Prohlížíte: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

S Be’lakor jsem se poprvé osobně setkala před dvěma lety na Brutal Assaultu, kde pro mě byli neznámou kapelou, ale z nějakého důvodu mne zaujal jejich název. Škatulka melodic death metal taky nezněla špatně, rozhodla jsem se tedy první den festivalu okořenit něčím novým. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. Již na začátku setu jsem se vznášela na vlnách melodických riffů, hlubokého chrapláku a temnějšího feelingu dokreslovaného klávesovými party. Když ke mně na počátku roku připlula zpráva o novém albu, v kostech jsem cítila, že Be’lakor posunou laťku opět někam výš. Bohužel mnoho lidí novinku celkem podcenilo a nedalo jí dostatek…

S oblibou chodím na koncerty malých, především thrash metalových kapel a poslední rok na nich dost často potkávám kapelu Coldblooded Fish. Poté, co jsem navštívila jejich čtvrtý koncert, jsem se rozhodla, že by nebylo od věci si taky koupit jejich CD „With The Fishes“. Na obalu je pět rybek vyskakujících z jakési toxické žumpy. V nich můžete rozpoznat členy kapely, jejichž pravou podobu naleznete uvnitř obalu společně s koláží fotek z koncertů a turné. Moc pěkný nápad, ovšem fotky jsou v tak mizerné kvalitě, že to shazuje celkový dojem. A teď už k hudbě. S prvním songem se na vás navalí…

Perún hromom žehná nám! A muselo to zřejmě být velké požehnání. Po dvou EP přicházejí pagan/black metaloví Ramchat se svým prvním dlouhohrajícím albem „Atrana“. Oslava pohanství může začít. Po třech letech existence kapely je tu debut s velkým potenciálem. S novým zpěvákem Martinem „Walki“ Valkarem strávili Ramchat dva měsíce ve studiu Rolanda Grapowa, který z nich dostal tři čtvrtě hodiny muziky plné hromobití. Hned od úvodu se rozjede mašinérie pořádně našlápnutých kytar a kulometných bicích, aby až na výjimky neztrácela z vysoce nasazeného tempa. A když Mišo Goldberger rozhýbe šlapky u kopáků na maximum, je to pořádná vichřice. Ale Atrana…

Mladá kapela Through the Disaster vznikla na přelomu let 2014/2015 v důsledku toho, že basák Ondřej Nešetřil a bubeník Martin Rokos chtěli hrát tvrdší muziku… A tohle duo nejen chtělo, ale hlavně našlo dva vhodné spoluhráče, kteří si s nimi i přes menší personální trable sedli. Na konci letošního srpna vyrukovala banda do boje s eponymním EP „Through the Disaster“. To je výsledkem cca roční práce a musím napsat, že je to znát. Samotné EP začíná nesměle, aby se v průběhu intra roztočil vichr v rytmu death/HC. Druhá skladba odhalí „Through the Disaster“ v celé kráse. Bubenická smršť, změny tempa, troufalé…

Vlkodlačí smečka s kořeny v Německu a Rumunsku Powerwolf letos opět vycenila své ostré powermetalové tesáky a zaútočila na své fanoušky s nahraným živákem „The Metal Mass“. Mše byla zaznamenána jak na DVD, tak na CD a právě o dojmy z CD bych se s vámi chtěla podělit. Nahrávky na albu pocházejí ze tří koncertů, a to z festivalu Masters of Rock ve Vizovicích, který jsem měla to štěstí navštívit, ze Summer Breeze a Oberhausenu – tři zastávky z mnoha na jejich Wolfsnächte tour. Album a koncertní setlist sestavili Powerwolf z výběru svých nejlepších skladeb. A měli z čeho vybírat, jelikož za dobu, co tato vlčí partička krouží na metalové…

Už je to delší doba, co jsem poprvé slyšela „Zbojnický tanec“, a je tomu ještě déle, co toto album bylo vydáno. Je to druhý počin kapely Catastrofy, jehož texty jsou zpívány ve slovenském jazyce.  Abych řekla pravdu, tak mne tato kapela zaujala až po poslechu „Zbojnického tance“, a to na tolik, že jsem se rozhodla přidat tuto recenzi, i přesto, že album bylo vydáno již před rokem. Dle mého názoru kapela právě tímto výtvorem dokázala, že jí patří místo mezi předními představiteli česko-slovenského undergroundu, a jako taková by na portálu obscuro.cz neměla chybět. Na obalu CDčka si můžeme povšimnout zbojníka…

V aktuální recenzi určitě nehodlám čtenáře brzdit podrobnou pitvou posledních událostí okolo norského jména Immortal, při jehož vyslovení zamrazí v zádech snad každého posluchače norské black metalové scény, převážně milovníky 90. let. Pouze stručně zmíním, že po oněch nepříjemných událostech mnou pronikl všudypřítomný pocit nezměrného zklamání (Immortal kdysi patřili mezi mé první kapely, pářící se se souslovím black metal), zhnusení (Abbath jako člověk v mých očích neuvěřitelně klesnul) a nakonec ztráta jakéhokoliv očekávání od umělce, zrazujícího svůj severský klan kvůli tahanicím o jméno. Odplata však brzy nastane v podobě návratového alba Immortal, které na scénu přivede samotný mozek tohoto pojmu…

Posloucháte-li thrash metal a chodíte-li aktivně na koncerty, pak určitě znáte mladou kapelu Acid Force. Pokud na vás sedí první dvě tvrzení, ale výše zmíněnou skupinu neznáte, měli byste si honem rychle doplnit mezery. Tato kapela, existující teprve dva roky, totiž ví, jak se dělá hudba, a rozhodně má co nabídnout. Jejich konto čítá jedno jediné album, avšak v hudbě nejde o kvantitu, nýbrž o kvalitu – a ta mu rozhodně nechybí. Také musím podotknout, že koncerty této bandy jsou nezapomenutelným zážitkem. Kluci vědí, jak se pohybovat na pódiu, a vše to prostě působí velice profesionálně. Shrnuto a podtrženo, opravdoví…

Nizozemská kapela Delain letos oslavila 10. výročí a to deskou „Moonbathers“. Stejně jako noc prosycená měsíčním svitem má deska své světlé a veselé skladby, ale také temné a melancholické. První skladnou na albu je „Hands of Gold“, začínající dramatickým orchestrálním intrem. Tyto orchestrální prvky mají Delain album od alba lepší a propracovanější. Refrén skladby zpívá Charlotte ve sladkých výškách, ke konci skladby ale idylickou atmosféru vystřídá temný a monstrózní growling Alissy White-Gluz, která s Delain již spolupracovala na minulém albu, konkrétně na skladbě „Tragedy of the Commons“. Skvělý rozjezd na začátek alba. Následuje „Glory and the Scum“, dle mého názoru jedna…

Black metal – Polsko, z tohoto spojení je myslím zřejmé, že se většinou bude jednat o soužití těch nejzlejších entit, terorizujících svět těmi nejhoršími nočními můrami. Mgła tomuto polskému hnutí vévodí, minimálně tedy v rámci smrdutého undergroundu. Dvojice neznabohů Darkside (bicí) a M. (vokál, kytara, basa) svou ponurou, plazící se mlhu vypouští na tento svět již od roku 2000, ale od zmíněného čísla mají na svém kontě pouze tři desky, doplněné o tři EP, dvě kompilace a jedno splitko. I přes fakt malého počtu dlouhohrajících desek však Mgła platí za veličinu temného umění, rebelující proti všemu pozitivnímu a pěknému. Může…

1 20 21 22 23 24 32