Sylvaine – Silent Chamber, Noisy Heart (2014)
Sylvaine je velice šikovná multiinstrumentalistka, která se rozhodla, že své pocity a emoce ztvární a to pomocí krásně zasněné muziky, která se nese v duchu post metalu, post rocku. I když měla Sylvaine hotové jedno demo, já vůbec netušil, že se rodí něco takového a byl jsem mile překvapen, když se objevila informace, že jistá Sylvaine z Norska vydává své první album, nesoucí se ve stylu Alcest a jim podobným. Hned jsem si tedy musel pustit song na Youtube a ten mě velice nadchnul.
Po zasněném intru, které není ničím nějak zajímavé, přichází It Rains In My Heart, píseň kterou jsem poprvé slyšel na youtube. Celá skladba se nese spíše v post rockovém soundu. Sylvaine ovšem v refrénu překvapí black metalovým skřekem, který zní famozně. Čistý vokál působí uklidňujícím dojmem, je něžný, pohladí člověka po duši. Zároveň si tato nadaná hudebnice hraje s atmosférou. Hlasem člověka pohltí a stáhne na svoji stranu, vrstvené, prolínané vokály udělají s pocity posluchače své.
Jak jsem již zmínil, přijde mi, že muzika této norky je spíše post rockového vyznění s metalovými prvky. Kytary vytváří stěnu melodií která posluchače obklopí ze všech stran. Tím že jsou melodické linky vrstvené na sebe a vyvíjí se jako nějaký smutný příběh, může člověk neustále objevovat nové a nové, neslyšené melodie a to i přes to, že muzika na albu není nikterak složitá, spíše minimalistická, atmosferická.
Deska je zasněná a smutná, tak jak se na tento žánr sluší a patří. Často jsou ke slyšení i akustické kytary, které jsou v pozadí celé palety zvuků. Občas ovšem vyjdou na povrch, pak se opět schovají za rockové kytarové party. Objevuji je na místech, kde mi při předchozím poslechu unikli, což se mi velice líbí. Skladba Tocka začíná výraznou basovou linkou, po té přijdou chytlavé, až pop rockové kytary, které okamžitě uchvátí na první poslech svoji chytlavostí, k tomu si připočtěme příjemný hlásek a máme tu skvělou pecku, asi největší hit alba.
CD má opravdu některé pasáže velice chytlavé a na první poslech zapamatovatelné, na druhé straně zasněné party, které pohltí, můžeme v nich objevovat neobjevené. Líbí se mi, jak tu jsou tyhle dva protiklady a perfektně k sobě ladí. Dále bych měl zmínit kompozici s názvem Seraphin. Je to jen taková dvouminutovka, ovšem zde je ve velké míře to, co jsem zmínil v úvodu, tedy že si Sylvaine pohrává s atmosférou pomocí vokálu, který vytvoří atmosferickou stěnu a to jen za pomoci samplů a bubnů v pozadí.
Měl bych zmínit i nazvučení nahrávky, velice čistý zvuk, který ovšem rozhodně není umělý a neoriginální, ba naopak, zní velice pěkně, vše jde slyšet jak má a nechá promlouvat atmosféru materiálu.
Obdivuji, že vše nahrála muzikantka úplně sama, dokonce si to údajně sama zvučila, prostě si jen tak hrála a tvořila, co sama cítila, že ze sebe musí dostat. Skladby se jak jsem zmínil nesou ve stylu Alcest, Les Discrets, sheogaze prvky jsou přítomny rovněž, ovšem muzika má svůj ksicht. Je to již mnohokrát řečené, zároveň ale své a přináší osvěžení do tohoto stylu. Přivítal bych do budoucna ovšem více black metalového vokálu, aby to vytvořilo kontrast něžnosti a agrese. myslím, že by tak Sylvaine mohla ještě lépe vyjádřit to, co chce. Jsem zvědavý na další kroky této mladé multiinstrumentalistky. Myslím si, že nás ještě v lec čem překvapí. Osobně bych uvítal i klasické koncerty, ale nevím, jestli vůbec nějaké budou. Pro zatím jsou pouze akustické, což je docela škoda, byl by to zajímavý zážitek, slyšet písně ve svém rockovém podání, určitě by skvěle na koncertech fungovali, tak doufám, že si najde slečna nějaké ty muzikanty a že se pořádně předvede. 8,5/10
Track list:1.Sylvan 2:47
2.It Rains In My Heart 6:02
3.Silent Chamber, Noisy Heart 6:32
4.Tocka 4:18
5.Bien Loin Dici 6:34
6.The Biggest Loss of All 6:06
7.Dysphoria 6:01
8.Seraphim 2:07
9.I Drink In Every Sob Like Wine 7:50