Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

SEKHMET patří mezi největší české black metalové kulty v rámci undergroundu, kulty, jejichž plameny ze samotných pekelných útrob sahají až za hranice naší malé země. Ani nevím, kdy jsem na kapelu poprvé narazil, ale pamatuji si, že to bylo právě na nějakém tom koncertním obřadu. Vím, že mi tahle děčínská parta uvízla v paměti, a od těch dob jsem ji navštěvoval na živých orgiích pravidelně a proháněl hřívu v prvních bitevních lajnách. Nyní se mi dostává do rukou kazeta posledního alba rozvíjejícího výraz SEKHMET do nových míst černého undergroundu, plného chladu, vlhka a tmy, v němž budou pouze praskat kosti…

Ostravští NAHUM patří mezi velmi nadějné české smečky. Jejich kariéra započala roku 2004 a se svým debutovým materiálem “The Gates are Open” vykročili na pouť plnou thrash metalových kvapíků a death metalového drcení. Kapela roku 2012 totiž vydala na debutový počin kvalitní písně, ale fanouškovskou základnu si pánové vybudovali hlavně ustavičným koncertováním a kvalitním pódiovým vystupováním. NAHUM však nyní přichází s novým kotoučem, jež při sjíždění v přehrávači srší jiskry na všechny strany a hrozí nebezpečí podpálení vašeho pokoje. V minulosti se brány chaosu otevřely, nyní postupuje světem to, co bylo vypuštěno, a zpustoší to vaše sluchovody stejně jako apokalypsa…

Devin Townsend je podivná osoba. Ve svých 43 letech má na svém kontě více alb než většina kapel, které hrávaly na dobrou noc už tyranosaurům. Jeho hyperaktivita nezná mezí a nikdy nevíte, čím vás překvapí příště. Skládá hudbu, kterou můžete milovat nebo nenávidět. Já se hrdě hlásím do první skupiny, a jelikož jsem měl jeho nové DVD Ziltoid live at the Royal Albert Hall slíbeno pod stromeček, o hlavní motivaci, proč se těšit na Vánoce, bylo rozhodnuto už dlouho dopředu. A jak toto dílo dopadlo? DVD je rozděleno na dvě poloviny. První část je kompletní přehrání nového CD Z2 -…

NOCTURNAL DEPRESSION platí za řekněme kultovní skupinu v rámci žánru DSBM. Jejich pouť plná chmur započala v roce 2004 a od tohoto data těleso zplodilo sedm dlouhohrajících alb, což je poměrně hojné množství. Ne vždy byli tito strašáci přijati. Muzika občas zněla opravdu garážově, buď jste byli nadšenci onoho žánru a hltali jste to plnou měrou, nebo jste odvraceli své zraky k jiným kapelám. Mně se onen nekvalitní zvuk zamlouval vždy, způsoboval ještě děsivější představy v hlavě. Hlavní persóna Lord Lokhread nyní však dokazuje, že ani on nehodlá stagnovat se svým zvukem, a nahrál doposud nejvíce profesionální dílo, které vás…

Žal, smutek, utrpení a mráz, tato slova popisují muziku, již produkují ruští, těžko uchopitelní KAUAN. Kapela ještě nedávno pro mě byla velkou neznámou, ale s vydáním nové desky „Sorni Nai“ jsem zaznamenal velké nadšení ze strany hudebních kritiků, posléze i posluchačů, člověk se pak zajímá, co že to vyvolalo takový rozruch, no ne? Není se čemu divit, skupina nahrála něco, co i v dnešní době můžeme nazvat originálním, svojským, revolučním ve svém žánru, přesto masami naštěstí nepovšimnutým. KAUAN je zvláštním tělesem, pochází z Ruska, ale nyní se vyskytuje na Ukrajině, jazyk, ve kterém jsou psány texty, je ovšem finský. KAUAN…

Přesuneme se nyní společně do roku 2002, kdy u labelu Supersonic Records vyšla pro kapelu významná deska „Symbol of Life“ a pro britské gothic/doomaře nastala nová kapitola existence. „Symbol of Life“ byl takový návrat Britů do staré formy, ovšem v novém kabátě. Po šílených experimentech s pop/elektronikou, kdy kapela na albech „One Second“ a „Host“ opustila svoje doom/gothic metalové romance, se vytasila s něčím zcela nečekaným a vlastně v rámci diskografie skupiny alternativním. „Symbol of Life“ bylo alternativou, neboť si vzalo onu elektronickou složku z předešlých děl a spojilo ji s gotickou érou PARADISE LOST. Tento temný koktejl má za…

DARK SEAL mohu označit za svoji srdeční kapelu, alespoň co se české scény týče. Tato brněnská smečka, jež si našla zalíbení v keltské historii, totiž patřila mezi moje první tuzemské úlovky, tudíž od té doby keltské válečníky sleduji a především navštěvuji jejich koncerty, při kterých je vidím neustále růst do výšin. Nového alba jsem se upřímně docela bál, bál jsem se hlavně skladatelského selhání. Píšu to proto, že skladbu „Luna“ DARK SEAL hráli živě už před vydáním „Pagan Throughs Vol. 2“ a popravdě píseň mě spíše nudila, než aby zanechala nějaké pozitivní stopy. Na druhou stranu jsem si držel takovou…

Projekt POSTCARDS FROM ARKHAM jsem objevil čistě náhodou díky slušnému rozruchu, který způsobilo vydání nového alba „ÆØN5“. Album totiž zasypali hudební kritici i fanoušci vřelými slovy chvály, mě však nadchnul fakt, že v naší malé kotlině konečně někdo začal dělat pořádný post rock, když pominu HEIDEN, kteří ale s novinkou zrovna dvakrát nepotěšili. Proto jsem ani chvíli neváhal a ihned si pustil videoklip ke snové písni „Aeon echoes“, který jsem v zápětí zhlédl snad ještě desetkrát, než jsem si uvědomil, že jsem se v mystickém, snovém lese, v němž se dějství odehrává, dočista ztratil a nemohu najít cestu zpět… Nové…

BLOODY LAIR – kapela, jež se může honosit statusem „kultovní“ ve svém prostředí, ale nikdy snažení skupiny nestačilo na proražení vpřed na pozice kolegů jako INFERNO, NAURRAKAR, SIVLA NIGRA a tak dále. Moje osoba se nestřetla s minulou tvorbou, než sáhla po možnosti recenzovat nový nosič „Behind the Gates of Terror“, jenž dle slov jiných měl být tím nejlepším, co skupina stvořila a měl ji katapultovat do vyššího patra prohnilého hradu plného zmučených duší, volajících po odplatě, opředeného špínou a pavučinami vzniklými z let uplynulých. Jestli se tak opravdu stalo, se dočtete níže, ale můžu prozradit , že jsem na…

Po deseti letech se po albové stránce probudila ze smrdutého bahna zapomění finská obluda jménem Tyranny! Duo Matti Mäkelä (kytary, vokál, samply) a Lauri Lindqvist (vokál, basa, klávesy) natočili druhou desku s názvem „Aeons in Tectonic Interment“, která otvírá brány říše temnoty, beznaděje a deprese víc než dokořán. Rád bych se vyhnul zbytečnému klišé, ale v rámci funeral doomu tohle duo nahrálo desku roku (promiňte Skepticism). Samotnou desku otvírají tajemné kroky a i snad skřípání dveří, které má navodit nervozitu z toho, co v následujících jednapadesáti minutách uslyšíme. Na  „Aeons in Tectonic Interment“ je pět skladeb nabitých mrazivou atmosférou podpořenou…

1 34 35 36 37 38 42