Prohlížíte: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Švýcarské Schammasch mám velmi v oblibě především pro to, že na okultní black metal, potažmo okultno a spirituálno celkově, nahlížejí z jiného úhlu pohledu, než ostatní kapely, možná bude lepší říci, že z mnohem širšího spektra, a to ojedinělým způsobem a zajímavou muzikou, kterou si kapela postupně přetransformovala v něco zcela originálního, především pak s recenzovaným materiálem „The Maldoror Chants: Hermaphrodite“, což se v dnešní době cení. Svůj postoj ke Schammasch a hlavně posun na recenzovaném EP nejlépe vystihnu, když připomenu úryvek z recenze na „Triangle“, kterou jsem napsal pro Marastmusic. “Schammasch svojí muziku tvoří svojsky a nebojí se překročit stín blackmetalové…

Asagraum je, nebo spíše byl, mezinárodním black metalovým projektem složeným z dívek – Obscura (Nizozemsko – vokály, kytara) a Trish (Norsko – bicí). Zatím co jsem psal tyto řádky, Trish se kvůli osobním rozporům s frontmankou z řad Asagraum odporoučela a byla nahrazena pro mě zcela neznámou bubenicí A. z Nizozemska, takže Asagraum je už čistě nizozemskou záležitostí. Vyhnu se hodnocení, jak která muzikantka vypadá, jak je a není přitažlivá (jak má mužské osazenstvo tendence řešit, co jsem zase viděl), protože o to v hudbě přece nejde a není to důležité. Důležité je, jaká je hudba Asagraum. „Potestas Magicum Diaboli“…

Najít se v hudbě. V jejím zvuku. V její síle. Každý se asi může najít v něčem jiném. Uvidět se v zrcadle, které odráží to nejvnitřnější z něj. Nebo naopak uvidět protipól, který mu v životě schází. Dotvořit se skrz emoce. Po pravdě, nikdy v minulosti bych nevěřila, že se jednou uvidím v zrcadle, o které se při sebemenším doteku pořežu. Mors Subita funguje jako zrcadlo, skrz které náš odraz krvácí do jiného prostoru. Kdysi jsem neměla ráda agresivní hudbu. Bála jsem se, že při poslechu tak tvrdé hudby sama začnu být agresivní, tvrdá, že skrz můj solar vyhřezne vetřelec… takže jsem poslouchala hudbu vyváženou, intelektuální, elegantní. Hledala jsem…

Norsko dalo světu excelentní black metal a Švédsko neobyčejný melodeath. Kde v téhle charakteristice stojí Finsko, to je otázka. Když se zamyslím nad tím, co většinou opakuji jako mantru ve svých recenzích, Finsko charakterizuje především vynikající technika, kvalita a potom nějaký podivný druh lyriky, která v sobě tříští jako vlny obraznost východní duše, severského tíhnutí k depresi a západní uspořádanosti. Finům tenhle koktejl vlivů, který pochází z jejich historie dodává podivuhodný charakter hudbě, kterou tvoří. Potrpím si na finskou nejednoznačnost, která rozhodně není skandinávská a musím se přiznat, mám to stejně jako s noži. Můžu obdivovat hodně druhů, tvarů a značek, ale když si mohu…

Na konci roku se mi do rukou dostala deska, po které jsem pošilhával, protože už její obal si zaslouží pozornost. Ovšem to hlavní je skryto na debutovém kotouči death metalové kapely Cranial Carnage z Uherského Ostrohu. Ze všeho nejdřív si pojďme kapelu trochu představit. Na počátku všeho byli bratři Marty (kytara) s Rebusem (vokál), kteří za bicího doprovodu Zbyni fungovali pod názvem Grave in Mind. Sestava si prošla několika změnami, aby se za hlavní zlom označily roky 2014 a 2015. Ustálená sestava, kdy bratry doplnili baskytarista Mára, kytarista Nagard a vládce bicí sestavy Volcano. V té době došlo i ke…

