Na Obscuro.cz se můžete setkat se severským metalem. Představujeme vám novou rubriku, která bude mapovat metalovou tvorbu severu Evropy. Chceme vás seznámit se známými i neznámými kapelami, novinkami a aby, která už možná nejsou horká novinka, ale neměla by ujít vaší pozornosti. Doufáme, že si novou rubriku užijete.
V posledním čtvrtletí se finská scéna rozhýbala a začala chrlit novinky, takže musím přiznat, že je nestíhám ani poslouchat, natož psát recenze. Je ale škoda pominout zajímavé novinky, které by za normálních podmínek asi ani nedosáhly na recenzi. Dnes se podívám na dvě zajímavé kapely, které se na finské scéně ještě nestačily plně etablovat, ale rozhodně stojí za poslech. Distress of Ruin, karelská melodeathová úderka Těmi prvními jsou Distress of Ruin, rodáci z Joensuu, o kterých se dozví čtenáři Obscura víc z připravovaného rozhovoru. Pro Finský koutek to rozhodně není neznámý band, o Distress už jsme tu psali. Ale stále…
Hledání nových talentů a nových, neoposlouchaných alb je občas náročné a člověk se raději vrátí k těm starým, osvědčeným. Přesto každý rok hledám, každý rok sjíždím novinky a čekám na výbuch ve své hlavě, na prudký úder uvnitř neuronů, na zatajení dechu. I když tento rok přinesl dost kvalitních alb, většina z těch nejlepších patří osvědčeným matadorům. Nováčci se drželi zpátky a příliš nevyčnívali. Až do momentu, kdy pětice z Helsinek, která nese název Voidfallen, vydala svůj dlouhohrající debut „The Atlas of Spiritual Apocalypse“. Zatajil se mi dech a výbuch v hlavě byl devastující. Tohle je konečně zvuk, na který jsem…
Nadaní melodici z Jyväskylä se na čas odmlčeli a nevypadalo to, že by se jim po odchodu frontmana chtělo obnovit projekt, který táhli od roku 2014. Po vydání prvního dlouhohrajícího alba „Anthem for Resistance“ (2018) motýl Callidice složil křídla a na čas usnul. Jaké je jeho probuzení? https://obscuro.cz/recenze-callidice-anthem-resistance/ O Callidice už jsem pro Obscuro před časem psala, a to nejen proto, že mám ke kapele osobní vztah. Zdála se mi natolik zajímavá a její protagonisté natolik talentovaní, abych jim věnovala zvýšenou pozornost. Callidice se také před několika lety zastavili v Praze, a přestože jejich vystoupení připomínalo spíš party pro pár přátel,…
Po delší odmlce se hlásí rubrika Finský koutek, s omluvou všem čtenářům. Finští hudebníci samozřejmě nespali, a tak je novinek na scéně velké množství. Finové si vždycky nejlepší kousky chystají na závěr roku, čímž mučí recenzenty, ale seveřané bývají prostě aktivní jen při nízkých teplotách, nevyčítejme jim to. Dneska určitě na všechny nedojde, ale podívejme se alespoň na některé. V září vyšlo nové dlouhohrající album melodiků Shadecrown. Kapela z Viitasaari, kombinující melodický death a doom, už předtím vydala dvě velice kvalitní alba, takže očekávání byla velká. Jestli je charismatičtí hudebníci naplnili, nebo ne, to si rozebereme v chystané recenzi, nicméně album…
Zdá se, že letošní rok bude na skvělá alba dost plodný. Nestíhám poslouchat ten příval novinek, a přitom si říkám, jak jsou na tom asi ostatní? Taky poslouchají nové věci, loví, pátrají a litují, že se nestíhají vracet k oblíbeným albům? Já to tak mám už dost let. Osvědčená, milovaná alba si dávám za odměnu, ale většinou hledám úplně nová. Vlastně by mě zajímalo, jak jsou na tom naši čtenáři. Nová, nebo osvědčená? Podle postů v metalových skupinách na sociálních sítích bych hádala, že převažují ta osvědčená a známá, ale třeba je to jen můj dojem, nepodpořený solidním výzkumem. A…
