Browsing: Recenze

Recenze z akcí a info o metalových undergroundových koncertech a akcích na obscuro.cz

Když jsem zhruba v května l.p. 2018 držel v ruce desku “Husaria” a predikoval jsem vystoupení BO na Wackenu s příští deskou, tak jsem sice trošku přeháněl, ale jenom trochu. “Husaria” mě tenkrát pořádně nakopla a ještě dlouho jsem si ji přehrával cestou do práce, než jsem ji vyměnil. Vyměnil, ale nezapomněl. Rozhodně mou predikci ztížila aktuální kovidová situace, bo jinak si myslím, že by tam hráli. Když jsem měl možnost si v roce 2020 dojít na koncert do ostravského Barráku, a že těch příležitosti bylo opravdu málo, byl jsem docela rád, že jsem tam tuhle partičku slyšel a k…

S novým rokem se na finské scéně objevilo zcela nové uskupení, které se navzdory extrémní konkurenci rozhodlo prodrat se sněhovou lavinou finského melodeathu. Neznáte je, ale patrně je rádi poznáte. Ephemerald jsou totiž hodně nadupané komando finských sekerníků. https://www.youtube.com/watch?v=na66-C2lkM8 Před pěti lety finskou metalovou scénou proběhla zpráva o nepokojích v kapele Frosttide. Zakladatel symfonické melodeathové formace, skladatel a kytarista Joni Snoro, zůstal bez skupiny, což nebyla zrovna radostná informace. Nemělo cenu spekulovat o tom, proč se Snoro s Frosttide rozešel, původní kapela ale pokračovala bez svého otce a ten zůstal se svou kytarou stát zabořený do sněhu a dumal, co bude…

Na počátku nového roku se musím ohlédnout za resty, které odpadly z koláče roku minulého. Naštěstí jich není moc a protože hudba je nadčasová, nemusím se hanbit za to, že album „Essence of Illusions“ od belgické melodeathové kapely Felo de Se představím až nyní. Felo de Se, rodáci z nevelkého belgického Lutychu, se pohybují na scéně teprve pět let; jde tedy pořád ještě o dost mladou kapelu ve stadiu vývoje. „Essence of Illusion“ je první dlouhohrající počin belgické formace, o to víc mě tedy zajímalo. Debut může být občas bolestný, jindy nadějný, a dokonce i překvapivý. Jak tedy obstáli Felo de…

Tottal Tømming je norská grindová kapela, nebo možná spíš kolektiv. Má totiž oficiálně sedm členů: tři kytaristy, dva bubeníky a dva basáky. Jenom vokalista Morten Muller je na to sám. Hned tři členové aktuálně jsou nebo v minulosti byli v oblíbené balkán-metalové úderce Trollfest. Kromě frontmana Mortena s nimi hrál i bubeník Eirik Renton a John Espen Sagstad je v současné době jejich kytaristou. Eirik bubnoval ve významných black metalových kapelách Urgehal a Sarkom, nyní je klávesákem Svartelder. Je to zkrátka parta dosti ostřílených hochů a na jejich muzice je to znát. Kapela vznikla teprve v roce 2019, kdy také…

Jak si asi člověk představuje příchod Satana? Někomu se vybaví film The Pick of Destiny, někdo si Satanův příchod spojuje s plameny a zapálenými kostely. Mně naprosto změnila pohled na věc skladba „Where The True Nature of Human Dwells in Shadows“. Awrizis se s tím ani trochu nepárali. Hned úvodní song vám dá takový kopanec, že si připadáte jako v úplně jiném světě. Nevíte, jestli jste ve snu, nebo jestli je to skutečnost. Musím říct, že hned ze začátku mi z těchto pocitů naskočila husí kůže. Celá skladba se totiž otáčí kolem jednoho základního a hodně silného riffu. A to…

Přechod na druhý břeh, který z toho, kdo vchází do jiné dimenze své existence, vyrve duši z těla. Řev žíznivé harpyje, která mučí Oresta hluboko v nás. Nové album českých doomařů The Corona Lantern evokuje starověká mystéria a probouzí přízraky. Druhé album české doom metalové formace je syrové a kruté. Je to dotek čistého undergroundu, kde si ani jedna ze šesti skladeb nenárokuje korunu líbivosti. Na sklonku depresivního roku vyšlo album „Certa Omnibus Hora“ jako svědectví temnoty. https://www.youtube.com/watch?v=gKoSghibp4s Český doom metal nemá početné publikum a neláká ty, kteří vyžadují od hudby především líbivou melodičnost. The Corona Lantern mají specifický…

Od intra, které se klene nad ledem nekonečné jezerní plochy a zvoní chladem letošní zimy až do posledního tónu. Tak se dá prožít novinka finských melodických doomařů Kaunis Kuolematon. Třetí dlouhohrající album ikonické kapely se nese v duchu symfonického vzedmutí. Drásá nás, svírá, mučí, povyšuje a probouzí naši lidskost. Na nejlepší album finského melodického doomu jsme museli čekat celý rok 2020. Ale čekání se vyplatilo. https://www.youtube.com/watch?v=PlbKcfVcsdQ Velmi finští. Tak finští, že by mohli chodit zabalení do modrobílé vlajky, takoví jsou Kaunis Kuolematon už od roku 2012, kdy se několik talentovaných a zkušených hudebníků rozhodlo spojit a povýšit svůj talent v duchu…

Bohaté melodie, spousta změn a různých atmosfér – to jsou finští Elvenscroll. Pokud čekáte, že jejich album „Never To Be Mourned“ začne ponurým nebo napínavým intrem, jak má spousta kapel ve zvyku, jste na omylu. Tato sypačka, která se mimochodem táhne po téměř celou dobu alba, vás nakopne víc než kdejaký šálek silné kávy. Kapela oficiálně vystupuje jako folk-metalová, ale bezesporu je řízlá progressivem, pagan a black-metalem. Rozhodně si tedy při poslechu tohoto alba nebudete představovat Tolkienův svět. I tak si ale budete místy vesele pokyvovat hlavou. První skladba „Relics“ není, jak jsem již zmínila, nic ponurého nebo něco navozující…

Dark Tranquillity nesporně patří do „velké trojky“ gothenburského melodického death metalu. Spolu s At The Gates a In Flames byli iniciátoři stylu, který vedl k revoluci v moderní kytarové muzice. Bez vlivu těchto kaple si lze těžko představit deathcore a metalcore v jeho současné podobě. Dark Tranquillity jsou také jedinou kapelou z této trojice, která soustavně vydává muziku a zároveň nikdy neztratila respekt fanoušků i kritiky. Jak víme, At The Gates byli mezi vydáním „Slaughter of the Soul“ (1995) a jejich comebackového alba „At War With Reality“ (2014) po dlouhou dobu neaktivní, In Flames se stylově posunuli do hard-rockového teritoria, a odcizili…

V temnotě je prý krása… A slovinští Snøgg nejenom, že se s tímto tvrzením ztotožňují, ale zároveň ví, jak pomocí hudby tu temnotu udělat co nejkrásnější. Nestarají se přitom o zašlá a zkostnatělá pravidla, která určují, jak by měla vypadat správná pochmurná hudba, ale otvírají dveře nových prostorů. Svou mysl nechávají volně létat po hlubinách vesmíru, a jejich muzika tak působí jako návštěva z jiné dimenze. Ve svém uměleckém výrazu neholdují jenom black metalu, ale je zde obsaženo mnohem více. Zaujmou především ambientní zvuky, které posluchače dokážou zcela obejmout a stáhnout do nekonečných končin stinných lesů, nad nimiž září množství…

1 2 3 38