Headbanger –redaktor
My Dying Bride: The Ghost of Orion
My Dying Bride patří mezi menšinu kapel, které staví svou hudbu na textech. Kdo sleduje dění kolem zpěváka a textaře Aarona Stainthorpa, ví, že za sebou má nelehké období. Emocionálně vypjaté situace však kromě osobní bolesti přinášejí i inspiraci, a v případě britských pionýrů melancholie a zádumčivosti se (po kolikáté už?) podařilo tísnivou pachuť nepřízně osudu promítnout i do jejich nové desky „The Ghost of Orion“. Můžu se rýpat v tom, že se vrátili o dvacet let nazpět a vydali druhé „The Dreadful Hours“, skutečnost je však taková, že je to mistrovsky napsaná deska, která vás vhodí do bazénu beznaděje a bidlem vás bude odstrkovat od okrajů.
Draconian: Under a Godless Veil
Draconian se vrací na výsluní po pěti letech s deskou, která naplno ždíme potenciál zpěvačky Heike. Ačkoliv je „beauty and the beast“ styl vokálů ohlodaný na kost, „Under a Godless Veil“ si se žánrovými klišé pohrává sebejistě a bravurně. Zvukově i stylově je to možná dost okatý hold devadesátkám, ale atmosféra vás vtáhne a nepustí. Pro mě je to návrat ve velkém stylu a jedna z doomových událostí roku.
Celestial Season: The Secret Teachings
Když už padla řeč na devadesátky, jeden z klenotů holandské atmo-metalové scény devadesátých let, Celestial Season, se vrátil na scénu po letech sporadických náznaků reunionu. A svůj návrat pojali tak nekompromisním způsobem, že to bere dech. Rozmáchlé akustické pasáže si podávají dveře s hrobovým death-doomem, atmosféra ztěžkne a už vás nepustí. Deska je výrazově konzervativní a pečlivě se drží svých kolejí, v rámci žánru se ale jednoznačně jedná o návrat desetiletí.
Miklaras: Důvod proč „Panther“ je slabota nesouvisí s tím, že tam je rap, ten koneckonců Pain of Salavtion používali v minulosti už mnohokrát, ale v tom, že kompozičně obsahuje ta deska až moc hluchých míst a v porovnání s vrstevnatým předchůdcem je ta deska taková napůl mdlá. Je tam pár fajn songů, ale na glorifikaci to fakt není a zklamání některých fanoušků je imho oprávněné. Ale chválim The Ocean a UIver. Martin Knap: Cením zahrnutí Oranssi a Ulcerate do žebříčku, za mě taky jedny z desek roku. Naopak třeba ti Anaal Nathrakh, nebo Cult of Fire mě tak vysoko překvapují,… Číst vice »
Děkuji za názor.