Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Syrovost. Naprostá, čirá syrovost. Tak by se dalo popsat nové album kapely Procrastination s názvem (nebo spíš bez názvu) „Untitled“. Než jsem si šla na poštu vyzvednout CD, stihla jsem si projet jejich Bandzone, abych se blíž seznámila s tvorbou kapely. Při čtení bia mě zaujala následující část: „Snažíme se nehrát (!) zajetá a totálně ohraná schémata aranží a riffů, která dle nás působí spíš jako klišé, než aby zapůsobila svou originalitou. Takových kapel je na světě milióny, a jsou již nyní v propadlišti dějin.“ Pojďme se tedy podívat hlouběji do dění, abychom zjistili, jestli je to, co o sobě…

Finští Blackstar Halo se do mého playlistu dostali vůbec poprvé. Nikdy předtím jsem o kapele neslyšela a je to pro mě příjemný nový objev. Album „Siren“, které vyjde 13. 9. 2019, se pyšní nábojem, energií a neskutečnou sílou. Byť musím uznat, že kapela nevyplodila něco, co by se dalo označit za originální kousek, je to i tak něco, co mě kompletně pohltilo a co jsem si musela pustit hned několikrát. Pokud bych měla něco nejvíce ocenit, byl by to zpěv. Zpěvák se vůbec nebál střídat scream, growl a čistý zpěv v krátkých intervalech a povedlo se mu to tak, že…

Strach z vlastních stínů, plížících se po nerovných stěnách domů. Naše stíny získávají na síle spolu s přicházejícím podzimem, zatímco naše síla se pomalu vytrácí. Sledujeme postupné uvadání léta a víme, že přijdou šedé dny, naplněné depresí a křikem, uvězněným kdesi za naším hrudním košem. Podzimní úzkosti a propady. Těmi zní nové album Shadecrown „Riven“. https://www.youtube.com/watch?v=e6yWQOrnUxA Když jsem poprvé dostala k recenzi album melancholických Finů z Viitasaari, psal se rok 2016 a já zrovna poslouchala trošku jiný subžánr. Album dostalo vysoké hodnocení, ale nijak zvlášť už jsem ho dál neřešila, jen odsunula na stranu a zapomněla na něj. Zhruba o rok později…

Když finská Vorna vydala první dlouhohrající album „Ajastaika“ v roce 2013, bylo lidem docela jasné, že na scénu vstupuje něco velice zajímavého. Ale jak už to u nadějných projektů bývá, nad Vornou visel otazník. Přežije? Bude se profilovat? Udrží si náboj a nápaditost? O dva roky později už bylo jasno, protože album „Ei valo minua seuraa“ dobylo finskou undergroundovou scénu a Vorna se stala milovanou ikonou hledačů nových talentů. Je dokonce natolik oblíbená, že narážku na ni najdete i ve filmu „Hevi Reissu“ (a zajímá mě, jestli objevíte, kde se Vorna ve filmu objevila). Ostatně, náš koutek téhle atmosférické, black/death/pagan metalové…

Občas objevím něco zajímavého nedaleko od domova nebo u našich nejbližších sousedů. Samozřejmě, řeč je o slovenské scéně, která stojí za ponor do metalových vod. O kapele Peorth jsem se dozvěděla tak říkajíc z druhé ruky, ze skupiny zabývající se melodeathem, kde nějaký ten rok dělám admina. Takže se musím přiznat, že Peorth mi zprostředkoval přítel z Indie, což je vlastně trochu trapné, protože slovenská scéna je nám natolik blízká, že bychom ji měli mít poměrně slušně zmapovanou. Peorth jsou na slovenské scéně od roku 2002, takže rozhodně nejde o nováčky, naopak, jde o zkušené matadory v oblasti čistého melodického…

The Holeum – parta ze Španělska, hrající post/doom/dron metal. Na první pohled hodně zajímavá kombinace; pořádně jsem ze začátku nevěděla, co od nich čekat, a upřímně, trochu jsem se toho bála (hehe). Nakonec mě kapelka docela překvapila, když jsem poprvé slyšela jejich nové album „Sublime Emptiness“. Při prvním poslechu mě hned na začátku nadchla napínající atmosféra a tajemno, které vydává úvodní song „Obsidiana“. Je to čisté intro, ve kterém není žádný rušivý element, a milovníci „dunivých“ basů určitě zajásají. Nástroje spolu dobře ladí, každý má své místo, v celém songu není žádné šílené experimentování a je to pěkně „usazené na…

Vítejte ve vnitřním světě mladé dívky, která skrze svůj debutový počin „Anamnesa” vypráví svůj příběh a přemýšlí nad životem a jeho stíny. Vypráví svůj příběh, zároveň však ukazuje lásku k hudbě a odhodlání vyjádřit se, ať to stojí, co to stojí. V podstatě je tohle odhodlání až neuvěřitelné, protože Tereza V. složila a vše nahrála úplně sama v Dánsku. Její progrese je i přes všechna úskalí jedním z faktorů, proč v případě Amissa Anima vidím příslib do budoucna, pokud vychytá některé přešlapy v rámci získaných zkušeností. I přes tento nedostatek zkušeností, což se na výsledku podepsalo, dokázala Tereza velmi rychle…

Česká parta z Prahy, hrající irskou folkovou hudbu s prvky rocku, přichází s albem, na kterém je hned 15 kusů jejich velmi pozitivně naladěné tvorby, svádějící k tanci i nejednomu kalíšku něčeho ostřejšího. Sestava je pestrá stejně jako hudba sama. Album začíná krásně svižnou folkově instrumentální předehrou. Následuje „Feel Like Sailor“ s poutavým textem, která je navíc plná veselých houslových melodií a vokálních „Yo ho!“ Po několika poslechnutích mi uvízla v paměti stejně jako několik dalších kousků. Další song „Bold Jamie“ přináší první pomalejší tempo na albu. Krásný kus příběhu i hudby. Texty opravdu stojí za přečtení. Nástroje se doplňují…

Američtí Challice of Suffering vydali své druhé album, které od prvních tónů slibuje velkolepý funerální zážitek. Do velké míry se kapele podařilo vystavět poměrně impozantní základ, který občas připomíná hororovou atmosféru ze starých filmů německého expresionismu. Challice of Suffering vznikli vlastně nedávno, v roce 2015, a debutovali s albem „For You I Die“ z roku 2016. Jde tedy o dost mladé uskupení, které má kam růst a kam se rozvíjet. Nové album „Lost Eternally“ vydané pod hlavičkou Transcending Obsurity Records přináší velmi klasický formát funerálního doomu, který má své silné i slabé stránky. V tomto roce už vyšlo pár velmi dobrých…

Pokud jste ten typ lidí, kteří si rádi pustí něco, co je poněkud složitější na poslech, album „Tautology“ od české djentové kapely Phoibos je přesně pro vás! Samotné albíčko se dá sice, co se týče délky, přirovnat k průměrné stopáži jednoho songu od Opeth, nicméně i tak krátký poslech mi stačil k tomu, abych si z něj odnesla opravdu hodně. Poprvé jsem Phoibos slyšela letos v únoru, když jsem narazila na jejich kapelní profil na portálu Bandzone.cz. K poslechu měli jen a pouze jednu skladbu, která ovšem byla natolik silná, že mi to nedalo a musela jsem kluky oslovit. Ti…

1 2 3 33