Hetroertzen - Ain Soph Aur (2014)

Chilští mystikové Hetroertzen patří k těm zajímavějším jménům na UG scéně. Jejich kariéra začala roku 2001 a ve své době patřili do těžkého a hlubokého, černého undergroundu, ze kterého se postupně muzikanti probojovali až na přední místa této scény. Skupina se vždy prezentovala black metalem se silnou atmosférou, to co ovšem předvádějí na posledních albech přesahuje černě kovovou škatuli, celkově Hetroertzen tvoří něco, co je více než jen obyčejnou hudbou. Jejich velice okultně znějící black metal, plný mysticismu a satanismu, zní neuvěřitelně, připočtěme si epickou show, plnou rituálů a výzdob podia, image ladící k této musice. Hudebníci si vytvořili svůj vlastní, temný svět, plný překvapení a temných pocitů, které útočí na lidskou představivost. Uskupení tvoří tři hlavní členové a těmi jsou: Frater D – dříve kytary, nyní vokály a bicí, Askvader – kytary, Sevekh – kytary. Muzikanti jsou doplněni o koncertního basáka a bubeníka. Již minulé album jsem shledával za vrchol tvorby těchto satanášů, tedy než vyšlo recenzované dílo, novinku jsem napjatě očekával a ony očekávání byli vysoké, avšak moje choutky po dávce pochmurné muziky byli více než jen uspokojeny.

Emitte luce tuam et veritatem tuam

Lucis ferus requiem aeternam bona eis

Et lux perpetua luceat eis.

Te becet hymnus Pater. Rex gloriae.

Již první píseň po ambientním intru, Blood Royale mi vyrazila dech a srazila na kolena, ze kterých jsem se už na nohy nepostavila i po konci alba jen nechápavě čuměl. Naprosto precizní riffy, které okamžitě začali svádět mou mysl, do toho mistr Frater D spustí neskutečné vokální polohy, čistý zpěv, který se pohybuje místy až na hranici operního hlasu je dech beroucí. Tolik emocí, temnoty, nenávisti ke všemu živému v jeho hlase, až posluchač jen zmraženě sedí a nechápe. Celkově musím zpěváka vychválit, protože to co předvádí je nepopsatelné, jeho nejlepší výkon, jaký jsem u Hetroertzen kdy slyšel. Hluboké vokály, šílený, maniakální jekot, čistý zpěv na hranici operního, všechny tyhle polohy používá ke kázání svých mystických textů a dostane vás tam kam přesně chce. Rozhodně nejsilnější článek alba, nedovedu si zde představit jinou osobu za mikrofonem. Jistě, někdo možná bude kritizovat jeho vystupování, mě osobně se hlasová pestrost líbí více, než jen klasický skřek. Dokonce si dovolím tvrdit, že čisté vokály jsou působivější u tvorby Hetroertzen, než jen klasický havraní skřehot.

Další kapitolou samou pro sebe jsou strunné nástroje. Kytaristka Askvader sází jeden kvalitnější riff za druhým, mají bravurní nápady, až zhypnotizují posluchače, korespondují s vokály, dokonale vytváří atmosféru, která způsobuje, že muzika těchto hudebníků zní jak temná mlha, jenž vás obklopí, omámí, zhypnotizuje, přimrazí k židli. Skupina ani nepotřebuje klávesové party, které jsou mírně použity v ambientních kompozicích. Vše obstarává zpěv a kytarová hra. Nejsilnější riff je v již zmíněné Blood Royale, při tomto riffování mi běhá mráz po zádech, uhrančivá melodie. Ozvučení desky je tak akorát, tedy zvuk je dostatečně čistý na to, aby nechal promlouvat čitelně všechny nástroje, ovšem má i jistou špinavost, tudíž takový ideál. Po každé kompozici nastává ambientní, kratší skladba, která posluchače připraví na další nálož té skvostné muziky. Jednotlivé nástroje jsou zakomponovány pečlivě, tak aby se doplňovali vzájemně a vytvářeli působivou, temnou mozaiku zvuků, ve které můžeme vždy najít nové a nové prvky. Ještě bych rád podotkl, že leč nahrávka působí opravdu velice silnou, mystickou aurou, která v posluchači doslova vytváří obrazy, pokud má dotyčný představivost, vyskytnou se na albu i heavy prvky, opět se musím vrátit hlavně k songu Blood Royale a pak k písni Endless Light. Ovšem již zmíněné prvky nijak neničí tu pěknou atmosferičnost skladeb, ba spíše zpestřují melodickou stránku kompozic. Rád bych vyzdvihl především píseň Procession of the Silver Fire, protože zde mne dostal opět vokální projev pana zpěváka a mocná, hutná atmosféra, latinské texty, které Frater D doslova fanaticky káže, jeho hlas zde probouzí velice mnoho emocí a pocitů, až mi z toho běhá mráz po zádech. Pomalé tempo a mírně upozadněné kytary vytváří mystickou stěnu, jenž vás zahalí. The Luminous One je rovněž jeden z bodů, co bych rád více přiblížil. Jedná se o skladbu, která začíná ambientně, to se ovšem po pár minutách změní, pomalé bubny a klavírní melodie se přelinou do skvostné melodické stopy, která táhne celou píseň, zase ta šílená atmosféra a fanatický vokální výstup zpěváka učiní své.

Sanctus Lucifer repraesentet eas

In lucem sanctam.

Domine! De morte transire ad vitam.

Sanctus sanctus Deus sabaoth.

Hosanna in excelsis.

Lux alterna luceat eis.

Co více dodat k této hudební dokonalosti, co ovšem přesahuje chápání hudby? Co působí doslova jako výjev temných, okultních obrazů, které se pak posluchači promítají v hlavě? Chtěl bych tohle divadlo jednou zažít i naživo, protože to musí na fanoušcích zanechat veliké zážitky. Nevím, jakou deska bude mít roli na hudební scéně, kapelu ovšem posunuje na vyšší level a troufám si i tvrdit, že si Hetroertzen najdou tímto dílem nové a hladové fanoušky. Já si na cd vytvořil závislost, které se nemohu zbavit a popravdě ani nechci, neslyším zde ani jednu chybičku, ani náznak vaty, nudy. Dokonce i geniálně zpracovaný obal, který můžete prozkoumávat při poslechu desky, je vkusně nakreslený. Nemám slov na to co kapela vytvořila, bez váhání dávám plný počet bodů, již po prvním poslechu se mi tyto řádky rodili v hlavě. Doufám, že si svoji kvalitu tato smečka udrží i na dále! Hail Lucifer! 10/10

Album vyšlo u Lamech Record v roce 2014