Nyní se povzneste nad všechny normy, formy a pravidla. Vezměte hudbu, v tomto případě metal, pokrájejte ho na drobné kousíčky, ochuťte kořením (minimálně) devíti dalších žánrů, přidejte avokádo, vše dejte do velkého hrnce s vroucí vodou a vařte na 666 stupňů po dobu 66 minut. Podávejte horké a ozdobené chilli papričkou. Přichází „metal for food“ a hlavními šéfkuchaři jsou Ellenséges Gombóc z Ji-had-hlavy! A na denním menu mají specialitu v podobě alba „Six Six Six Unwillingly Given Figs“. Chvíli jsem přemýšlela, jak styl této kapely pojmenovat… nakonec jsem usoudila, že nechám kapelu promluvit samu za sebe, a to přes popis stylu, který mají na…

Nářky nad tím, že Češi neposlouchají doom metal, jsou tak trochu nářky k ničemu, protože doom, i když je v jiných zemích uhnízděný o trochu víc, rozhodně nikdy nenaplní stadióny exaltovanými fanoušky. Doom je hudba individualistická, intimní, egoisticky uzavřená do sebe a nekontaktní. Navíc je mnohdy komplikovaná a nesnadno poslouchatelná, takže se její motivy dost těžko zpívají ve sprše. Češi nejsou v poslechu doom metalu nijak výjimečně zaostalí nebo hloupí, to je jen předsudek. Možná do něčeho neradi moc zabrušují, aby nemuseli vybrušovat, ale jinak dokážou poslouchat i tuhle hudbu, při které si nezařvou ani nezaskáčou. Paradoxně rok 2018 začínám hned několika doomovými…

Světlo je takový ten pravý vánoční motiv. Zimní slunovrat nám vrací trochu světla ve tmě, v koledách se zpívá o záři v Betlémě, napadnou nás svíčky a světla v oknech, jen ten Světlonoš se nějak moc nezmiňuje, protože ten je vmáčknutý někde do tmy našeho podvědomí… Valonkantajat, tihle finští nositelé světla dost nenápadně zažehli chráněný oheň daleko od nás a možná, že doufali, že je celý svět přehlédne. Jistě, jejich hudba je určená hlavně finskému publiku, proto se v ní neozve ani slovo anglicky. Navíc, hudba rockerů z Porvoo, kteří se opravdu jmenují Lucifeři (nedělám si srandu, občas to ještě někoho napadne, ale finsky to…

ONA je kapela z Třebíče a hraje, údajně, hardcore/metal. Na tom není nic zvláštního, až na to, že se jedná o vůbec první studiové album, na kterém se podílela zpěvačka Silva, jíž můžete znát z již neaktivního projektu LateXjesus. Ani nevadí, že není aktivní, neboť až ONA ukazuje, jaké kvality v sobě Silva ukrývá, a určitě se jedná o mnohem serióznější muziku, i přes to, že LateXjesus svoji energii měli také. ONA funguje od roku 2015 a letos se vytasila se sebevědomým debutem. Už před jeho uvolněním se ONA prezentovala na koncertních pódiích, kde šlo znát, kudy se bude tvorba…

Veľkokrtišská power/thrash metalová kapela Midnight Scream vydala na konci října své již sedmé album nazvané „Dark Blood“, na němž se ukrývá osm songů. A co ukrývá těch osm songů? Jdeme na to. Midnight Scream se na hudebním poli pohybují od roku 2000, kdy kapelu založil kytarista Pali Ďuriš spolu s baskytaristou Mirem Lászlem, který už v kapele nepůsobí. Během těch osmnácti let si kapela zahrála po boku takových jmen jako jsou Kreator, Rage nebo Accept, což je slušná společnost. A když si vezmete charakteristické prvky pro výše zmíněné kapely, dostane se vám odpověď na to, jaká je deska „Dark Blood“.…

1 9 10 11 12 13 33