Francouzská skvadra Blut Aus Nord patří ke špičce na black metalové scéně a to ke elitě která zásadně ovlivnila sound mnohých uskupení a dala jim směr. Trio muzikantů(W.D. Feld, Vindsval, GhOst) začínalo jako atmosferické, black metalově znějící těleso, ovšem rok šel s rokem a s dalším každým albem se pánové posunovali kamsi jinam, do více experimentálních vod, ve kterých si tvořili a budovali svoji tvář. Jejich muzika byla vždy těžko pochopitelná, spíše pro náročné posluchače, co touží po silné atmosféře a hlavně těžko prostoupitelné struktuře skladeb, nečekaných zvratů, ano i stylových mám na mysli, protože Francouzi si rádi pohrávají s progresí, ambientem a místy i s industrialem. Za nejzdařilejší díla považuji trilogii 777, kterou zakončuje album 777 Cosmosophy. To se neslo v klidnějších, ambientnějších stopách, ve kterých hraje prim kosmická atmosféra, co člověka doslova omámí a odčaruje. Hudební složka zde byla spíše jako zvuková stěna, neustále se měnící a pohlcující všechno světlo. Po podle mě nezdařilém EP, které sice obsahuje kvalitní kousky, neposouvá kapelu nikam kupředu a jednom splitku přichází konečně novinkové album, které lec čím překvapí mnohé posluchače, i když je zároveň i krokem zpět.

2371_logo

By Her…

by Me,

I understand a being absolutely infinite,

a substance consisting of an infinity of attributes,

of which each one expresses an eternal and infinite essence.

Je zřejmé, že kapela Blut Aus Nord zatoužila po návratu ke kořenům. Napovídá to rovněž název alba, pokračování Memoria Vetustam. Už při pohledu na obal desky je jisté, o co zde půjde a ke kterým dílům se bude novinka dát přirovnat. Muzikanti zde předvádí atmosferický black metal, a to v pravém slova smyslu. Experimenty jsou ta tam, to ovšem neznamená, že se jedná a primitivní, snadno čitelnou hudbu, lehkou na poslech. Musím se přiznat, že i já sám jsem měl co dělat se zaposloucháváním a pochopením díla a trvalo mi celkem dlouhou dobu, než jsem sepsal tyto řádky. CD funguje jako celek, rozhodně nedoporučuji mixovat, narušovat muziku. Nelze vypíchnout jen jednu skladbu, protože veškerý materiál je jak nějaký příběh linoucí se kupředu a vyvíjející se, ovšem s vyjímkou kompozice Forhist. Zde je nejvíce uhrančivá kytarová melodie a hutná, krásná atmosféra. Označil bych ji za takový stěžejní bod na albu. Kytarové riffy jsou spletité a často se mění, nejsou zde žádné slabé místa, nic zde není jen tak, vše má svůj účel a důvod, své místo, i když to občas vyznívá možná trošku chaoticky.

BAN_2011_3

 


Blut Aus Nord často vytahují i čisté, vrstvené zpěvy, které spolu se zvukem kapely vytvoří v posluchači mnoho nepopsatelných pocitů. Skřeky jsou mírně upozadněny tak, aby vyznívali jako další nástroj, jenž doplňuje muziku tak, že vyznívá jako by až meditativní hudba, která obklopí posluchače a už nepustí. Ten pak jen sedí jak smyslu zbavený a neví o čase, hltá každý ton linoucí se z repráků a nechává se unášet vším jako v nějakém temném snu.K těmto chvilkám se ovšem dostanete pečlivým zaposloucháním kompozic, jak jsem již zmínil, není to muzika pro každého. Francouzi zde téměř nepoužívají ani klávesové party, ty můžeme občasně zaslechnout v pozadí za nástroji, ale jsou to opravdu ojedinělé případy, pro to je obdivuhodné, že kapela vytváří atmosferickou hudbu, ve velice zasněném provedení jen pomocí kytar a vokálů. Tato trojice hold umí s muzikou čarovat. Že se tomu v tomto případě divím. Ono upřímně nešlo čekat zklamání, jelikož tato smečka vždy s něčím překvapí. V tomto případě se jedná sice o návrat ke kořenům, i tak ale deska zní čerstvě a kapela nevykrádá sebe sama, zní současně a jako zkušená skupina, co moc dobře ví, co dělá.

2371_photo

As pure mysticism stands

in the hidden realm to intuition

and the things we don’t know,

so in the visible realm

the Moon stands to sight

and the things we (should) see.

Samotné album nebude mít žádný větší vliv na scénu, ani pro samotnou skupinu, ale i tak přináší kvalitní porci atmosferické muziky s naprosto vynikajícími nápady. Ten kdo tedy uznává první položky v diskografii skupiny bude zcela uspokojený, kdo tíhne spíše k experimentům, bude zklamán. Osobně se mi album zalíbilo a pohltilo mne až po asi měsíčním poslouchání, při tom po prvním poslechu jsem album slyšel tak po dvou týdnech, jelikož mě první přehrání si CD odradilo. Jsem rád že jsem to nevzdal a že jsem tomuto dílu porozuměl a nakonec si mě podmanilo, tak jako u všeho od nich. Desce v podstatě není co vytknout, snad jen mohli být výraznější motivy, nebo pestřejší vokály, to už jsou ovšem jen takové drobnůstky v jinak grandiozní muzice. 9/10.

Album vyšlo u Debemur Morzi Productions v roce 2014.

Tracklist:
1. Prelude 01:22
2. Paien 07:57
3. Tellus Mater 06:20
4. Forhist 08:57
5. Henosis 07:29
6. Metaphor of the Moon 08:13
7. Clarissima Mundi Lumina 08:28
 

 

 

 

 

O autorovi

Ze slov věty skládám pro iDnes a web Technet, společnosti Tiscali, Digital Plus a hudební stránky Marastmusic, Obscuro, Metalirium a The Haunted Mind. Navíc pracuji na své první knize a sbírce básní.

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x