Album začíná zvolna, něžně, konejšivě. Jako by se hudba dotýkala zkřehlými prsty měsíčních paprsků. Když se ve druhé minutě prvního songu ozve poprvé Kotamäkiho nezaměnitelný scream, mráz projede prudce páteří a prsty se o měsíční paprsky zraní do krve.

Swallow the Sun vydali album „Moonflowers“.

 

Jako recenzentka, který se tvorbou finských melodických doomařů zabývá dlouhodobě, samozřejmě nejsem ani v tomto případě objektivní kritik. Jako „expert“ na StS mohu jen sdělit dojmy, které se časem budou prohlubovat. Zatím jsem na počátku vztahu s novým albem, ale vím, jsem si jistá, že postupně pronikne do mého mozku stejně hluboko jako ta ostatní.

Swallow the Sun nahráli od roku 2000, kdy vznikli, sedm dlouhohrajících alb. Ani jedno slabé, ani jedno špatné. „Moonflowers“ je osmé album a znovu nemohu napsat, že by finští temní klasikové sestoupili pod linii, kterou načrtli už svou vynikající prvotinou „The Morning Never Came“. Kvalita zůstává neměnná a tvůrci si znovu dávají záležet na detailech. Ale především na mistrném budování atmosféry, která nás bude provázet až do vydání dalšího alba.

„Moonflowers“ není přelomový kousek, tím bylo album „When a Shadow is Forced Into the Light“ z roku 2019. v něm Swallow the Sun učinili významný obrat a zlom své tvorby. Dá se říct, že hlouběji a depresivněji už to nešlo, protože „Lumina Aurea“, která vydání alba z roku 2019 předjímala, byla už příliš temná. „When a Shadow“ nás obrátilo ke světlu a bylo jasné, že „Moonflowers“ se vrátí od deprese zpět k teskné melancholii, kterou známe už jednadvacet let.

Nejsilnější skladbou je bezesporu „Enemy“, která vyšla před vydáním alba. Má klasicky vystavěnou raiviovskou strukturu, zvonivý zvuk kytary, typické střídání clean a harsh vokálu, velkou melodičnost a těžké lyrické téma. Do jisté míry se hudebně vrací až k „Emerald Forest and the Blackbird“ (2012), ale jemnými předěly mezi strofami upomíná na „When a Shadow is Forced Into the Light“. Je pokračováním příběhu, navazujícím obrazem. Raivio dodal hmotu, kterou hudebně obohatil zřejmě Jaani Peuhu, který rozvinul vokály. Právě vokály Swallow velice prospěly. Jistě, mnoho fanoušků má raději syrovější podání osamělého frontmana, někdo se může zarazit nad přílišnou symfonicitou některých pasáží, ale ve skutečnosti jde jen o obohacení původního formátu, který zůstal zachovaný a nenarušený.

Profil: Swallow the Sun – Pod vlnou katatonického smutku

„Woven into Sorrow“ dává vyniknout obdivuhodné hlasové progresi Mika Kotamäkiho. Je to on, poznala bych ho, i kdyby na mě bafnul v noci v parku. Je to hlas, který znám intimněji než hlasy svých blízkých. Kotamäkimu velice sluší nižší poloha. Předpokládám, že se k ní bude uchylovat častěji a jeho hlas se v nízkých polohách bude ještě zajímavě probarvovat. Decentně orientální smyčcový motiv je snadno zapamatovatelný a growl v závěrečné pasáži má ohromnou gradaci.

„Keep Your Heart Safe from Me“ má melodičnost písní z „New Moon“ (2009), zvukově je ale posunutá do vyšších pater. Vytváření ostrého kontrastu mezi křehkostí a silou, důraz na jednoduchou rytmiku a těžiště v textové části, to je Raiviova dominanta. Tentokrát využil takřka barokní harmonické postupy a kytaru jako čistě doprovodný nástroj. Skladba je vytvořená jako vlna, která postupně nabírá na síle, na vrcholu vystříkne do výšky a rozbije krůpěje, které dopadají na setmělou hladinu.

