Torc bude uskupení známé převážně fanouškům na Moravě nebo i těm jedincům, co drobnohledem sledují český black metalový underground a říkají jim něco kultovní jména jako Inferno, Sezarbil či Ogmias. Brňáci se prosadili na scéně velmi rychle a to především díky ustavičnému koncertování (koncerty vážně stojí zato). Pomocí svých známých jmen a kapel, v nichž působili, na sebe aktéři upoutali pozornost početné fanouškovské základny a k tomu všemu si vymysleli velmi originální škatulku, zdobící jejich zvukový háv. Blackcore.
Svůj původ odmítnout, zašlapat do prachu
jak jste to předvedli, vy s ctí a věrností
vždyť váš ksicht lže sám sobě v zrcadle
taková spodina nás chce naučit morálce?
Blackcoristy Torc znám od jejich vzniku díky živým vystoupením, kterých jsem zažil poměrně mnoho, a vždycky jsem v kapele viděl obrovský potenciál. Čekání na debutní desku nazvanou „Tóny Annwnu“ bylo předlouhé, kvůli mnou raději neprobíraným problémům. Zpoždění však nakonec přineslo ovoce. Spolupráci se známou, undergroundovou firmou Murderous Music Productions, ale hlavně vysokou kvalitu prokletého nosiče, kterému nepřálo ze začátku štěstí. Kvalitu tak vysokou, že má deska potenciál zásadně ovlivnit český underground. Nechme hudbu Torc dozrát a uvidíme, jak bude za čas vnímána.
„Tóny Annwnu“ jsou originální kolekcí skladeb, neboť Torc vsadili na propojení dvou zprvu zcela odlišných žánrů, žánrů spolupracujících zde naprosto přirozeně jako bratři ve zbrani. Neslyšel jsem dosud nikde skupinu, kombinující klasickou formu black metalu s čistokrevným hardcorem a to tak, jako by pro sebe tyhle škatule vznikly. Black metalové kousky samozřejmě početně převažují (má black metalová duše je ráda), avšak jak mile udeří hardcorové úderné rytmy („Apel“), o to více vás smetou do prachu bitevního pole, nasáklého krví a puchem pálícího se masa.
Zvuk smečky je ovlivněný vším, kde se hudebníci prezentovali nebo stále prezentují. Především riffy, které považuji za to nejkvalitnější na desce, jsou často cítit českým Infernem a to díky kytaristovi Morionovi (Inferno) a Kubovi, angažujícímu se na chvíli v téže kapele jako koncertní hráč. Dokonce v některých momentech jsem vycítil prvky švédských Marduk. Chuckyho vokál je ozdobou skladeb a konkuruje strunným hráčům v poutání pozornosti posluchačů. Zpěvák má velmi pestrou paletu poloh od kvalitního skřehotu až po řev, či čisté popěvky. Občas působí dojmem poraněného zvířete chtějícího vás roztrhat na cáry, aby pak nasadil válečný pokřik, vedoucí své muže na krvavá jatka, či povzbuzující zpěvy, udávající naději na světlé zítřky. Všechny jeho polohy jsou naprosto přirozené. Hladké přecházení ze stylu do stylu tak, že vám to vůbec nepřijde divné, nepřirozené. Gulageho bicí party znějí přímočaře, drtivě, vytvářejí tempo a rytmus, jako palba tanků udávající rytmy umírajícím tělům létajícím vzduchem. Celé album tak působí doslova jako nálož připravená každou chvíli vybuchnout, takovou energii při poslechu cítím.
Zvuk drnčí na jedničku. Jak jinak, když byl materiál zaznamenán v nejkvalitnějším brněnském studiu Sonidos studio. Jediné, co bych možná vytkl, je mluvené slovo. I když použité jen střídmě („Divize duchů“, „Vpřed“), mohl být Chuckyho hlas více v popředí, aby se zvýšila srozumitelnost. O luxusní cover, korespondující s názvem alba a jeho obsahem se postaral úspěšný, talentovaný kreslíř Moonroot. Líbí se mi i absence názvu kapely a alba na přední straně. Nic neruší atmosféru malby, v níž se můžete při poslechu poklidně ztratit a nechat se obejmout magickými větvemi stromu, nacházejícího se na přední straně. Textová náplň je rovněž zajímavá, plná současných témat, o úpadku lidské, zkažené společnosti („Prodaní“), nebo zavítáte na bitevní pole plné řevu Těžkých Tigerů likvidujících vše živé v dosahu („Divize duchů“), či se vydáte na stezku pohanství („Cesta“).
Otevřte oči, než vkročíme do pekla
které z nás formuje beztvarou šeď.
Už takřka žijeme ve strachu z názoru
a naše kořeny jsou nechtěná minulost
náš jazyk, kultura i dávní bohové
ve prospěch čeho, máme to opustit?
Torc zúročili nabrané zkušenosti, stvořili muziku hodnou označení black metal s otevřenou myslí, vstřícný i jiným žánrům a z toho vzniklo originální album ukazující, že ani černý metal nemá hranice a dá se tvarovat do různých pokřivených tvarů. Výborné skladatelství, skvělé instrumentální podání, to vše opečovávané výborným zvukem a jako třešnička na dortu bravurní Chuckyho vokál s texty hodnými k zamyšlení. Tato brněnská parta má početnou fanouškovskou základnu, jsou sehraní a klape jim to. Myslím, že se máme do budoucna na co těšit. Mimochodem, Torc již hrají ve čtyřčlenné sestavě, kytarista Kuba (Somnus Aeternus, Kandar) smečku opustil, avšak stihl se podepsat na tomto výjimečném díle.
Label: Murderous Music Productions
Tracklist:
1. Prodaní
2. Apel
3. Divize duchů
4. Co neslyšíme
5. … jako motýl
6. Vpřed
7. Imbas
8. Cesta
9. Ztraceni v sobě
Sestava:
Chucky – zpěv
Samoth – basa
Morion – kytara
Kuba – kytara
Gulage – bicí
Klady
- Originalita
- Tah na branku
- Black metal spolupracující s hardcorem
- Vokály a riffy
- Cit pro tvorbu kvalitních skladeb a textů
Zápory
- /
