Jak si užít krásnou sobotu? Jít ráno do práce, pak jet vlakem 200 km a jako odměnu vzít účast na pardubické zastávce The Whitecrow tour české death metalové kapely Hypnos a jejích hostů.
Poslední zářijový den znamenal i poslední koncert tour v rámci ČR. Do klubu jsem přišel s docela velkým předstihem, takže byl klid při výběru z bohaté nabídky CD a dalšího merche. Zatímco se venku kouřilo a u baru popíjelo, v sále se připravovala první kapela večera, domácí Dysangelium. Začátek se vlivem zvučení trochu zpozdil, a tak zpěvák Necro s úsměvem prohlásil, že začnou bez intra, aby kapela odpálila úvodní skladbu „Liar“. Hned od prvních tónů se jelo na plný plyn, takže ti, kteří přišli včas, rozhodně nelitovali. Dokonce si mohli poslechnout i tři novinky z chystané desky. A bude to pořádný tanec! Z kytar skoro lítaly jiskry a bubeník Ctibor se při jejich hraní určitě nenudí. Co určitě nenudilo RC Ponorka, byla vzpomínka na nesmrtelného Lemmyho prostřednictvím skladby „Ace of Spades“. Ač covery moc nemusím, tak tohle mě prostě baví. Závěrečná hymna „Maniachrist“ udělala tečku za prvním setem večera.
Druhou kapelou byli polští death metalisté Anthem. Přiznám se, že tahle čtveřice byla pro mě velkou neznámou, takže objednat si drink a pánové, spusťte. A Anthem spustili dobrý nářez. Zpěvák a kytarista Vivi chrlill krásně shnilým growlem jedovaté texty, do kterých zněl zněl místy až brutal death metal. Pořízci z Poznaně rozhodně zaujali, protože se mi dlouho nestalo, aby mě při živém vystoupení kapela přikovala k zemi.
Holandský death metal je ve světě právem respektovaný a v Pardubicích jsme se o tom díky Neocaesar přesvědčili. Pro ty, co neví, kdo je v sestavě Neocaesar, tak prosím: Mike van Mastrigt (vokál), Bart van Wallenberg (kytara), Michel Alderliefsten (basa) a Eric de Windt (bicí) aneb jména spojená s velikány Sinister. Navíc v únoru vyšla chlapům jejich první deska nazvaná „11:11“, takže očekávání byla celkem veliká. Už od úvodní skladby bylo jasné, že na malém pódiu stojí zkušení harcovníci, protože Holanďani byli suverénní. Na chyby nebyl prostor, což uvítal i početný kotel, který se nahrnul co nejblíž ke kapele, aby mohli sdílet společnou radost z death metalu. Když se slyší živě „Angelic Carnage“, je pocit radosti na místě.
A to stále nebyl vrchol. Všechna čest všem vystupujícím, ale vítěz měl jméno Hypnos! I se zaskakujícím bubeníkem Igorem Botkem, jenž podal fantastický výkon, vyždímali z lidí poslední zbytky sil. Úvodní skladbu „The Whitecrow“ odzpíval Bruno s maskou, aby ji pak sundal a začal ze sebe chrlil texty ke skladbám „Inverted“, „Nailed to the Golden Throne“ anebo „One Fresh, One Blood“, ve které podává výborný výkon kytarista Vlasa. Jak gradovaly výkony na pódiu, tak gradovala i atmosféra, kterou lídr Bruno sympaticky ocenil. Škoda, že vše hezké musí skončit, protože Hypnos jsou jednoduše ve formě. Tři přídavky, včetně pecky „Lovesong“, bylo to poslední, co mohla solidně zaplněná Ponorka slyšet…
Hypnos, Neocaesar, Anthem spolu s Dysangelium mě utvrdili v tom, že i menší akce mohou nabídnout velké množství zážitků. Neseďte doma a šup do klubů!
