The Stone – Nekroza (2014)
V roce 2001 se v Srbsku zrodila obluda, temná a zlá nestvůra, nesoucí jméno The Stone. Chlapi postupem času dokázali prorazit mimo svoji domovinu a zásadně se podepsali do dění na black metalové scéně se svými skvělými alby, jejichž kvalita stoupala s každým dalším výtvorem. V The Stone obsluhuje mikrofon Nefas, na kytaru hraje Kozeljnik, který má i svoji smečku pod stejným jménem, ve které účinkují i muzikanti z The Stone. Oba projekty jsou tak propojeny a postupují k vzestupu společně. Demonetras – kytara, ten se mimochodem účastní hraní v obouch jménech. L.G, bubeník rovněž obouch smeček, v The Stone působí i studiově jako basový hráč, Usud – basa. Musím se zmínit o skvělých vystoupeních obou skupin na Hell Fast Attack, moravském BM UG festu, kde se jak The Stone, tak Kozeljnik opravdu předvedli v plné, černé parádě. Skupina má svůj vlastní ksicht, který celou tu dobu na scéně formuje k dokonalosti, zároveň však nevybočuje a jede si po stále stejných kolejích. Kdo by tedy čekal nějaký výrazný posun, odchylku, bude zklamán.
intro skladby Kamenolom začíná, je epické a posluchače připraví na to, co přijde v následujících sekundách. Pěkně navodí atmosféru, ze které vystoupí první chutné riffy. Je patrné, že se žádný výrazný zlom opět konat nebude. Co mne ale velice baví a to platí celkově pro desku, je krásně drnčivá basa, která po celou stopáž vystupuje na povrch, můžeme slyšet vyhrávky a to, jak krásně spolupracuje s ostatními nástroji, například bych zmínil song Lov Na Veštice. Zde se baskytara perfektně doplňuje s kopáky a riffy, každý si to může krásně vychutnat.
CD je opět trošku více okořeněné thrash metalem a lze vycítit i heavy prvky, možná ještě více než li v minulosti. Například ve skladbě Crno Zrno, zde se to projeví nejvíce. To ovšem neznamená příklon k větší melodičnosti a uhlazenosti, přístupnosti. Skladby jsou agresivní a útočí nekompromisně přímo na cíl. Spletité riffy a sola, co jsou na albu použité střídmě, ovšem o to více nečekaně, jsou velice pěkně zahrané. Musím zmínit i zvuk, který je velice čistý a živý, dá vyniknout právě již zmíněné basové kytaře, tudíž muzika o to více posluchače baví. Vokál je The Stone klasika, zde nevidím žádný posun, prostě standartně odvedený výkon, srbština je jak jinak jazykem použitým ve všech písních.
Vyzdvihnout bych měl titulní píseň Nekroza, která je asi nejvíce reprezentativní skladbou. Může za to především největší pestrost a shrnutí všeho na albu slyšeného do jednoho celku. Album zakončují dvě pecky, které považuji za vrchol celého díla – Pesimizam a Predgroblje. Zde je nejvíce zajímavá kytarová hra, hodně výrazné melodické linky, dosti povedené riffy, které povyšují skladby nad ostatní a nejvíce uvíznou v paměti.
Album jako takové je vydařené a mě osobně potěšilo. Vytkl bych mu snad jen to, že některé pasáže by tu být nemuseli, kratší stopáž by cd možná prospěla, protože při poslechu jsem měl občas problém udržet pozornost a některé úseky mě tolik nebavili. Největším plusem desky je rozhodně ozvučení, jak již jsem zmínil. Rozhodně zde tohle dílo nechci hanit, protože pánové se předvedli, jako zkušení muzikanti, co ví velmi dobře co dělají. Nelze říci, že by Nekroza bylo nejlepším dílem v diskografii kapely, spíše udržuje standart The Stone. Ovšem, příště by to možná chtělo radikální posun kupředu, poněvadž se bojím, aby skupina nezamrzla. CD je velice vydařené a příjemně se poslouchá, všem nadšencům black metalu s čistším, tvrdším zvukem a i vlivy zvenčí, ho mohu doporučit. 8/10.
Album vyšlo u Folter records v roce 2014
