Prohlížíte: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Občas člověk píše recenzi, protože ho někdo požádal. Občas píše recenzi, protože se zavázal, občas píše, protože už dlouho nic nenapsal. A občas, ale to se stává málokdy, napíše recenzi, protože má pocit, že když někomu nesdělí, jak je nadšený, něco v něm detonuje. Abych nedetonovala a nezaneřádila si celý byt kousky svých orgánů, raději napíšu recenzi. Drearyym není jen dost mladá kapela, založená v roce 2014, která vydala svoje první dlouhohrající album. Drearyym, ať už se to jejich zatracené jméno vyslovuje jakkoli, je skvělá kapela. Je to objev. Je to parádní hudba, která vám rozšíří zorničky a bude lechtat vaše bubínky.…

Jyväskylä je dost dobrá adresa, pokud se potřebujete nutně narodit jako hudebník a pokud tedy není vaším rodištěm Kotka, protože tam porodnice chrlí metalové mágy jak na běžícím pásu. Na druhou stranu to ovšem znamená, že budete mít zatraceně velkou konkurenci. A v té konkurenci musíte uspět. V zemi, kde má každý dům minimálně jednu metalovou kapelu je to docela dřina. Recenzenti však mohou z tohoto zoufalého přebytku dokonale těžit, protože konkurence plodí nezřídka kvalitu. A tak se od samého začátku tohoto mladého roku nořím do bublinkové lázně vynikajících finských alb. Jak z toho na konci roku sestavím svůj osobní žebříček deseti nejlepších, to…

Přes Vánoce jsem se rozhodla, že si trochu zadoomařím, a tak jsem se pustila do recenzování nového EP od kapely Death Metal Pope s názvem „Harvest“. Tato americká banda byla založena v roce 2014 a pochází z Long Island z New Yorku. Trojice hudebníků vydala hned rok po jejich založení první EP, a to „Tardus Mortem“, a nyní, respektive minulý rok 2016, další EP a to právě „Harvest“. Když jsem poprvé uviděla název kapely, čekala jsem naivně, že se setkám s death metalem, ale zmýlila jsem se. Death metalu najdete v jejich hudbě jen pomálu. Většina jejich tvorby se pohybuje…

Říká se, že co Čech to muzikant a co Moravák to zpěvák. Což by znamenalo, že každý na něco hraje a  je zde zpěváků přehršle. Opak je pravdou. Je sice fakt, že po revoluci jsou podmínky pro založení kapely o něco příhodnější, avšak mnohé spolky, které byly založeny v té době, již dávno neexistují  a ty co existují, profitují na hitech z let minulých. Dalším a rozhodně ne posledním problémem je, že se muzikanti bojí experimentovat a málokdy se pustí do vod neprobádaných. Když jsem někdy kolem roku 2012 zaznamenal kapelu Spreading dread, tak to především kvůli jejich prvotině Sanatorium, která…

Suicidal Tendencies (ST) – kapela, která vznikla před více jak pětatřiceti lety a za dobu svého působení se stala legendou. Sebevražedné skejťáky netřeba více představovat. I tak by se však hodilo říci něco ohledně jejich současného obsazení. Jediným, kdo zůstal z původní sestavy, je zpěvák Mike Mury. Dalším členem, který má své místo v ST již více než dvacet let, je kytarista Dean Pleasants. Na basu hraje jejich bývalý fanoušek a nynější člen Ra Díaz. Roli druhého kytaristy pak obsazuje mladý Jeff Pogan, který v kapele hraje sice pouhý rok, avšak s ST již za předchozí dva roky coby kytarový…

Rock poslouchám jen v případě, že: mě někdo naštve při nakupování v naší samoobsluze, jejíž návštěva je sama o sobě průjezd čirým peklem mi někdo šlápne na nohu v metru, vezme mě loktem a vynadá mi, že zacláním mám hodně zvláštní náladu, která vyžaduje zvláštní opravné prostředky. Vzhledem k tomu, že se samoobsluze vyhýbám, v metru čile uskakuji a jinak jsem v podstatě věčně spokojené, usmívající se individuum, rock k životu nepotřebuji. Bojím se motorek, navíc ani netuším, jak se na tom sedí, a jsem fyzicky typ…bába na babetě, takže žádné ladné tvary v lesklé kůži (nerada vypadám jako tuleň). Navíc, rock je pro mou neromantickou, sarkastickou…

Exploding Head Syndrome (EHS) je kapela, která pochází z norského hlavního města Osla. Vznikla v zimě roku 2010, kdy se dva dlouhodobí přátelé Eirik a Morten rozhodli založit punkovou kapelu. V dalších měsících se k nim připojili přátelé Bjørnar (basa), Lars (bicí) a Geir (kytara). V tomto složení pak nahráli své první album nesoucí jméno kapely. Album bylo velice dobře hodnoceno a kapela díky tomu dostala možnost odehrát turné po celém Norsku. V roce 2013 nahráli EHS své první studiové album Disciples of Reason, které vyvolalo velice pozitivní ohlasy. Přední norská rocková rozhlasová stanice prohlásila uskupení na základě tohoto alba…

Byla jsem sama zvědavá, co za novinku uslyším v roce 2017. A protože ráda vítám vlaštovky z Finska… no dobře, v zimě asi spíš krkavce, otevírala jsem balíček s názvem „Rajalla“ pomalu, opatrně a s dobrým pocitem lovce čokoládových bonbónů v neotevřených bonboniérách. Název zněl velmi finsky a příchuť – trash metal – vypadala jako slibná náplň výbušné karamelky. Inu, je to finské. Protože kapela, pocházející z Helsinek a hrající pěkný „suomi trash“, se nebojí domácího jazyka a neexperimentuje s angličtinou. Tak se dost přirozeně nabízí srovnání s ikonickou kapelou „Stam1na“. Hned na úvod můžu říct, že je to jiné než „Stam1na“ a pro nefinské posluchače možná v některých aspektech…

Adept na začátku roku vyrukovali s novou fošnou „Sleepless“, kteráž se svého zrození dočkala po dlouhých bojích, těžkých bolestech, průtazích, kdy nakonec musela být natočena znovu. Po měsících pnutí a spekulací, jestli vůbec existuje, tak byla přivedena na zemský povrch, vrhla své zářivé světlo na metalcorové oceány a udělala další zářez do diskografie těchto Švédů. Musím přiznat, že když byl vydán videoklip k „Dark Clouds“, přehrála jsem jej jednou, a poté jej lehce upustila do hlubin zapomnění. Nedala jsem mu čas potřebný k širšímu objevování novinky, i když ve mně stále divoce bobtnají radostné a bouřlivé vzpomínky z vystoupení v pražském Futuru v roce 2013. Až…

„Mustan Kuun Lapset“ nejsou rozhodně neznámými nováčky, kteří by vydávali svou prvotinu. Zároveň ale nejde o muzikanty, kteří by své publikum nějak zvlášť zahlcovali nepřeberným množstvím alb. Poslední dlouhohrající deska vyšla v roce 2007, a to je, řekla bych, poměrně dost dávno, takže „Mustan Kuun Lapset“ mohli upadnout v zapomnění. Do roku 2017 se „Děti černého měsíce“ rozhodly vykročit s novinkou nazvanou „Saatto“, což je průvod nebo spíš procesí, jak by se dalo hezky česky říct. A jde o procesí zvukově zajímavých, melodických skladeb. Vyplatilo se počkat si na „Saatto“ tak dlouho. „Mustan Kuun Lapset“ jsou na finské black, dark metalové scéně už pěkně…

1 16 17 18 19 20 31