Finský koutek nemůže pominout fakt, že dnes, teda 5. února vychází nové album finských folk metalových klasiků Korpiklaani. https://www.youtube.com/watch?v=qysLqljaREs&list=PLK5o9vFhveU3qP7JyUstAxq6cUmLaVFs6&index=1 Nové album „Jylhä“ přináší třináct skladem, které dávají dohromady hodinu poctivé finské hudby. Cover alba vytvořil umělec Jan „Örkki“ Yrlund. Album „Jylhä“ vychází u Nuclear Blast a doufáme, že bude mít úspěch i v období, kdy Korpiklaani nemohou rozjásat publikum na některém z velkých festivalů. https://open.spotify.com/album/2gsQLMCZXvrq3Rlb4S424v?si=0wXSxONeQXqAC1PpmzdIsg
Nedávno jsem přemýšlela o tom, jestli vlastně ještě vůbec existuje gothic metal jako subžánr. Ve výčtu nově plánovaných alb ho totiž pro tento rok moc nenajdeme. Finsko dříve produkovalo poměrně zajímavé projekty k uspokojení dětí noci, ale jak se zdá, post-metalová a ambientní vlna spláchla většinu gotizujících snah do neznáma. Nicméně stále ještě existují veličiny, které mi opakovaně probleskují v tajmlajně na metalových skupinách, a tak si říkám, že některé skladby a některé kapely prověřil čas a postavil je na malý, temně černý piedestal v rohu zakouřené absinthové kavárny. Připomeňme si spolu s Finským koutkem alespoň některé nesmrtelné finské upíří…
S novým rokem se na finské scéně objevilo zcela nové uskupení, které se navzdory extrémní konkurenci rozhodlo prodrat se sněhovou lavinou finského melodeathu. Neznáte je, ale patrně je rádi poznáte. Ephemerald jsou totiž hodně nadupané komando finských sekerníků. https://www.youtube.com/watch?v=na66-C2lkM8 Před pěti lety finskou metalovou scénou proběhla zpráva o nepokojích v kapele Frosttide. Zakladatel symfonické melodeathové formace, skladatel a kytarista Joni Snoro, zůstal bez skupiny, což nebyla zrovna radostná informace. Nemělo cenu spekulovat o tom, proč se Snoro s Frosttide rozešel, původní kapela ale pokračovala bez svého otce a ten zůstal se svou kytarou stát zabořený do sněhu a dumal, co bude…
Možná by se mohlo zdát, že omezení roku 2020 se finské metalové tvorby moc nedotkla, protože Finové si patrně lockdownu ani nevšimli. Pravda, co se týče tvorby finských kapel, i v tomto roce vznikly pronikavě pěkné kousky do sbírky metalových finofilů. Ale jinak bylo na finské scéně stejně smutno jako kdekoli jinde. Festivaly v Tusce, Kotce i v dalších místech byly zrušené nebo se odehrály online formou. Kapely rušily tour, koncerty a snažily se přitáhnout fanoušky ke streamovaným zážitkům, které většinu lidí prostě moc netěší. Někteří hudebníci si prošli izolací z důvodu onemocnění, jiní se zabouchli do studia s láhví…
by Ms Cesar Little and Friend X, also published on obscuro.eu Ever since Waltari are well known for a wild and crazy mixture of genres. Given their first album, “Punk Monk” in 1991 already consisted Punk, Metal and Funk elements, they have experimented with nearly every existing musical genre. Now they released their newest masterpiece “Global Rock”. As usual, what we can expect the most is the most unexpected. True warriors of Finnish Heavy Metal Waltari is one of those bands that may be considered a muscle enabling the heart to beat of the Finnish metal scene despite they might…