéně slyšel. Z jeho zpěvu číší nenávist, zloba a agrese. Zazněly i moje nejoblíbenější písně, jako je „Bible bolestných nářků“, nebo „Když sestoupilo slunce“, ale hrálo se i ze starších alb. Satanužel, poslední song „Sociopat – Lidstvím tělo trpící“ se nevydařil a Akharon neodzpíval, jelikož si nepamatoval text. To ovšem nijak nezjizvilo jinak neskutečné vystoupení této skupiny, jejíž koncerty se stávají víc a víc závislostí, alespoň pro mě.
Další smečka, která měla vystoupit, nesla jméno RAMCHAT a přiznám se, že jsem o kapele jen slyšel pozitivní názory, ale nevěděl jsem moc, o co jde, krom toho, že je to pagan metal ze Slovenska. Hned po první písni jsem zůstal stát jak opařený horkou vodou. To, co se linulo od pódia, byl totiž nemilosrdný masakr. Tato skupina rozhodně nehraje nějaký veselý folk metálek plný radovánek, ale hrdě a brutálně znějící mix black a death metalu, který jen doplňuje ono slůvko pagan. Smečku zaposlouchanou nemám, ale zaznělo vše zásadní z hitů, jako jsou „Karpaty“, o nichž jsem věděl. Zpěvák Tomáš se hladce pohyboval mezi hlubokým chorobným growlem a šíleným skřekem. Skupina mne donutila jít dopředu a pařit co to jde, celkově si pánové sklidili úspěch.
Po skončení luxusního setu se již zvučila ARKONA z Polska. Moje očekávání byla obrovská, byl jsem jak malé dítě, jak jsem se těšil. Set začíná, kytaristé Khorzon a Nechrist byli oděni opět ve svých bílých mikinách, jež ovšem působí více démonicky s kombinací jejich corpse paintů. Celé vystoupení bych označil za hudební popravu všech přítomných. Poláci totiž zmasakrovali celý klub a svojí mrazivou a zlou hudbou prali do lidí svoje pohansky laděné myšlenky. Bubeník DQ předváděl apokalyptickou hru, jeho blast beaty rozpoutávaly peklo. Armagog, který obsluhuje i basu, má bestiální vystupování a jeho hlas je rovněž požitek vstřebávat. Atmosféra byla velice divoká a pozitivní, skupina sklízela velice pozitivní zpětné reakce, málem jsem si vyřval hlasivky, nešlo odolat. ARKONA má status kultu naprosto zaslouženě. Zazněly písně, které mapovaly diskografii kapely, takže došlo na fláky jak z poslední fošny, tak i na staré kousky. Skvadra tedy rozhodně dokázala svoji mrazivost na svých deskách přenést přímo na lidi.
Poté pokračovaly pivní radovánky a celkově panovalo solidní nadšení, byla tak příjemná atmosféra, že se mi klub ani nechtělo opouštět a čas velmi rychle letěl, každopádně čtvrté pokračování bylo velmi výživné, už co do počtu návštěvníků, tak především výkonu kapel. Tímto jsem rád, že jsem si tohle běsnění nenechal ujít. Mimochodem, ARKONU budete mít možnost prožít na festivalu Hell Fast Attack, tak si to nenechte ujít!
Seznam účinkujících:
TORC
BLOODY OBSESSION
SILVA NIGRA
RAMHAT
ARKONA
