Belphehor – Conjuring the Dead (2014)

Belphegor – Conjuring the Dead

Rakušané Belphegor jsou velice významnou smečkou na extrémní metalové scéně.Tato banda má už něco za sebou, desky vydává v pravidelných intervalech až pro mnohé nepochopitelným tempem, co víc, každé album je lepší a vyzrálejší, než to předchozí. K tomu si můžeme přičíst velké množství koncertů ročně, co kapela odehraje. Muzikanti na sobě pracují a jde vidět, že kapele věnují veškerý možný čas, co mají.

Skupina je aktivní od roku 1992 a tvrdou dřinou si získala velmi významnou pozici na extrémně metalové scéně. Postavou celého dění je vokalista a kytarista v jedné osobě Helmuth. Je jediný z původních členů, co v kapele přetrvali. Jeho na hudební cestě doprovází basák z Prahy Serpenth. Na novou desku jsem čekal s mírnými obavami, jelikož minulé veledílo bylo opravdu nadupané, dotažené k maximální dokonalosti a překvapilo mnohé posluchače. Helmuth měl ještě ke všemu zdravotní potíže a skončil v nemocnici. Panovaly obavy, že to zásadně ovlivní jeho hlas, což se také stalo. Pro to byly práce na albu odloženy a album má tak od toho předešlého největší mezeru. Osobně jsem se bál po vzhlédnutí živých záznamů, že se z Belphegor stane obyčejný death metal, že ztratí svoji tvář. To se ovšem jaksi nestalo a já byl mile překvapen, jak krásně deska zní.

….Lucifer..Take Her…

Gasmask Terror začíná a již od tohoto songu poznávám klasické Belphegor, jak je známe z minula. I tak ovšem není vše úplně při starém, je zde znát posun kupředu, zároven i prvky z předešlých děl. Už od úvodních sekund je jasné, že album je více death metalového soundu, než kdy dřív. Mé obavy, že Belphegor budou znít jako death metal jsou ovšem zažehnány. Velice se mi líbí, jak Helmuth střídá hodně hluboký vokál, který zní velmi chorobně, s typickým blackovým skřekem. Vše rovnou měrou, vyváženost poloh vokálu je velkým plusem nahrávky. Kompozice zní majestátně, místy až epicky, jako například Rex Thrimendae Majestatis, ve které lze postřehnout akustické kytary, které dotváří atmosféru a epický refrén, při kterém je posluchač vystavěn samotnému peklu. Celkově je CD temné a zlé, jak se na tuto smečku sluší a patří. Kytarové plochy jsou velmi brutální, drtí, ničí, likvidují. Sola vyjíždí naprosto nečekaně a hned zase mizí pod těžkými riffy. Deska je opět profesionálně nazvučená, na tom si kapela potrpí vždycky.

belphegor-2014-1

 

Album zní celkově atmosféricky, i když zde nelze slyšet orchestrace, jako v předešlém CD, tak kapela vytváří velmi temnou a zlověstnou atmosféru. Možná silnější, než na předešlých albech. Legion of Destruction je asi nejvíce pochmurná, od úvodu se na posluchače řítí brutální black/death..vrstvené vokály, skladba je nepředvídatelná, ostatně jako celé album. Neustále změny rytmů a temp si s posluchačem pohrávají. Atmosféra pohlcuje posluchačovu mysl, šílené solo a po něm opět návrat do epična. Lucifer, Take Her mne zaujala asi nejvíce z celého alba, je sice nejkratší písní mezi ostatními kompozicemi, ale celou píseň doprovází ženský řev, který krásně dokresluje atmosféru. Melodické riffy a zlý vokál sužují posluchačovi sluchovody. Skladba mění tempo každou chvíli, po té atmosféru prohlubují i zvony v pozadí. Navazuje Pactum in Aeternum, která ukončuje celé album. Zaujme hlavně zvrácený text vycházející z úst hříšné ženy. Ještě bych chtěl zmínit song In Death, který má až thrash metalový rytmus, ale je zde nejvíce cítit přítomnost death metalu. Zvuk je brutální, tak akorát čistý, ovšem nepostrádá mírnou zastřenost a bestialitu. Muzika je vskutku propracovaná, detailní, různé výkřiky, zlověstný smích, atmosferické sbory v pozadí, také akustické kytary, které kapela použila již mnohokrát v minulosti, ovšem zde opravdu krásně ladí k ostatním nástrojům.

Nové dílo kapely Belphegor obsahuje jak prvky z předešlých cd, tak na kapelu vrhá trochu jiné světlo, nebo tmu, jak chcete. Je ponořené více do death metalové polohy, ovšem s black metalem se dělí rovným dílem. Kapela odvrátila svůj zrak od orchestrací, ale atmosféru vytvořila ještě silnější, než kdy před tím. Skupina si s nahrávkou opravdu vyhrála a tak tu máme opět cd, které nadchne jak stálé příznivce kapely, tak I lidi, co kapelu nesledují. Nechci tvrdit, že se jedná o nejlepší album kapely, že překonali sami sebe, spíš si udržují svůj dosti vysoký standart. Určitě se najdou tací, co nebudou spokojeni, že čekali víc, já osobně nečekal mnoho a byl jsem překvapen kvalitním materiálem , který přináší vskutku zdařilou porci svojsky zahraného black/death metalu. 8,5/10

 

Podobné články

Belphehor – Conjuring the Dead (2014)

| Článek, Recenze | 0 Comments
About The Author
- Black, post, doom (sludge/stoner), ambient, noise, drone, post-rock, shoeagez (Harakiri for the Sky, Anomalie, Downafall of Gaia, Sedna, Belphegor, Horna, Blaze of Perdition, Hetroertzen, Sarkrista, Inferno, Alcest, Les Discrets, Lost in Kiev, Last Leaf Down, God is an Astronaut, Infestus, Marduk, Ad Hominem, Rotting Christ, Kroda, Baptism, Khors, Nokturnal Mortum a mnoho dalšího. Redaktor webů: Marastmusic.com, Metalirium.com, Bes Webzine.sk

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odběr  
Upozornit na