Může jít o obrázek flower a text that says 'SWALLOW THE SUN Moonflowers'

„All Hallow’s Grieve“ vrací do hry ženský hlas, kterému se Raivio z pochopitelných důvodů trochu vyhýbal a použil ho jen ve svém pobočném projektu Hallatar. Tentokrát si ke spolupráci pozval nádhernou Cammie Gilbert z amerických Oceans of Slumber. Ostatně obě kapely spolu absolvovaly turné, při kterém zavítaly i k nám, a je jasné, že jejich tvorba je opravdu blízká. Cammie je v písni nenápadná, něžná a nechává vyniknout hudbu, jde o skoro nenápadný duet, pro tvorbu Swallow the Sun vlastně netypický tím, že podáním skutečně připomíná klasické milostné songy. Jistě, trochu temnější, ale do dost velké míry vlastně jednoduchý a chytlavý. Od hitu „Cathedral Walls“ uplynulo devět let a velký posun je i v Raiviově vnímání podobných písní.

„The Void“ patří do kolekce písní, které staví na čistém vokálu a lehčím vyznění. Odklání se asi nejvíc od melodického death/doomu a opřená o rockový základ prosvětluje celé album. připomíná filmový soundtrack a navozuje barevné pocity, které se, stejně jako u písně „Stone Wings“, bělají peřím andělů.

Podobně i další song, „The Fight of Your Life“, nepotřebuje přesvědčit přesvědčené, zasáhnout je. V myšlenkách se vracíme k druhé části „Songs From the North“ a kloužeme po akustických motivech. Je to nenáročná píseň, ve které jde především o slova, trubadúrská lyrika, ve které se odrážejí ohně u finských jezer a odlesky vodních ploch. Když k závěru nabere na gradaci, je to okamžik, kdy víme, v čem jsou Swallow the Sun nejsilnější.

Na závěr srdcovka a jediná píseň, do které se vrací Kotamäkiho blackový scream, démonický běsík s nenávistným šklebem. „This House Has No Home“ je prozatím má srdcovka, líbí se mi to black metalové pozadí, kytary, scream, šum kdesi hluboko za vším, rozmazaná šmouha přes partituru. Je to motiv, který mě k Swallow přivedl a vždycky zapůsobí nejsilněji.

To je „Moonflowers“. Obtížně hodnotitelné album z osobních důvodů. Nemohu hodnotit hudbu, kterou žiji, kterou mám vytetovanou na kůži i v mozku, v duši. Swallow the Sun už jsem hodnotila tolikrát, že by se museli dopustit nějakého opravdu velkého lapsu, abych se zamračila nebo jejich album strhala. Osobní je nehodnotitelné.

Juha Raivio opakuje stále stejné postupy, a přitom je pokaždé odlišný, jinak natočený proti světlu nebo ve stínech. O novém line-upu už jsem psala a věnovala medailonek jednotlivým členům skupiny, i když právě Juha Raivio na svou biografii ještě čeká. Možná právě proto, že má ještě hodně co říct a že jeho práce na dokonalosti tvaru neskončila.

Doufám, že Swallow the Sun zůstanou, že nás zasypou měsíčními květy a otevřou dveře do světa, ve kterém skrz tmu proniká úzký paprsek světla.

all images: ©Century Media Records, Swallow the Sun

9.8 Awesome
  • SKLADBY 10
  • ORIGINALITA 10
  • PRODUKCE 10
  • ZPĚV 10
  • INSTRUMENTÁLNÍ SLOŽKA 9
  • Hodnocení Čtenářů (2 Hodnocení) 7.5

O autorovi

- spisovatelka, nakladatelka, publicistka - reviews focused on Finnish metal - Rubrika: Finský koutek

Odběr
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
Všechny vaše komentáře
0
Moc by nás zajímalo co si o tomto článku myslíte, napište komentář!x
()
x